Režie:
Kjell SundvallKamera:
Jallo FaberHudba:
Johan SöderqvistHrají:
Rolf Lassgård, Peter Stormare, Annika Nordin, Kim Tjernström, Lo Kauppi, Jesper Barkselius, Eero Milonoff, Johan Paulsen, Juho Milonoff, Elina Knihtilä (více)Obsahy(2)
Pokračování švédského kasovního trháku „Jägarna" z roku 1996 pod taktovkou téhož proslulého režiséra.
Je to už patnáct let, co Erik musel odejít z norrlandského policejního oddělení. Od té doby se stal nejlepším vyšetřovatelem státního oddělení vražd. Když mu šéf nařídí, aby ve svém domovském městečku vyřešil brutální vraždu, vrací se jen nerad, protože myšlenka na návrat v něm vyvolává nepříjemné vzpomínky. Jak se brzy ukáže, co na první pohled vypadalo jako jednoduchá vražda, je něco mnohem komplikovanějšího.
(Filmbox)
Videa (2)
Recenze (20)
Erik po předchozím vyřešení případu do kterého byl zapleten i jeho bratr a vše v jeho domovině tzv. lehlo popelem se musí na příkaz nadřízených opět vrátit tam kde vyrůstal. Odporuje ale nic jiného mu nezbývá. Případ je ještě brutálnější než minule a Erik se opět pouští do případu se svou zarputilostí a neskutečným charismem. Jediné na čem mu ještě záleží je syn po svém mizerném bratrovi. Bohužel v cestě stojí jeho zasraný otčím. Závěr je sice trochu přepísklý ale napětí je úúúžasnééé:-)))A opět musím vyzdvihnout tu krajinu!!! Atmoška jak ze slavných Holeho krimošek:-))) ()
Největším problémem dvojky "honu" je až přílišná snaha přiblížit se staršímu bráchovi. Příběh usazený do krásného prostředí severního Švédská, nás opět zavede do městečka, kde každý zná každého a vybudování respektu nového příchozího ( navíc policisty ) je skoro nadlidským úkolem. Vražda mladé ženy a komunitní odsouzení toho kdo je první na ráně. Erikův boj s předsudky, křivdami a zavíráním očí. Filmařsky není co vytknout. Chybí bohužel silnější napětí (zčásti i kvůli tomu, že pachatel je prakticky známý již v první polovině filmu ), či thrillerový odér. Prostě dobré, severské kriminální drama. ()
Za druhé jsem to shlédl s hrůzostrašnym dabingem ( ano, za ten tvůrci nemůžou, my bad) a za prvé, kdyby to bylo o polovinu kratší, tak je to pořád moc dlouhé. Slovy klasika: první půlka je nová a tenká a ta druha tlustá a stará. V první polovině čekáme na hlavního hrdinu, ten nepřichází a ta druhá půlka je cela o něm... Taková lehce nadprůměrná krimi. ()
Dvojka velmi důstojně navázala na jedničku a i když nešlo o "desítky" mrtvol, rodinné psychologické drama, které nakonec příběhu dominovalo, bylo zcela bez chyby. V závěru emoce a napětí, až se dýchat nedalo, do toho opět překrásné záběry na přírodu v kontrastu se zvěrstvy, kterých se dopouští psychopat Torsten. Pro mě nejsmutnější a nejstrašnější scéna byla ovšem ta, jak Erik odpráskne překrásného, poklidně se pasoucího losa nebo soba, nevím, co to bylo, který se díval krásnýma očima. Tím moje averze k lovcům ještě stoupla, je to nechutný a jen mě to utvrdilo v tom, že mrtvá těla zabitých zvířat nejím správně. ()
Má to silný momenty, ale... ...ale taky slabý momenty, který tomu výrazně ubližují. Jde zejména o nepochopitelný Torstenův soucit s Ericem. Proč by se ho Torsten (padouch), nezbavil stejně, jako se zbavil té své nepohodlné milenky? Proč by ho nechával na živu, když ho měl příležitost odpravit v naprosté samotě a zaručeně beze svědků..? A podobných proč mám víc. ()
Reklama