Chlapectví

V prvom rade by som chcel nalákať všetkých na toto dielo informáciou, že tento film bol natáčaný viac ako 12 rokov (zámerne) a preto tu všetci herci skutočne zostarli. Najviac to vidno na mladom Ellarovi Coltraneovi. A to je skutočne zaujímavý element, ktorý tu pravdepodobne doposiaľ nemal obdoby. Preto by som bol rád, keby som sa dočkal takých filmov čoraz viac a viac a niektoré by mohli byť natáčané aj viac ako 20 rokov. Áno, je tu však problém s financiami, výplatou za hranie a tiež by niektorí herci mohli v skutočnosti nečakane umrieť. O to viac je to ale zaujímavý nápad. Práve Chlapčenstvo upozorňuje na to, že najdôležitejšie momenty sa odohrávajú náhodne a neplánovane. Boyhood je tak ten zážitok, na ktorý určite nezabudnete, bez ohľadu na to, či okamihy prežívate, alebo okamihy prežijú vás. (01.06.2019)

Dá se věrohodně zachytit stárnutí na filmovém plátně než jak to dokázal Richard Linklater a to v projektu na kterém pracoval 12 let se stále stejnými herci? Klobouk dolů, protože film působí dějově naprosto dokonale a zcela uvěřitelně. Prostě divák sleduje dospívání jednoho trošku zvláštního kluka. Nejvíce mě bavily kromě krásného (ne)konce scény s věčně opilým Billem, který se stal na nějaký čas otčímem. 75% (14.09.2015)

jeden z tych filmov, ktore vas navzdy zmenia. Nezmenia vas od zakladov, nezmenia vas ani vo velkej miere, nezmenia to, ze date vypoved v praci, ze odidete zo skoly... zmenia iba drobunky kusok vo vasom srdci, vo vasom mozgu, vo vasom pohlade na svet. A pritom si to ani nemusite uvedomovat. Takuto velku moc ma film. Umenie. Kultura. Mam dalsi sen. Stretnut osobne Linklatera a porozpravat sa s nim, pochopit jeho zmyslanie, jeho genialitu. Pravdepodobne sa mi to nikdy nesplni, ale snivat je krasne :) (05.11.2014)

Vpravdě rodinný film. Povinnost pro všechna děcka, aby viděla, co je čeká a nemine a že s dospělými to lehké nemá nikdo, stejně jako to dospělí nemají lehké s nimi. Povinnost ovšem i pro veškeré dospělé jako připomínka, že nebyli jiní a že to s nimi děcka nemají lehké, stejně jako to oni nemají lehké s nimi. Prostě po dvanáct let trvající zachycení jedné rodiny "jak jde čas"; žádné velké drama, žádné tlačení na pilu. Naopak to stojí na práci s atmosférou civilní každodennosti bez důrazu na dramatičnost, aniž by to bylo byť jen na moment během bezmála tří hodin fádní, nudné či rutinní. Jde o radosti a strasti běžného kluka; nic více a nic méně. Pravdou ovšem je, že závěrečná středoškolská fáze je možná až příliš standardní, stejně jako že kvůli šíři záběru nejsou některá témata/linie dotažena a ano, Mason nemusel být v pubertě až takový Dušín, ale... Ale i tak upřímně doufám, že stejně jako v případě „Před tím a oním" se Linklater k Masonovým osudům bude s železnou dvanáctiletou pravidelností vracet. (15.07.2014)

Richarda Linklatera znám hlavně z jeho "ukecané" trilogie, která na mě neudělala vůbec žádný dojem. Boyhood je svým způsobem něco podobného, ale těch kladů najdeme více. Oceňuji nápad s herci, kteří se scházejí každý rok, aby natočili další kousek tohoto dlouhého snímku. Je zajímavé koukat, jak se za 12 let herci mění. U dospělých to nepoznáme tolik, přesto nějaká změna nastane, ale u chlapce a jeho sestry jsou změny zřetelné. Postupně si diváka herci získávají a i když je příběh obyčejný a není ničím výjimečný, tak má něco do sebe. Já osobně jsem si občas při některých scénách vzpomněl na své dětství. Z filmového hlediska se jedná o kvalitní snímek, který bude tento rok sbírat jednu cenu za druhou. Z druhého, tedy mého hlediska, jde o snímek, který si už těžko někdy pustím, možná za 10 - 20 let, ale dříve těžko. Občas je děj utahaný a v určitých momentech nudný .. 6/10 = 65% (13.01.2015)