Nejhledanější muž

"Otvorte sa nám pán Gunther, vy nám nedôverujete?..." Podľa poniektorých vlažnejších hodnotení je jasné, že mnohí čakali niečo iné. Bol som na tom rovnako, ale výsledok ma nesklamal. Tento thriller je pre mnohých divákov až príliš reálny a z toho dôvodu sa tu takmer všetko rieši za stolom a nie samopalom. Takmer výlučne konverzačný film má výborné herecké obsadenie a už nebohý P. S. Hoffman sa rozlúčil naozaj dôstojne a úprimne hovorím, že mi bude chýbať. Nebol to sexsymbol, ani typ po ktorom by šaleli davy, ale bol to kurva dobrý a poctivý herec. V menšej roli sa tu objaví sympatická R. Wrightová so zaujímavým krátkym a tmavým účesom, no v závere som mal chuť ju zadusiť rovnako ako Hoffman. Ak za Najhľadanejším mužom hľadáte akčný thriller, tak si rýchlo nájdite niečo iné. Toto je pre mnohých asi až príliš vážne a reálne, ale diváka si určite nájde. Alebo to berte ako dôstojnú rozlúčku s Hoffmanom...80%. (08.02.2015)

Serióziní špionážní talky thriller z evropského prostředí, který je vystavěný na nekompromisních hereckých výkonech a pesimistické drama zápletce-pointě. Akce zde moc nenajdete, takže kdo nevydrží dvě hodiny sledovat dialogy, ať se od tohoto drží dál. Jako poznámku bych doplnil, že začínám být averzní na Willema Dafoea, je to už několikátý film, ve kterým mě ten jeho špiclovský xicht nasral. Jinak fajn zábava na aktuální téma dneška - terorismums. 75% (29.10.2014)

Hrdina přesně vystihuje starosvětsky neefektní, gabinovský typ špiona, jenž je módně řečeno „sexy“, i když třeba jenom břichatě funí. Navíc dokonale zapadá do konceptu žánrové čistoty bez levných škatulek dobra a zla, jaký umí John le Carré napsat. Studená nálada města, běženec jako lehce zdivočelý Ježíš, styl nedořečených replik, který drží zvědavost i bez krve, honiček a přestřelek. Tak vypadá dar filmařské vytříbenosti pro zmlsané labužníky špionážních případů. Režisér Anton Corbijn se až příliš opájí prostředím, výjevy bez Hoffmana volají po rychlejším tempu, ale sotva se vrátí na scénu, uhraje i zamlklé pauzy, otázky po smyslu práce, mikroskopický humor. A finále, kde má velké hořké sólo. (01.05.2020)

Přesně takhle si představuji prototyp špionážního filmu - objektivní, více omezená, málo komunikativní narace, která od důležitých vodítek záměrně odvádí pozornost, klade je jakoby mimoděk až do dalších plánů, pracuje s náznaky, kdy divák musí domýšlet či interpretovat, není redundantní. Čili často se zaměřuje na hlavní postavu/skupinu, sdílí s ní míru vědění a pracuje výhradně s pracovní linií, nikoli osobní. Styl pak všechny tyto prvky narace jen posiluje. Pro někoho možná chladné, odtažité, nudné a nezajímavé - pro jiné (včetně mě) nesmírně opojné, napínavé a pohlcující. [==] A podobně jako je matoucí vyprávění, resp. vedení pozornosti pro diváka, tak je i zdánlivě hvězdné obsazení slibující hollywoodskou podívanou pro kinaře, kteří film v multiplexech necitlivě a hlavně úplně nesmyslně nasadili do největších sálů a ty zejí prázdnotou. Koneckonců stejně jako postava Günthera Bachmanna, která se snaží svět činit bezpečnějším, je i postava Jokera v Temném rytíři oknem do prázdnotou zející duše rozervaného umělce (P.S. Hoffman/Heath Ledger), jenž si vezme život. P.S. Hoffmanův herecký výkon je dostatečně dobrý na to, aby oslovil akademiky a ti mu udělili posmrtného Oscara. (16.09.2014)

Pochopitelně byl pro mě velkým tahounem pro zhlédnutí Nejhledanějšího muže Philip Seymour Hoffman a podle očekávání jsem byla maximálně spokojená. Ne, že bych byla v politice zběhlá a vysloveně by mě bavilo sledovat světový průběh a kam to všechno spěje, protože si myslím, že je na to jen jediná odpověď. Nicméně vím, že existuje spoustu složek a výzvědných služeb, kde se některé jejich praktiky promítly i v tomto případě. Otázka, která tam ne jednou zazněla, jestli dělají tento svět skutečně bezpečnějším, nebyla až tak bezpředmětná, ba právě naopak. Bylo to sólo a v tomto případě poslední sólo Philipa, který se toho ujal tak, že jsem chvílemi přestávala dýchat a ta pomalost, o které se tady už někdo zmiňuje, měla také svůj význam a místo. Například jak sedí Philip ve věznici zcela nehybně s cigaretou v ústech a přemýšlí o dalším postupu při výslechu, tak to byl přesně ten moment, kdy jsem znehybněla s ním a stupňovalo to mou zvědavost téměř k nepříčetnosti (mírně přeháním:D). O tom, jak byl po kamerové stránce tento film přímo vymazlený asi není třeba vůbec diskutovat. A o famózním závěru, kde ani sám Philip nemohl předvídat, že bude mít jednou dvojí význam, byl vysloveně unikátní. Záběr jak jede v autě a kolem něj je všechno jakoby v mlze, pak najednou zastaví, vystoupí a zmízí......... zůstává jen část volantu a prázdné auto. Díky za takový konec, nemám více slov. (09.11.2014)