Bílá spona

Film Bílá spona je lidově naprogramovanou kriminálkou. Martin Frič se sice pokouší o nadhled, ale ta svobodomyslnost je svázána předem daným pravidlem. Nesoustředí se na akt zločinu, byť rozprostírá mysteriózní napětí, místo toho dostává přednost pochybná socialisticky niterná nespokojenost. Nakonec všichni pachatelé organizované trestné činnosti mají pro své skutky ideologicky vhodné třídní podmínky. A přestože lze najít i zajímavé artefakty doby, je na filmu nejlepší hudební doprovod a také struktura obrazu. Hlavní postavou kriminálního filmu je Jiří Janda (zajímavý Jan Pohan), poručík Veřejné Bezpečnosti. Nespokojenost s vnitřním nenaplněním se projevuje pracovní frustrací a nedůvěřivým dohledem nad životem mladšího bratra. Hledání osobního štěstí je střípkem k vyřešení zločinů. Vzorovým hrdinou je Chládek (příjemný Čestmír Řanda st.), kapitán Veřejné Bezpečnosti a trpělivý Jandův vedoucí kriminálky. Před projevy mocenské síly dává přesnost laskavosti. Výraznou postavou je Pavel Janda (příjemný Václav Tomšovský), mladší bratr policejního poručíka. Mládí touží po plnohodnotném zapojení do života, i v jeho krásách, ale nejdříve musí překonat bratrovu vnitřní krizi v tom jeho trpkém pocitu nedocenění. Hlavní ženskou postavou je Marie Horáková (zajímavá Jarmila Smejkalová), koketní vedoucí jednoho oddělení obchodního domu Astra. Poručíkova osamělost zde zavětřila naději. Z dalších rolí: vyrovnanější a soustředěnější Jandův kolega a poručík Veřejné Bezpečnosti Karel Burda (Milan Holubář), starostlivě smírčí matka bratrů Jandová (Pavla Maršálková), mladá prodavačka v Astře a Pavlova první milenka Vlasta Ziková (Blažena Kramešová), sebevědomý ředitel obchodního domu Astra Stejskal (Bohumil Švarc st.), nešťastník osudu, řidič Jan Nekola (Radoslav Brzobohatý), zvědavá domovnice Bláhová (Ilona Kubásková), či bývalý manžel, bývalý starožitník a vykuk Jan Horák (Oldřich Nový). Bílá spona je filmem zkušeného režiséra a docela zdařile se sváří, a zdá se, že dokáže mnoho z atmosférického prostředí nabídnout. Ale skutečnost je plytká, byť po formální stránce jde o slušnou filmařinu se socialisticky uvědomělým duchem. (03.07.2020)

V socialismu nám ještě nějaký ten zločin zůstal, ale i když se občas pohádáme, jsme jako bratři (někteří doslova), pomáháme si v práci, řešíme rodinné problémy a mezi nimi i nějaký ten zločin. Zajímavé, ostatní si stěžují na absenci napětí, sleduji teď staré detektivky a tahle se mi, i přes výše uvedené okamžiky spíše legračního charakteru, zdála zatím nejsnesitelnější. 50%. (01.10.2020)

Kriminální příběh o loupežích v obchodním domě je sice reálný, podstatně hůř je na tom ale samotný průběh vyšetřování. Mladý zbrklý vyšetřovatel je vychováván starším kolegou k přátelství a důvěře k lidem, toť hlavní myšlenka celého filmu. Bože Macu...! Měl jsi tohle zapotřebí? Vždyť jsi sakra natočil Třináctý revír? Kde je Tvůj vkus a smysl pro příběh? Navíc Čestmíru Řandovi vyloženě neseděli ryze kladné role a Oldřich Nový ve dvou záběrech jako černá skvrna socialistického zřízení? (18.10.2003)

No jo, asi tato detektivka byla na objednávku, neboť se muselo ukázat, jak strašně "škodila" naší republice bývalá šlechta. To, že jsme jim my vzali obrovský majetek, to se jaksi ponechalo stranou. Ale že si někdo chtěl vzít zpět, co mu kdysi patřilo, tak to byl průser. Neříkám, že to je správné : krádež zůstává krádeží a to na obou stranách zainteresovaných. (23.09.2007)

Je vidět, že se Frič místy snažil pojmout snímek trochu americky, bohatě, což je patrné i na významu hudební složky, která inklinuje ke 30. létům, ale napětí tomuhle snímku strašně chybí. Jsou zde scény, které upomínají na Fritze Langa, ale celý případ je takový hloupoučký. Asi by se dalo mluvit o českém noir, ale přece jen by u toho byla nutná mírná nadsázka. Krátké a místy přece zdlouhavé, některé dialogy jsou nesmyslně šroubované. (07.01.2014)