Rivalové

Debilové aneb hollywoodské přežvýkání potenciálně kvalitní látky. Při sledování jsem se nemohl zbavit dojmu, že sleduju děsně vyhypovanou verzi Formule! a dalších závoďáckých sraček, které zvláště v minulé dekádě zaplavovaly bez absolutního zájmu širší veřejnosti trh a odnášely si tak maximálně znuděné recenze a nízké hodnocení. O to víc jsem čekal právě od tohoto filmu, který měl být údajně úžasný, netradičně pojatý a plný dramatického závodění. Tu všeobecnou stolici nadšení ovšem můj svěrač rázně uřízl zhruba v polovině stopáže, protože ze závodů jsem viděl naprosté hovno, respektive titulky s textem: "Vyhrál Hunt, Lauda nedokončil", "Lauda vyhrál, Hunt měl závadu". No kurva, díky za počteníčko! O závodění tento film vůbec není, je o nepovedeném pokusu zachytit charaktery a vztah dvou jezdců, díky čemuž permanentně střídá dva životní příběhy, jenž jsou tak absolutně nudně vylíčené a mají představit jen to, s kým dotyčný jezdec aktuálně šuká v posteli, že dojem nakonec nezachraňuje ani potenciální vrchol filmu, nehoda Laudy. Skutečný vztah těchto dvou závodníků film absolutně ignoruje, nerozvíjí ho, neukazuje ucelený (zajímavější a složitější), pouze omezuje na dvouvteřinová setkání vzájemně se fakujících karikatur skutečných jezdců a jede si dál tu svojí. Potenciál toho příběhu ležel na závodní dráze, ale Howard ho raději vraždil v obývacích nebo stájových boxech vylíčením malicherností, ačkoliv v té samé době umírali bez zájmu kamer závodníci na dráze. Kdyby se Howard místo na přehnané demonstrace bohémismu Hunta a studeného profesionalismu Laudy raději soustředil na tu "Ri-va-li-tu", o které měl být film, rozhodně by udělal lépe, zvláště když se tito "Ri-va-vo-lo-vé" pořádně předháněli jen na začátku filmu. 44% (21.01.2014)

Ron Howard evidentně umí točit životopisné filmy. I kdyby Vám celou dobu nesedl Niki Lauda nebo James Hunt, pořád je tu ta závěrečná scéna, která prostě a jednoduše všechno ostatní odstřelí do výšin. Pokud jste ale dobrým filmům přirozeně otevření, rozhodně oceníte to, že herci, co hrají tyhle dvě postavy, přesně vystihují pojem rivalství jako takového. Niki Lauda a ani James Hunt nebyli idioti, ale zároveň rozhodně nebyli normální. To, co mezi nimi ale bylo, je pojem, který se v dnešním sportu příliš nenosí. Je to vzájemná nenávist, která je ale podpořena obrovským respektem jeden k druhému. Tenhle film to prostě vystihl naprosto dokonale. Nejde mu dát jinak, než pět hvězd. Niki Vás o tom na konci filmu prostě musí přesvědčit! (11.02.2014)

Tohle je zase další Howardův těžkej průměr. Průměrný herci, průměrnej děj a "akční" scény ze závodů mě taky moc nebraly. Vlastně se mi mnohem víc líbila krátká jízda s Lancií 2000 po silnici než všechny jízdy s formulí po závodních okruzích dohromady. A o obou hlavních postavách se dozvíte z filmu asi tolik jako z wikipedie. Já mám z těch výtvorů Rona Howarda pocit, jak kdyby šel člověk do drahý restaurace a dostal tam jídlo na úrovni trochu lepší závodní jídelny. Obrovský haló kolem a výsledek takovej, že to sice neurazí, ale ani nenadchne. Vzhledem k tomu, že film má tady 90%, což je lepší hodnocení než třeba kultovní záležitosti typu Gauneři, Terminátor, Mafiáni a podobně, tak jsem čekal teda mnohem víc. 60% (04.09.2023)

Nemůžeš sakra říct, že tohle bylo kultovní F1 barbecue, když vyhrál, když se zas jednou ukázalo, že největší vítězství nezískáš v tom, co děláš, ale v tom, jak a proč žiješ (!!!) Jedno, jestli vyhrál Lauda, protože "neztratil ksicht" a nebo Hunt, protože to dokázal prožít, až na samou hranici. Rush by klidně mohli být pompézní a patetičtí, ale nejsou. Mohli by vám mazat med kolem huby s kupou slowmotions prokládaných snůškou pitomých mouder o životě a skončili by ve stejný prdeli, na který se třeba ještě dneska drbe Renny Harlin. Tady bylo už dopředu jasný, že aby tenhle film vyprávěl, musí mít skvělou kameru, cit pro příběh a Ron Howard si s tím poradil s grácií. Ukočíroval vizuál, vyvážil obě dějový linky a ještě naservíroval vkusně autentickej adrenalin. Dva charaktery a všichni ostatní jen tak do počtu, Thor vyměnil kladivo za overal, ale na kondicionér a trochu laku pro objem nezapomněl, Daniel Brühl skutečně vypadal jako Lauda a Olivia Wilde měla zase ten pohled, pro kterej bych si natlouk hubu už za první levotočivou šikanou. Ale hlavně, ani na chvilku sem neměl pocit, že prožívám nějak zásadně velkej film, že by se mě někdo snažil opít líbivě falešnou frází, že bych se nějak pral s očekáváním, přesto ve mě Rush zvítězil. Skromnej drive, kterej neleze nikomu do zadku, ale rozhodně vás z něj dokáže zvednout. V dobách, kdy formule 1 vypadaly jako litinová vana na kolečkách, kdy se dalo kroutit volantem a nebylo to jak šestisetkilový tamagotchi, měly závody syrový šmrnc, tak jako ho mají Rivalové a proto za mě [final rate: 85%]. WIN THE BEST (!!!) (26.01.2014)

Na Rivalech se mě líbí jak umě střídá žánry, chvíli výborně nasnímaný závody a chvíli vztahové dějství. Vyjma filmu Le Mans jsem u žádnýho filmu ze závodního prostředí neměl pcoit, že se blíží realitě, chlapi frajeři, ženský s kozama, všude prachů tři prdele a nesmyslené záběry na jakože závodění, všechno tohle spolehlivě zabíjelo reálnost většiny závodních filmů a filmy tak působily jak po ročním pobytu v pavilonu opic. Protože pro rychlý kola mám slabost, byl jsem moc zvědavej na Rivaly a musím říct, že předčily mé očekávání. Vztah mezi Jamesem a Nikim byl nejen dobře napsanej, ale i zahranej (tiskovka, partnerský vztahy, atd. ). Záběry na závodící formulky připomínaly pumpu na adrenalin a jako třešinka na dortu jsou pak filmařsky vděčně rozebrány povahy obou hlavních postav. Po herecký stránce byla odvedena rovněž kvalitka, navíc Chris je slušnou zárukou i pro holky bez lásky k rychlým kolům, že si během filmu nebudou chtít hrát pexeso. (05.10.2013)