Oni přicházejí

Nejjednodušší cestu k vyděšení pro mě představují tyto atributy: 1) cosi nepochopitelného, neuchopitelného a nepředvídatelného, leč fyzicky přítomného 2) postiženými musejí být pouze vybraní jedinci, čímž se zvyšuje pocit izolace a osamocení. 3) minimalismus v zobrazování 4) naprostá bezbrannost a bezvýchodnost. Film hodnotím na tři (vadilo mi vysvětlování a zakončení, které se patrně snažilo objasnit původ toho "cosi" a vymykalo se estetice i atmosféře celého snímku a přála bych si ještě minimalističtější scénář), ale děs se povedl na pět, takže průměruji na čtyři. (08.03.2009)

Škoda nevyužité šance. Poměrně zajímavý nápad si žádal daleko lepší scénář. Jinak je to film natočený poměrně zručně, některé scény jsou opravdu napínavé, jenže na to aby takový film mohl být považován za dobrý, musel by mimo otázek přinést i nějaké odpovědi. A žádné uspokojivé jsem se nedočkal. Film je tak na pomezí dvou a tří *, dávám tentokrát vyšší hodnocení, protože do tmavých a osamělých pokojů film trochu vzrušení vnést může... (02.03.2005)

Scenár nebol vôbec žiadne terno, pri niektorých dialógoch som vyslovene trpel, ale veľa zachránilo filmové spracovanie, zraniteľná hlavná hrdinka a dobre načasované ľakačky. Páčila sa mi aj filozofia strachu uplatnená v tomto filme. Bojíme sa toho, čo je nepoznané, neznáme. Tu má hrôza zväčša podobu neurčitých tvaroch, ktoré sa odvalujú z tmavého prázdna... Na moje prekvapenie, to však fungovalo znamenite. (25.03.2012)

Natočené je to naozaj pekne a ak máte slabosť pre androgýnne blondínky, je sa fakt na čo pozerať. Musíte pritom ale vydržať zopár faciek, ktoré vám uštedrí scenár: vlastne sa pripravte, že z vás urobí na tých 89 minút fackovacích panákov. Tento námetový invalidný súrodenec Boogeymana si vystačí s dejom, ktorý by sa dal prerozprávať jediným gestom posunkovej reči. To si už naozaj nepotrebujeme rozprávať príbehy? (21.05.2007)

Úvodní sekvence s dítětem byla docela slibná, bohužel všechno následující už bylo hrozný... Hlavní hrdinka vypadala jako Jakub Prachař po pořádný dialýze, navíc její chování si nelze vysvětlit jinak než její demencí (především pak útek od přítele do opuštěnýho metra). U filmu jsem se bál jediné věci a to strachu z toho, že usnu a nedokoukám - nerozluštím zápletku ... ta se však ani ke konci nedostavila, prostě něco se tam dělo.... Když pominu ještě další blbosti jako pradomy, prabyty a město dění, kde žije všehovšudy tak 10 obyvatel, tak je výhodou docela krátká stopáž - zaplať pánbůh. (02.02.2013)