Hypnotizér

Popravdě - nemohu objektivně hodnotit. Nedávno jsem četl knihu a ta se mi velice líbila. Originální časové skoky, které skvěle odkrývaly minulost, a jejich časová propojenost - to je to, co dělalo knihu knihou. Tady musím pouze subjektivně (asi) říct, že filmová adaptace mi přišla opravdu suchá a bez většího napětí - a přitom jsem měl pocit, že v knize je ohromný filmový potenciál. To by ho ale musel využít nejspíš někdo jako Fincher. Jaké bylo mé překvapení, že režisérem není nikdo jiný, než Hallström. Inu - zajímal by mě názor někoho nezatíženého četbou knihy. SPOILER Poslední připomínky - kdo dělal casting?! Vždyť nikdo neodpovídal ani vzdáleně popisu v knize. A není to malichernost, když určitě veliká cílová skupina jsou právě čtenáři! A taky nechápu využití jedné knižní linie pro úplně jinou filmovou - zcela to změnilo původní nádech knihy (k horšímu), který byl originální - tady máme pouze stupidní rozuzlení, ve kterém Josef není až taková svině, ale spíš vraždící oběť. (17.02.2013)

Jediné, co tady fungovalo, byla snad ta hypnóza, bohužel ale nejlépe na mě. U filmu jsem spokojeně usnula a když jsem ho tedy druhý den dokoukala, pochopila jsem, že to nebylo náhodou. Jednání většiny postav pro mě zůstalo záhadou velikosti bermudského trojúhelníku. Co by detektiv dělal bez hypnotizéra, fakt nevím, když i s ním se při vyšetřování choval jako debil. Pokud už se na něco přišlo, tak se horká stopa odložila do mrazáku, asi aby nám vydržela do příští detektivky. Motiv činu mi zůstal taky utajen. Snad leda že by tam byli hypnotizéři dva, a tím druhým byla matka, která v závěru ani nepoznala svého syna. Zkrátka a dobře, i když mám severskou filmografii ráda, je vidět, béčkové filmy nechybí ani tady. (10.05.2014)

Knihu jsem četla a moc mě bavila. Film je fajn, atmosféra a hlavně hudba mrazivá, herecké obsazení mě vůbec nerušilo (u Larssona mě vyloženě vytáčelo), jen některé scény byly poněkud tmavé a nebylo tam téměř nic vidět a linie se sestrou Josefa mě poněkud zklamala. Ovšem hypnotizérova žena byla na facku a to řvoucí dítě na dvě. (04.04.2013)

Téměř všechno špatně. Příběh, kterej se od knižní předlohy dost odklání, nedává moc smysl a po většinu času i dost nudí. Ale co mě nasralo nejvíc, byl hlavní hrdina. Neměl jsem až tak problém se samotným hercem jako s tím, jak ho ten rejža Lasse Hallström vykreslil. Neohroženej detektivskej frajer Joona Lina z knížek je ta tam a na plátně se prohání policajt, kterej působí stejně zmateně a přiblbe, jako českej strážník dávající botičky v Pařížský... (20.10.2013)

Za jménem Lars Kepler se skrývají hned dvě jména. Manželé Ahndorilovi se považují za pokračovatele Stiega Larsona (Lars) a jsou obvidovatelé Johannese Keplera (Kepler). Sám Larsson si vybíral ponurá témta opředená tajemstvím, psal poměrně složité těžko uvěřitelné přííběhy. Ale měly aspoň jistou logiku a spád, vykreslovaly pozoruhodné lidské vztahy, atmosféra by se dala krájet. A hlavně jejich filmové zpracování se vydařilo. Při čtení Hypnotyzéra mi nejvíce vadil vykonstuovaný příběh, který postrádal logiku. Při jméně režiséra by se dalo předpokládat, že i z takové předlohy se dá něco vykřesat, dá se natočit zajímavý film, trochu doladit nesoulad v ději, oživit postavy zajímavými dialogy. Ale to se nestalo. Postavy jsou nesympatické, dialogy nemají štávu. Příběh je poměrně komplikovaný, provádění hypnózy jen těžko uvěřitelné. Nenašla jsem nic, co většinou okoření severské detektivky, ani zajímavá kamera, žádný náznak černého humoru, zbytečně moc slov, chybí prostor pro ticho. Stejné zklamání jako u Lovce hlav. (03.09.2014)