Michael

Po skončení filmů mi bývá různě. Někdy se směju, někdy pláču, jak to bylo hloupé a někdy ve mě film zanechá opravdu silný dojem. Tady mi k tomu silnému dojmu bylo ještě velmi těžko. Ne zdravotně, ale u srdce. Takové případy jsou sice vyjímečné, ale o to na člověka víc zapůsobí, když je vidí ve filmu, nebo si o nich přečte v novinách. Doufám, že tenhle byl můj poslední v životě. To bych si opravdu moc přál. (01.12.2014)

Strašně se to snaží o Hanekeho, ale chybí tomu něco, co by z té naprosto chladné atmosféry udělalo silnější zážitek. Tohle je silné už jen tématem, ale mám pocit, že Schleinzer se spokojil jen s ním a specifickou formou. Přitom se s tím určitě dalo víc pracovat - nějaká psychologie zde ani být nemůže, protože je brzo jasné, že pro Michaela je pedofilie priorita číslo 1 a že se skoro s nikým nebaví je jen a jen jeho vina, děj je gradovaný dost nahodile a i když zde není nouze o překvapení, důvěryhodnost tomu místy značně chybí a celkově mi přijde zvláštní to nestranně působící ladění, které tu nemá moc smysl, když jsou role předem dané a Michael je prostě zrůda. Ještě že tak, film soucítící s pedofilem, který navíc drží doma unesené děcko, to bych fakt asi nezkousl, ale stejně mám kvůli výše vypsaným mínusům problém jít přes 3 hvězdy. Nutno ale uznat, že tu je překvapivě i pár vtipných scén (hlavně ta, kde si Michael zpívá Sunny od Boney M :D) a že to na Rakušáky nebylo až tak úchylné jak jsem se obával. Silné 3* (18.05.2022)

Už vím, proč jsem na to vloni ve Varech nešla - Michael totiž nejenže evokuje Hanekeho, ale taky řecký Špičák (dokonce stejně perfektně načasovaně skončí). Co jsem tedy očekávala, to jsem dostala: odtažité statické záběry s absencí nediegetické hudby, které nezúčastněně pozorují jistý rakouský fenomén (hehe). Špičák se mi líbil, Hanekeho mám ráda, a po skončení projekce jsem opět byla prohlášena za největšího cynika skupiny. Si člověk nevybere... (work in progres)(LFŠ 2012) (10.08.2012)

intenzívne zahrané, skľučujúce, precízne postavené, vo forme ovplyvnené tým najlepším z hanekeho, v obsahu tým najzvrhlejším z rakúska, v závere neskutočne potešiteľne obdarené úprimnou autorskou iróniou, a celý, celučičký čas viac ukrývajúce ako ukazujúce a práve preto tak nehorázne klaustrofobicky dusné. a (nielen ako debut) perfektné. (11.11.2011)

Prolixní děj, rigidní kamera, místy splín. Režisérovi zřejmě šlo o to, aby si divák dokreslil pokračování neřestných situací, nicméně ve mně to vyvolávalo spíše opak. Film se veze v mírném duchu a o nějakém mrazení nemůže být ani řeč. Téma je sice znepokojující, avšak můj pocit z něj je takový, že kluk je jen nedobrovolným hostem v domě osamělého muže. Zpočátku si divák může myslet, že desetiletý Wolfgang je synem Michaela, až poté zjistí, že to je jinak. Je ušlechtilé nechat na divákovi, aby si domyslel, zda kluk přežil či nikoliv, jenže ho staví do role rodičů, kteří nevědí, zda jejich unesené dítě žije nebo je mrtvé. (03.12.2016)