Thor: Temný svět

Přišel, viděl, nepřekvapil. Čistě ze staré známosti odpouštím emočně splasklou (tónem spíš moc nafouklou) první polovinu, marvelovské expozice podle šablony "z prdu kulička" už patří k bontonu. Zdá se mi nicméně, že schéma "z temných hlubin všehomíra se vynoří další kuní ksicht, který má další mega-zbraň na zničení kosmu" už začíná být docela obnošené a obehrané, Nejlepší na Temném světě není hlavní příběhová linie, ale spíš dohrávání vztahových peripetií z filmů minulých (Thor x Frigga, Thor x Loki, komediální linie s narušeným Erikem). Natočené je to zručně, teatralitu se to snaží naředit temnou fantasy notou a větší bohatostí vztahů mezi bohy. Výsledek není oslnivý, ale přinejmenším to celkem ladí (a tam, kde to neladí, to nesoulad ironicky tematizuje - skoky mezi dimenzemi). Čekal jsem nějaké větší překvapení a závan svěžího přístupu. Jenže seriálový tým najel do marvelovských kolejí a pražce netrhá. Ke konci to příjemně graduje, Natálka je (pořád stejnější) křehule, Chris hezky máchá kladivem... prostě všechno tak nějak při starém. Nic, čemu by člověk podléhal, nic přínosného, žádné nové zajímavé postavy... příjemná zastávka na cestě k něčemu většímu. Na co se vlastně zas až tak netěším. Thor: Temný svět mi potvrdil, že jediná skutečně životná linie marvelovského světa je Iron Man. Pokud zrovna nezachraňuje svět, ale rejpe se ve svých duševních záhoncích. Jinak je to prkenná kostýmovaná opera, na kterou se dobře dívá, ale která vlastně nic neposouvá kupředu. Jednička mě bavila víc, protože tam všechno vonělo novotou a detailem. Dvojka jen úspěšně vytěžuje. Edit: Ne, tu 4. hvězdu si vedle IM3 neobhájím... [65%] (05.11.2013)

Nevím, jestli má smysl vytahovat slůvko zklamání, protože už trailery žádnou boží hitparádu nenaznačovaly. Thor: Temný svět je ale i přesto nepříjemným přešlapem, kterým si marvelovští odpůrci nabijí zásobníky nadlouho dopředu. Vezměte veškeré výtky, které k tomuhle filmovému vesmíru často směřují, nacpěte je do dvou hodin a hádejte co vám z toho vyleze? Správně, Thorova víceméně zbytečná výprava do Londýna a na mizerně přefiltrovaný Island (to tu zelenou pustinu vážně nešlo natočit ve studiu?), která má z prstu vycucanou zápletku, nezvládá veledůležitý balanc humoru a dramatu a představuje zatím nejhoršího marveláckého záporáka (a že je docela kumšt toho dosáhnout). Taylor vyloženě zvládá jen prostředek filmu, v němž oslní malými asgardskými Star Wars. Kolem nich se ale rozpíná bolestivě repetitivní první akt a zmatlané finále, jež zajímavý nápad rychle mění v nelogický destruktivní bordel. Pravda, druhý Thor na důkladné vysvětlení čehokoliv kašle už od začátku a jeho superničivou superlátku neospravedlní ani hlas Anthonyho Hopkinse. Jenže i takhle nicotný příběh si zasloužil lepší podání, aby situaci nemusely zachraňovat oblíbené postavy a tradičně skvělý humor (Kat Dennings!), bez kterého by Thor mohl směle konkurovat třeba Green Lanternovi. Takhle je z toho jen (ve 3D doslova) šedivý průměr a nejhorší marvelovka hned po Neuvěřitelném Hulkovi. Kapitán Amerika tak bude mít v dubnu hodně co napravovat. (6/10) (05.11.2013)

CinemaSins přesně shrnují mé pocity. Dvojka je ukázkovým příklad scenáristického diletantismu, který opruzuje i přes vědomí, že jde o trhák pro mládež, který nemá vyšší ambice. Seriálově zručný režisér Taylor může k Branaghovi jen pokorně vzhlížet. Normálně by mi to bylo jedno, ale situace zamrzí proto, že charakterní Thor je nejsympatičtější Avenger a že jednička nebyla jen výplachová marvelovka. 55 %. [2D, titulky] (12.04.2014)

Musím připustit, že druhá procházka přes Homofröst do Assgardu už nevede tolik růžovou zahradou jako ta první a docela by se mi to i bývalo líbilo, kdyby! Kdyby se z té mykologie nesnažil nějaký čurák udělat Hvězdné války, ona totiž ta plasmová děla a intergaylaktické stíhačky nejdou se severským panteonem dvakrát dohromady a buďme rádi, že Mjölnir nebylo třeba vracející se světelné, bateriové kango, ale jen jakýsi nástroj na zatloukání tventyháčků do růžových stěn, protože nikdo z těch zaoceánských sionistů nikdy neviděl, jak má vypadat skutečné hetero bojové kladivo. Kdyby jeden z temných elfů nebyl negr, pardon, chtěl jsem říct Afroniflheiman, kteří se na severu objevili snad až jako důsledek přehnaně benevolentní, azylové politiky vůči Somálsku a Luther se schválně díval jinam a ten Bifröst nehlídal. Kdyby Natálka opět nepředvedla, že umí hystericky přehrávat i v kdejaké pomatené, homixové sračce. Kdyby, kurva, někdo za celou dobu ucedil aspoň kapku krve a desetiletí smradi si museli zakrývat oči. Kdyby na konci nedělali všichni v Londýně bordel jako pištivé třináctky při premiéře Heryho Potrata. Kdyby scénář nepsal nějaký bezmozek, kterému v zející dutině lebeční visí na háčku mícha, a likvidace Malekitha by tím pádem nebyla taková do očí bijící kokotina. A to je dohromady příliš mnoho kdyby. Takže zase dvě a Spánemthorem. (07.12.2013)

S první fází MCU jsem celkem bojovala a první Thor byl jedním z filmů, které mě brzdily nejvíce. Ale kupodivu The Dark World mi už poměrně sedl a druhá fáze MCU se tak stává snesitelnější. Snad je to tím, že už se nemuselo nic moc zvláštního vysvětlovat a mohlo se jít rovnou na věc. Konečně taky byly využity půvaby Natalie Portman a celé to bylo mnohem víc fajn. Takže pokud je tohle ten výsledný tvar, kvůli kterému se musely vytrpět všechny ty originy a první týmovka, tak ok. Ale trvalo to pět let. (14.05.2015)