Špion, který mě miloval

Ani svým nejlépe hodnoceným zápisem do série si mě Moore nezískal. Bond začíná stagnovat, hlavní padouch je další megalomanský blázen a znovu dochází k vykrádání akčních pasáží s předchozích filmů. Vše tak drží pohromadě díky šovinismu Bonda vůči všem ženám, které potká. V dnešní době věc už těžko představitelná. (28.04.2019)

Jelikož si díly Bonda dávám v opačném pořadí, tedy pozpátku, tak se mi upřímně po Moonrakerovi ani příliš nechtělo jít do dalšího dílu. K mému údivu je ale Agent, který mne .... velice povedený a víceméně logický díl. Takže vše co mi neskutečně vadilo na Moonrakerovi (Star Wars hrátky) tady zkrátka není. Což rozhodně oceňuji, navíc padouch v podání Curda Jürgense je opravdu na úrovni. Nelze rovněž opomenout krásnou Barbaru Bach. 70% (27.03.2010)

Třetí bondovka s Rogerem Moorem v hlavní roli dorazila 3 roky po té předchozí a po promarněné příležitosti jménem Muž se zlatou zbraní dorazila ideální bondovka, která definitivně předvedla, že ve faktu, že Moore není Connery tkví to pravé kouzlo, které Bonda definitivně vydává tak trochu jiným směrem, který ale zároveň není vyloženě urážející. Mooreovi už je sice v době premiéry této bondovky 50 let, přesto ale ze sebe dostává všechno a celkově se čím dál tím blíží tomu ideálnímu ztělesnění Bonda a přesto nadále využívá svůj komediální talent, který definitivně Bonda odvádí na odlehčenější kolej. A dělá to s takovou grácií, že je to fakt zábava. Režisér Lewis Gilbert, který už předtím točil bondovku Žiješ jenom dvakrát se vrátil a Bonda představil v bondovce, která se definitivně z ještě pořád komorních bondovek přetavila do bondovek velkolepých. Záporákovo sídlo, přehnaní záporáci (nejen šílený hlavní záporák Stromberg v podání Curt Jürgense, ale především Jaws v podání Richarda Kiela, který to jako jeden z mála záporáků dotáhl do dalšího filmu a je jedním z těch příkladů co je na téhle éře Bonda strašně sympatické). Mooreův Bond se prostě ve své 3. bondovce dostal do situací, které si Conneryho inkarnace ještě o dekádu dříve nedokázala představit. A právě ve faktu, že se tvůrci rozhodli jít ještě o kus dál a přitom si pořád nechali zapnutou brzdu na prahu snesitelnosti tkví jedno ze základních kouzel Mooreovo éry. Špión, který mě miloval přitom není v rámci Mooreovy éry nejpřehnanější (To až ten Moonraker všemu nasadil korunu), přesto ale definitivně po Žít a nechat zemřít a Muži se zlatou zbrani vytvořil směr, kterým se bondovky v dalších pár letech vydali. Ne vždycky to poté bylo ideální, většinou to ale stálo za to. Tahle bondovka je jinak v době svého vydání jedna z vizuálně nejkrásnějších a po vzoru bondovky Thunderball se vydáváme pod vodu a podvodní záběry se vyrovnají právě záběrům z Thunderballu. Bond girl Anja Amas v podání Barbary Bach je jedna z nejlepších v celé historii série, akční sekvence parádní a celkově téhle bondovce v zásadě k dokonalosti moc nechybí. Finální dojem jí kazí jen už některé skutečně za vlasy přitažené momenty, fakt spočívající v tom, že se i přes jistou snahu nedaří Agent, který mě miloval úplně prodat jako romantický film a ty hlášky jsou na můj vkus v Mooreově éře pořád celkem suché. Přesto všechno je ale Agent, který mě miloval druhá nejlepší bondovka s Moorem v jeho éře. Jaká, že je ta první? Jasně, že Moonraker! (24.12.2020)

V mnoha ohledech (hlavní záporák, bondgirl, zápletka, akčnost, bondovo neocenitelné a na lopatky pokládající kouzlo, humor) hodně slabá a místy dost nudná bondovka. Takový šedý průměr, který se mezi ostatními bondovkami lehce ztratí. Už jen to, že ač jsem již všechny bondovky viděl, při názvu této jsem si nebyl schopen vybavit, o čem to vůbec je, zřejmě o něčem svědčí. A navíc, Barbara Bach je hrozně škaredá a nesympatická bondgirl). Nejvíc mě pobavil konec závěrečných titulků, kde je napsáno, že se Bond vrátí v příběhu Jen pro tvé oči, když následující bondovka je Moonraker a Jen pro tvé oči až po ní. (09.09.2010)

Bond Rogera Moora mi nikdy příliš neseděl, dodnes mi připadá jako páprdovatý fotřík (dobře je to vidět ve rvačkách, které byly v podání Conneryho neskonale svižnější), na druhou stranu jsem vždycky oceňoval jeho nadhled a výtečný smysl pro sebeironii. A film Špion, který mě miloval, jsem jako dítě opravdu miloval a s malou kapkou nostalgie se mi líbí dodnes. Scénář je opravdu dobrý, pan Zub je hnusák k pohledání, Barbara Bach je nádherná a akční sekvence mají šmrnc a vtip (zejména ta s autem-ponorkou). V téhle Bondovce je všechno, co mám na agentovi 007 rád – poutavý příběh, spory mocností, zvrhlý záporák, nadhled a taky snesitelná dávka naivity (např. směšná Moorova "jízda" na lyžích před plátnem). K jedné hvězdičce ji chybí jen jediný skutečný Bond – Sean Connery. (25.10.2004)