Teď a tady

Film, který má už z podstaty děsně silný příběh. Krutý, ale pravdivý. Nebylo mi z toho dobře, ale pozitivně naladěná Dakota Fanning mi to lehce vynahrazovala. Říkám lehce, protože to, co jsem tady četl, je údajně pořád nic oproti samotné knize, která je totální depka. Tady jsem z toho filmu zase takový pocit neměl. Na druhou stranu mi nejlépe bylo v momentě, kdy se objektiv stočil na překrásné záběry britských skalisek u moře. V tu chvíli jsem si přišel svobodnej jak ten pták a myslím si, že Dakota to neměla jinak. Čtyři naprosto poctivé hvězdy příběhu tak reálnému, že nic reálnějšího už asi neexistuje. (11.05.2014)

Hodně silný film, který se ale bohužel neubrání tomu, aby zároveň sám sebe nevysával - myslím tím zejména pasáže kde je Tessa ta nejsilnější z celé rodiny/přátel/známých. A i když byl závěr filmu tahem na moje slzné kanálky, musím konstatovat, že se mi Now is good s celou tou svojí myšlenkou, že naše životy jsou tvořeny jednoduchými okamžiky, které směřují k jedinému bodu, líbil. Snad jen ten skelný pohled Dakoty bych vyměnila za nějakou - pro tuhle roli vhodnější - jinou herečku. "Zbytek" hereckých výkonů (zejména otec, matka a bratr) ale nemá chybu. (03.05.2013)

Další z mnoha filmů o těžké nemoci a seznamu věcí, které ještě člověk chce stihnout. Tentokrát snímek v komornějším provedení, upřímný, bez přehnaně dramatických scén a gest, s důrazem na romantickou linii. Dakota Fanning si zaslouží uznání za střízlivý a nenucený výkon, Jeremy Irvine si od Válečného koně trochu polepšil, ale stále mě nepřesvědčil, že je herec. Co ty lidi vede k tomu vybrat si ho do filmu? Tím spíš, že zrovna do tohoto snímku by se hodil daleko víc někdo „obyčejnější“. (31.08.2013)

Romance ve chvilce mezi životem a smrtí. Každoročně podobný přírůstek mezi filmové diváky holt zavítá. Někdy je jich víc, liší se kvalitou i počtem momentů, kdy divák vytahuje kapesník. Procítěný kousek Now is Good si jde svou vlastní přirozenou cestou. Nepodbízí se, nehledá viníky. Jízlivá Tessa je prostě nemocná. Smrtelně nemocná, ač se to zejména jejímu otci (znamenitý Paddy Considine) a nejlepší kamarádce nemusí zamlouvat. Do seznamu uslzených brzy přibude také nová známost, a to nejen proto, že ztráta nevinnosti je součástí tak trochu jiného seznamu, aneb co ráda bych ještě stihla, než mě nadobro zavřou do dřevěné rakve. Scénárista snímku Báječný hotel Marigold Ol Parker si tentokrát do scénáře podle knižní předlohy nenechal rýpat nikým jiným a usedl i na režisérskou sesli. První šťastnou ruku měl při výběru Dakoty Fanning i při celkovém uchopení látky. Silné, neumělé, sarkastické, nenápadné, citlivě natočené.. a paradoxně k tématu navýsost příjemné.. (24.03.2013)

Když každej den neprožíváš jako by byl poslední, nežiješ, jen přežíváš. A taky platí, že život není tehdy ani jednou, žiješ teď a tady (!!!) Now Is Good je zkouška naší všední slepoty, nebo možná taky zaslepená romance, každopádně Dakota Fanning pěkně vyrostla (i herecky) a ten krátkej sestřih ji taky sekne. Jasně, nemůžou u toho chybět Lana Del Ray ani Ellie Goulding, natož O'Halloranův klavír a smyčce. Bojíme se, máme strach z věcí, který lze zvrátit natož pak z těch, kterým se vyhnout nejde. Bojíme se bolest cítit i prožít, i když je naší součástí, i když bez ní by radost a štěstí byly jen prázdný slova. Ol Parker je jak na pomezí dvou světů, na jedný straně všechen ten patos, andělé ve sněhu, s motorkou na pobřeží a uvědomělým manekýnem, kterýho jí sešle zatracenej osud, až doposud. A proti tomu, žádný hrdinský řeči, nebo aspoň ne tolik, jen cynickej slalom mezi vzdorem a nevyhnutelností, mezi touhou a strachem. Tess. Mám jí to věřit? Já nevím, co když to vlastně ani nečeká, nespoléhá na to? Jak je to dál? Někdo musí zemřít aby se jiný naučil žít? K čertu s tím, pořád se učíme. Tohle není dokonalej film, takový klony Aleca Baldwina mezi rodičema často nenajdete, přesto jsem se naučil dávat šanci lidskosti, bez ohledu na uměleckou formu. Jenže tohle pro mě i tu formu má, lidských [final rate: 80%] (25.02.2014)