Na dřeň

Silný příběh o netradičním vztahu. Kvalita tohoto snímku však netkví v tom příběhu, ale v hereckých výkonech i sebelepší scénář můž nějakej hereckej pat a mat prostě zazdít. O Marion už bylo řečeno dost a dost a s chválou na její adresu zcela souhlasím, ona si svou rolí dokáže nikoli odehrát, ale odžít, kdo mně však neskutečně příjemně překvapil byl Matthias Schoenaerts on toho Aliho dal naprosto famozně. Chvíli jsem ho děsně měl rád, chvíli nechápal, občas jsem z jeho chování neměl dobrej pocit, ale vždycky jsem viděl obyčejnýho kluka s velkým srdcem a malým rozumem, ale sledováním jak se Ali se Stephanii rvou se životem, mě docela dodalo sílu do mých soukormých soubojů s osudem. Přirozené, chladnější, silné a divácky poctivé. (08.12.2013)

Jak je v roce 2012 zvykem, přichází jedno filmové zklamání za druhým. Vyjímku netvoří ani De Rouille et d'os, film, na něhož jsem se nesmírně těšil. Romantika to byla asi taková, jako dokáží být romantický verbal. Tento umělecký styl mi nesedl a to se dovoluji nazývat fanouškem uměleckých filmů. Jeden šílený střih za druhým, nepříjemná režie, žádné emoce, nesympatické a divně chovající se postavy (u Cotillard žádná novinka, ale přesto jsem jí dal šanci) a neodsýpající děj. A jelikož se pár slušných scén našlo, budu s hodnocením mírný. __ Zlatá éra výborných francouzských filmů je nenávratně pryč, ale tato "audiardovinka" se o to usilovně snaží, bohužel... (11.11.2012)

Francouzští filmaři mají docela zajímavou úchylku - točí filmy o neuvěřitelně nesympatických lidech. A dokážou je natočit tak, že se na výsledek dá v pohodě koukat a hridnům dokonce i fandit. Rust and Bone není zdaleka první film, kde jsem si toho všimnul, stává se mi to u french filmů pravidelně. Možná je to prostě tím, že Francouzi jsou nesympatičtí. Audiard bezchybně zvládá řemeslo, jeho nový film má hrozně pěknej vtahující vizuál. Marion Cotillard hraje perfektně. Emoce se ale nedostavily a na konci mi chyběla nějaká katarze, na kterou jsem tak trochu čekal. 70 % (14.12.2012)

Když už se na něco musím soustředit dvě hodiny, tak chci, aby mně to bylo málo, těchto francouzských 120 minut však nemohu nazvat jinak, než trápením bez poznámek pod čarou s vysvětlivkami, proč jen několik jasných chvil připomínalo, že Marion Cotillard není imaginární a Matthias Schoenaerts možná dochodil i základku, ale kdo si potrpí na spojení nekomunikativních typů s primitivními a vystačí si s monotónní pozorovačkou (neplést si s prožitkem) pohledů do slunce, pěstních soubojů a rychlého sexu, je to celé jeho, já už nebudu... (26.04.2013)

Nepříjemně se mi na to koukalo. Marion Cotillard hraje výborně, ale celou dobu jsem nemohla přijít na to, proč by se její charakter rozhodl být s takovým primitivním blbem. S žádnou postavou jsem se nemohla ztotožnit a jejich osud mi byl prakticky lhostejný (až na toho malého kluka, kterého mi bylo líto). Natočeno je to hodně rozvláčně se spoustou zbytečných scén, hodně se mi líbil jen soundtrack a možná pár dialogů. (20.02.2015)