13 duchů

Podívejte, tak asi takhle, správnej horor musí mít koule. No to není sprostý, ale ty grády, které má třeba dobrá muzika, jsou u filmového žánru postaveném na silném prožitku jaksi zapotřebí. A tak si tu tak říkám, kde udělal Steve Beck chybu? Co se námětu a nebo alespoň prostředí, kam jest zasazen týče, potenciál tu byl. Kdepak, tohle nebyl žádný vůl, ale docela slušný býček, který může ještě hodně natropit, ale proč ho vykastrovali tím tupým pokusem o humor a mizerným dávkováním napětí? To mi tedy choroš nebere. Jasně, píše se tu v žánrovém vyhranění, že jde o horor z prvky komedie, ale ruku na srdce, zasmál se tu někdo? Tony Shalhoub, kterého si možná mnozí upomenou z nedávno vysílaného seriálu Můj přítel Monk (2002), v kontrastu k magoroidnímu týpkovi představovaného Matthewem Lillardem (dříve magoroidní týpek z Vřískotu), působí poněkud křečovitě a stejně rozvržení ostatních hraje na podivnou notu. Do značné míry vše kompenzuje poměrně slušné digitální běsnění, co se vzhledu domu a v neposlední řadě duchů samotných týče, a taktéž moderní klipová kamera, ze které mi občas poskakoval genofond v hlavě. Když bych se tedy zaměřil výhradně tímhle směrem, pak bych mohl Thir13en Ghosts směle zařadit do průměru, ale protože nelze opomenout děravý scénář, slaboučký konec a maličko nevychytanou hudbu, musím s politováním oznámit, že k průměru tentokráte nesáhnu. Avšak ony dvě hvězdičky s upomínkou na následné Beckovo dílo Loď duchů (2002) jsou přeci jen předzvěstí slušnějšího pokoukání. Jedna rada na závěr, když budete mít na obrazovce duchy, vynadejte Stevovi. [4/10] (22.06.2006)

Slabý horor se slabou zápletkou, slabými postavami, slabými dialogy, slabou atmosférou, slabou hudbou a slabou motivací k dokoukání. Masky duchů nebyly ničím výjimečné a prostředí domu ze skla nabízelo mnohem větší možnosti a podstatně napínavější využití, než film předvedl. Pár průměrných efektů celkově slabý snímek nezachrání, nudila jsem se a nebála jsem se: nebála jsem se o hlavní nesympatické hrdiny a už vůbec ne o sebe;-). Prostě slabota slabá. A na závěr ještě musím dodat, že je to SLABÉ. 35% (22.05.2009)

Celkem slušný horror, který vyzvyhuje na popředí především velmi dobře zvládnutá výtvarná složka-dům, kde se film odehrává, je nádherným skleněným monstrem se spoustou ozubených kol a všemožných mechanických vychytávek. O inteligenci scénáře samozřejmě nemůže být ani řeč, ale když už nic, nezanechá trapný úsměv na rtech jako většina moderních vyvraždˇovaček. Bohužel, napínavá či strašidelná je pouze velmi malá část vyprávění. I tak mi film přišel jako celkem chutná podívaná se slušnými trikovými maskami...tedy až na poprsí jednoho ducha nežného pohlaví, které bylo umělejší (=strašidelnější) než hrudník Pamely Anderson. A to už je fakt co říct;o) (18.12.2002)

Jak horor to sice není nic moc, ale to v poslední době máte opravdu veliké štěstí, když narazíte na kvalitní horor a ne na film plný kečupu nebo lítajících lidí a předmětů. Takže ani tento film není jako horor nijak výjmečný ovšem jako komedie je skvělý. Už dlouho jsem tak dobře u hororu nepobavila. (15.08.2011)

Na to že závěrečná pasáž má céčkové efekty a občas člověk nechápe proč se někteří lidé chovají tak idiotsky, ten film mám rád. Nevím popravdě proč, možná kvůli Lillardovi, možná kvůli E. Davidtz (ST Voyager). Film nemá vůbec špatné masky, párkrát se člověk možná i lekne a každopádně si začne dávat pozor na sklo (hned dvě precizní smrti). Jako horor to ale moc nefunguje. (19.06.2007)