Mama

Závěrečný pokus o poetickou dojímavost Mamu sráží stejně jako celková mimóznost námětu, ze kterého s každou další minutou civí vypočítavý konstrukt (hlavně finále je spolu s flashbacky evidentním oslím můstkem z bezvýchodné situace). Jenže tahle mamina vaří atmošku jak se sluší a patří, což je potřeba ocenit hlavně ve světle nezvládnutých blábolů typu nového Evil Dead. Technicky mi vadí jediná věc: Prudce zářící reflektory do oken uprostřed hluboké noci. Čekal bych, že takovou školáčinu si minimálně Riestra pohlídá. (26.05.2013)

Velká škoda toho finále, lepší by byl devastující konec, který by srazil diváka na kolena, ale dokážu to přehlédnout. Velmi dusná atmosféra, která se stupňuje v napětí na maximum. Neviditelné zlo nás děsí, i když ho "nevidíme". Tajemné zvuky jsou geniální (repro i subwoofer doporučuji hodně vysoko). Po velmi dlouhé době opět horor na úrovni, a vřele doporučuji. Španělé opět dokazují svojí kvalitu. Horor MAMA mě přitahuje na další zhlédnutí, jako můru světlo. Moc rád bych viděl pokračování MAMI ve spolupráci s Jamesem Wanem - v prostředí domu a pod lupou Sama Raimiho - v prostředí lesa. (29.05.2013)

Jak si pročítám zdejší komentáře, zjišťuji, že jsem jeden z mála, komu se líbil závěr na útesu. Z mého pohledu to bylo ale právě finále, které z Mamy udělalo více než nadprůměrný horor, jímž byla do té doby. Jessica Chastain výborná, z holčiček šel zpočátku mnohem větší strach než z jejich digitální mrtvé vychovatelky, Nikolaj Coster-Waldau byl ovšem úplně zbytečný. Nejlepší scéna? Nejspíše ta, v níž si Lilly hrála v pokoji, zatímco ostatní se procházeli po chodbě. (03.10.2015)

Španělsko z toho jenom čiší. Španělsko, speciálně pak rukopis jednoho člověka, jehož jméno si můžete přečíst v úvodních titulcích jako část zdánlivě minoritní informace - "film z produkce Guillerma Del Torra". Celkově jde o tradiční téma (nechci říkat neoriginální) zpracované zase trochu jinak. Samotná postava Mamky i její minulost jsou dobře vymyšlené, její vizuál potom ještě mnohem lépe převedený na plátno. Na stopáži 100 minut se může zdát, že film plyne pomalu, ale je tím dosaženo gradace atmosféry, která film v jeho průběhu skoro neopouští. Nečekejte žádnou krev, na tom snímek nestaví (Sinister byl podle tohoto krvák), dostanete však spoustu v průběhu rozesetých šokantních lekaček, perlou je pak ke konci plně odhalená Mamá, která se svým vzezřením a chováním stává jednou z nejpropracovanějších, nejděsivějších a nejlepších hororových postav poslední doby. Dost nahlas zaskřípe až melodramatické a rádoby smutné zakončení, které mi přišlo celkem laciné, ale vzhledem k předchozímu je to jen malá kaňka. On celý tenhle Mamčin příběh je taková strašidelná pohádka pro dospělé. Chce se mi napsat - vemte tématiku z Prince bez království do jedné ruky, vemte postavu Fauna v celé jeho kráse do druhé ruky a spojte ruce dohromady. Prostě španělská filmařská preciznost skoro ve všech směrech, více než áčkové efekty, výborní herci. Největší díry vidím v i tak výborném scénáři - a) konec, b) nepochopil jsem, proč se udál začátek filmu, tedy proč fotr zmagořil....až na pár drobností super. Doporučuju! 89% P.S.:Ještě jednou na mě vyjde dement, který sedící za mnou v CineStaru má potřebu mít nohy vražený v mojim zátylku či prdeli, prysáhám pry patronu kinematografie, bude odcházet s otevřeným obočím!!! PPS: Po Wanových peckách roku 2013 snižuju o půl hvězdy na konečnej čtveřeček. (24.03.2013)

Asi takhle, strašení je to hodně slušný. Obzvlášť povedená je práce s prostorem domu a jeho tmavými kouty. S tím souvisí napětí pramenící často jen z náznaků (pootevřená skříň v dětském pokoji nebo podivné chování mladší sestry), takže nebezpečí větříte na každém kroku. A přesto, že se příběh nevyhne spoustě klišé, tak námět se starostlivou matičkou je rozhodně zajímavý. Problém nastává, když se zhruba od poloviny filmu začne tahle svině objevovat v každé druhé scéně, jelikož její digitální podoba nepatří zrovna k těm šťastným krokům (vyloženě srandovní je její chodící paruka). Navíc ten melodramatický konec pak nezapadá do kontextu seriózního hororu. A to je fakt škoda, protože některé scény mají skutečně sílu. Jasně, zrovna mám na mysli tu s fotoaparátem v lesní chatě. (21.04.2013)