Equalizer

The Equalizer má smolu, že som ho premeškal v kine (našťastie) a videl som ho až po výbornom John Wick. Že to bude podobné s Man on Fire som tak trochu dúfal a aj je, ale... Denzel Washington je tentoraz tak sebavedomý, akoby len šiel na ďalšiu cestu do práce (naviac si každú potýčku stopne, či náhodou nevyšiel z cviku) a tak nejaké napätie ani zďaleka nehrozí (maximálne tak boj s veľkým rusom). Nasranosť jeho postavy niekde vyšumela a ten zlom kedy sa rozhodne opäť vkročiť do starého remesla pôsobí ešte plytkejšie ako v spomínanom Johnu Wickovi. A finále? Tvorcovia si asi povedali, že už tých bojov bolo dosť a tak prebojovanie sa k hlavnému šéfovi cez jeho početnú ochranku divákovy vôbec netreba ukázať, stačí vidieť ich zmárovaných na zemi. Skrátka Denzel je tu najťažší drsňák na koho nemá absolútne nikto. A to smrteľne vážne. Ešte pár takýchto pokusov a Steven Seagal dostane vážnu konkurenciu. (16.12.2014)

// Přesně takovýhle scénář, by si zasloužil minulý rok Liam Neeson... ale né, on musí lítat v blbém letadle s blbými cestujícími nebo chodit mezi šutry jako jedna z nejnudnější postav, kterou kdy musel hrát. To Denzel, Denzel ten má jinou kliku. Představte si Man on Fire bez Tonyho Scotta, v jednodušším prostředí, obyčejnější zápletkou a s o kapku horším hudebním podkresem a máte Equalizera. A pořád je to jeden z nejlepších akčních thrillerů minulého roku. Nevím, jestli už nám všem klesají nároky nebo je Denzel takovej husťák, že mu toho spoustu prominem, faktem ale zůstává, že i přes můj (alespoň jsem se snažil) objektivní postoj mu ty 4/5 dát musím. Obzvlášť po té senzační hudbě při finále. Sorry Liame, aspoň máš co žehlit v Tak3n. (05.01.2015)

The Punisher: Hornbach Edition. O co lepší je první polovina, která se drží zpátky, sází na postavy a má sympatický oldschoolový nádech, o to je ta druhá horší, protože to zahodí do koše. V ní už je Denzel pouhou vážně se beroucí nepřemožitelnou chimérou a tedy nezajímavou postavou. Hřebíčkem je pak délka, kdy namísto nekompromisní gradace to odeznívá do ztracena skrze tolik konců, že by i Návrat krále při třetí zatmívačce vstal a šel domů. (30.05.2018)

Buď to berete, nebo ne, o ničem jiném to není. "To" znamená, že Robert McCall má nervy z oceli a téměř božské schopnosti, takže je úplně jasné, jak to celé dopadne. Maximálně se může stát, že se některý ze sidekicků nedožije titulků, ale co už, takový je žánr;) "To" také znamená, že Marton Csokas je sociopatický démon s o něco méně božskými schopnostmi, a - jak jinak - s efektními vorskými kérkami, před kterými by měl respekt i Viggo Mortensen;) A ten zbytek je tak nějak celkem nedůležitá soustava rekvizit, aby se to celé mohlo nějak hýbat kupředu. Je to méně efektní a prostší, pokud jde o životní úroveň hrdinů a s ní spojené zasazení filmu, než takový John Wick, ale body count je v Equalizerovi taky slušný. Nejsem si jistý, jaký byl smysl natočení tohoto snímku, protože na to, aby rozjel nějakou sérii, podle mě nestačí - ale musím uznat, že Antoine Fuqua to má stále v paži, a že jsem nějakou dobu měl ekvalizér ve Winampu (ano, někdo to stále ještě používá) přebarvený načerno:) Je to zkrátka velmi slušná žánrovka, která nemá hektické tempo a kulometný střih, ale místo toho má skvělé "já vím, že ty víš, že já vím, že ty víš" dialogy. Takže i když jsem se nemohl zbavit dojmu, že se tu někdo snaží navodit dojem, že je to tak trochu jako Leon, pozitiva převažují. A kdybych si měl vybrat, jestli radši znovu tohle nebo Muže V Ohni, tak vyhraje Equalizer. Ale těsně, takže i tady 70%. (18.03.2018)

A já se mu nedivím! Ono postačí, aby si taková kočka jako je Chloë jenom omylem odkašlala, a prostovlasému dědovi, který bydlí o půl planety jinde, se v mžiku ztopoří francouzské hole, péro se mu stočí po zvuku životního šuku na severozápad a začne na starý protézy vyvádět skopičiny. Ostatně, i o mně je známo, že mám pro Chloë jistou slabost - volně přeloženo - prcal bych ji na konferenčním stolku až do skonání světa. A laskavě si nechte ty kecy o pedofilních patáliích strýčka Ištvána. Je jí totiž už krásných 17 let! Jistě, pokud bych se jí rozhodl naklepat maso třeba v Egyptě, kde je sex povolen až od osmnácti let, asi by mi tamější faraoni otvírákem na konzervy separovali koule a hodili je do Nilu, naopak třeba v takovém Mexiku, kde si smíte legálně smočit führera už od ideálních dvanácti, by se mi zase každý rozumný deváťák vysmál, že jsem si na pašování kokainu ještě nevyrobil vlastní vnuky. Takže stačí jen přichystat adekvátní lokaci, nainstalovat konferenční stolek a pak chodit dva roky na přesčas do práce, našetřit si na letenku, letět do New-Yorku, navštívit Jeffa Wadlowa, jít s ním do baru, objednat mu láhev nejdražší skotské, schválně drbnout do skleničky, polít mu klín, dělat že je to nehoda, servilně se mu to snažit utřít, znenadání mu smyslně pohlédnout do očí, nechat přeskočit jiskru, využít příležitosti, překecat ho k výrobě Kick-Ass trojky, propašovat se na natáčení, náhodně v maskérně narazit na Chloë, úlisně ze sebe vypotit "come fuck… bitch" a je to doma! Nic náročného. Jenže já tradičně pohořím už na prvním bodě, protože abych mohl chodit někam na přesčasy, musel bych mít nejdřív práci. Kurva! Filmu bohužel srážím hvězdy za to, že tam Chloë byla jen první půl hodinu a pak až na konci. Kdybych měl zájem dvě hodiny sledovat nesmrtelnýho chlápka, co jednou rukou dokáže zpacifikovat celou americkou kriminalitu, tak se budu dívat buď na Chucka Norrise, nebo na Shreka. Inu, Denzele, nepotěšil jste mne! Míň kokotin, víc Chloë! (14.12.2014)