Já, padouch 2

První láska v dvojím provedení, typická zápletka s děckem majícím jen jednoho rodiče toužícím po druhém (jako velmi úlevné vnímám, že babičku ti sirotečci už mají, takže je rozumný předpoklad, že sháňky po prarodičích ve třetím padouchovi zůstane už tak dost ztýraný divák ušetřen), napravený padouch zahradníkem, tedy pátračem po padouších v aktivní službě a spousta a spousta žluté a posléze fialové. Fialová je, podle jakési psychologické poučky, barvou hysterek. Cenit na mě zuby popudlivý fialový piskoř, asi bych se pod tuhle definici fialové podepsala bez rozmyšlení. Mimoně vymyslel někdo, kdo měl prudkou potravinovou alergii na arašídové křupky, jinak si vznik těchhle postaviček neumím vysvětlit. Se mnou se zkrátka tohle přebujelé tupé veselí míjí a jako jedinou kloudnou myšlenku vnímám použití guacamole jako potravinového antidepresiva. Určitě je to mnohem dietnější verze než zmrzlina. (07.11.2015)

Paradoxně malinko slabší dvojka, kde se náš padouch vrací se svou mini armádou mimoňů, aby tentokrát bojovali proti zlu, dosáhla u diváků větších ohlasů. Já si to opět parádně užil. Malé nedostatky jedničky zde nahradily zase jiné, ale jinak to vyšlo opět nastejno. O hlavní zábavu se opět starají malí žlutí dvoukaloričtí poskoci, kteří jsou bezesporu hlavním tahákem obou dílů. Nezbývá, než vřele doporučit fanouškům animovaných filmů. 90% (17.07.2013)

"Neboj, podruhý je to vždycky lepší!" řekl mi kdysi kamarád, když jsem se mu pochlubil svou první nocí na dívčím internátu. Tu větu jsem si zopakoval před několika dny v kině a odvážně vlezl do sálu nacpaného malými fakany. Pomyslel jsem si, že jestli "podruhý je to vždycky lepší" bude v tomhle případě znamenat děcko, měl bych honem rychle hodit zpátečku. Jenže to už mi cestu do uličku zatarasila soukromá mateřská školka obložená tak metrákem popcornu a mně nezbylo než zůstat. Jóóó, vážení... Když pak na konci ta drobotina vyběhla tancovat pod plátno ke scénce u závěrečných titulků, měl jsem sto chutí vyrazit za nima, protože jsem se královsky bavil! Kéž by takhle skvělá, jako dvojka Padoucha, byla bývala i moje druhá noc na intru. To bych se pak totiž toho mýho kámoše nemusel ptát "hele, a co potřetí? To už bude fakt dobrý?" (14.07.2013)

Už to nemá tú emocionálnu a príbehovú hĺbku ako jednička, chýba tam viac toho zlodušstva a teplákový záporák (i keď Macho tiež nie je zlý) :D Ale stále som sa dobre bavil, je to miestami celkom zaujímavé a stále sa to narozdiel od iných druhých dielov (áno, pozerám sa na vás, Autá!) snaží o niečo viac - tu napr. Gruova osamelosť, chýbajúca matka a prvá láska Margo. Len škoda, že je tu viacero slabších a zopár dokonca vyslovene trápnych gagov. Animácia na úrovni (odrazy ohňa vo vode na konci sú skvelé) a celkovo slušná (a miestami trochu neslušná -zadek :D) zábava pre celú rodinu. Ale ne jednotku to nemá ani zďaleka. 70% (23.12.2013)

Obľúbený film spred troch rokov dostal dôstojné pokračovanie s megalománskou animačnou nádielkou. Scenár už v prvej časti nebol využitý naplno, navyše postavičky okolo Gru-ho majú neskutočný potenciál zabávať publikum. Takže originálna zábava a vtipné momenty plné žltých smajlíkov sa stali najsilnejšou stránkou filmu. Tvorcovia veľmi dobre vedeli, že tieto pidi-príšerky najviac zaujali v prvej časti, tak prečo im nedopriať plnú pozornosť. Originalita a premyslenosť scenára však ostala práve na úkor srandy za každú cenu. Našťastie sa to v druhej polovici filmu začne celkom slušne rozbiehať, útok na bránice zároveň bráni produktivite v mozgovej kôre a tak z toho vzišla vcelku podarená záležitosť. S odstupom času by som tomuto odvaru prvej časti možno zosadil hviezdičku, v momente premietania som sa však neskutočne bavil. Týmto však dávam varovný signál tretej časti, ktorej sa to už tak ľahko neprepečie. 80%. (03.05.2014)