Thor: Temný svět

Štýlové pokračovanie, ktoré si po technickej stránke nesie všetky kvality a vychytávky svojho predchodcu, výrazný Branaghov rukopis však citeľne chýba. Vytratila sa ľahká poetika a výrazná nadsázka, ostal klasický mainstreamovský trhák pre široké publikum, ktorému po čase dochádza šťava. Vďakabohu za Lokiho a pár vedľajších postáv, pretože postava Thora stratila výbušnosť a božskú veľkoleposť, ktorá bola v predchádzajúcom filme všadeprítomná. Avšak palec hore za svižné tempo, neustálu zmenu prostredia, ktorá aj napriek deviatim svetom nie je prekombinovaná a rušivá, chválim efekty, akciu, hudbu a masky. Nabudúce by to ale chcelo viac sa pohrať so záporákmi a ich motiváciou. Tento štýl hrania sa dobra so zlom bol už na hranici prípustnosti mojej tolerancie. 80%. (26.05.2015)

V první půlce filmu se o nikoho nebojíte, Thor a jeho stále zazdění kamarádi si bitvy užívají a vycházejí z nich bez jediného škrábnutí, pak naštěstí zemře jedna z vedlejších postav a do hry se vrátí Loki, což oboje přinese ty správné emotivní impulsy. Celkově příběh nepřekvapí, záporák, triky i akční scény jsou nudně rutinní a humor trapný a otravný. Postavu Darcy bych i nadále nejradši umučil k smrti a mezi Thorem, Sif a Jane už konečně rozjel pořádný milostný trojúhelník. (22.06.2014)

Pre mňa najslabšia marvelovka spomedzi rokov 2008 - 2016 (teda od prvého Iron Mana po po Občiansku vojnu). To, čo bolo super a parádne na jednotke, sa novému režisérovi ani náhodou nepodarilo zopakovať. Raz darmo, Kenneth Branagh vďaka tomu, že sa celý život aktívne venoval dielu Williama Shakespearea, dokázal takú absurdnú postavu, akou Thor bezpochýb je, úspešne zhmotniť tak, aby nebola smiešna. Alan Taylor toto nemal šancu skopírovať. Thor je v jeho sterilnej réžii nezaujímavý, nudný a miestami pôsobí ako paródia na Thora/prvý diel/Branagha/Shakespearea. Ak je najobľúbenejšou scénou mnohých divákov 3-sekundový záber na to, ako si Thor zavesí kladivo na vešiak (!), o niečom to vypovedá. Ústredný zlosyn je tradične marvelovsky slabý, akcia nezaujímavá. Vadilo mi aj to, že univerzum sa v tomto filme nikam výrazne neposunie. Sú naznačené isté veci (Loki a trón) a zomrie jedna dôležitá postava, ale to je asi tak všetko. (14.11.2016)

Největším kladem i záporem pokračování THORA je nesoudržnost. Díky ní dovede být dvojka s podtitulem TEMNÝ SVĚT na rovině scén či delších pasáží nesmírně opojná, ale jako celek nedrží příliš pohromadě, protože je pojata jako část z mnohem komplexnějšího universa. Nahrazení Kennetha Branagha, který ke zfilmování komiksové předlohy prve přistoupil stejně jako ke svým shakespearovským adaptacím, za převážně seriálového tvůrce Alana Taylora se ukázala jako strategicky dobrá volba._____ Film je totiž pojat jako čtyři dohromady spojené epizody jednoho seriálu, kdy každá je vždy jinak odvyprávěna, přičemž se na konci dočkáme cliffhangeru, abychom měli zájem sledovat vývoj dál. Pokud je v odlišné organizaci větších bloků určitý řád, nevadí příliš ani to, že se používají postupy, které byly osvěžující u předchozích marvelovek, ale nyní už zavání určitou generičností. Napsané platí především pro epizodu č. 1 a 3, kdy první je vystavěna jako série izolovaných segmentů, které se postupně začnou spojovat, a třetí zase funguje na principu parťácké podívané, ve které se velmi zábavným způsobem pracuje s flashforwardy (záblesky budoucího dění)._____ Jenže epizoda 2, která směruje divákovy hypotézy směrem zpět, a epizoda 4, která je orientována na vývoj budoucího dění, za dvěma výše zmíněnými zaostává. Stále v nich funguje přechod mezi odlehčeností a vážností i skok od jednoho převzatého vývojového vzorce k druhému. Je ale do nich soustředěna akce, jež je zmatečná kvůli přepínání mezi jednotlivými ohnisky zájmu a neposkytováním informací a vodítek pro orientaci v prostoru a čase (napříč jedním místem/dimenzemi). THOR: TEMNÝ SVĚT tak zastává mezi marveláckými in-house tituly podobnou pozici jako IRON MAN 2, oproti kterému postrádá satirický společenský přesah: je rozpadlou, ale velmi zábavnou výplní, která si pro svou výlučnost mezi ostatními současnými komiksovými adaptacemi zaslouží pozornost. (12.11.2013)

Generické fantasy zcela mimo charisma Branaghova Thora. Navíc záběrované jako televizní seriál, ne kinofilm, nebo se mi to jen zdálo? Furt čumět na horní třetinu plátna je otravné. A jako by to nestačilo, obraz byl celou dobu hrozně tmavý a "rozplizlý" - nevím, jestli je to chyba filmu, nebo kina. To vše ale spíš na okraj. Dál bych tomu mohl vytýkat to samé, co vytýkám Hře o trůny - mechanickou dokonalost bez duše. Jen tentokrát je zde několik sice trochu očividných, ale povedených gagů, které tu monotónnost poměrně oživují a v důsledku mě mrzí, že se nedokážu přenést přes tři hvězdy. Ale nedokážu. Tentokrát mi dějová nahodilost nevadí, jako mi vadí třeba u Endera, a je vidět, že v tomhle ohledu prostě stačí umět odvést pozornost. PS: Natálka se potvrzuje jako špatná volba, protože humor z jejích úst zní vždy velmi papírově a nepřirozeně. 3 a 1/2 (05.11.2013)