Kids

Larry Clark nám nabízí výborný pohled na New York poloviny 90tých let. Autentické, reálné prostředí tohoto nikdy nespícího města. Mládež, bezvýhradně chycená skateboardingem a zdánlivě bezstarostným, teenagerským životem, plným všeho špatného, což si myslím, že v NY v těchto letech, byly naprosto běžné radovánky oněch "dětí", kteří rozhodně nemyslí jako děti. Stačí se podívat na ten reálný, všudypřítomný ruch a plné ulice. Jejich tu hodně, přesto každý sám. Chloë Sevigny zde asi jediná předvádí nějaký herecký výkon a sedne jí to skvěle, to se musí nechat. V 90tých letech jsem děj, dá se říci, částečně odmítal a byl unášen silným nádechem SK8 culture, ve státech již v této době těžce zakořeněné. Nemyslím si, že by chtěl Clark nějak více záměrně "šokovat" a jestli ano, tak snad nešťastným osudem (nejen) třech mladých, krásných dívek. Po dějové stránce se film celkem slušně vyvíjí. Bezvýchodnost situace stále narůstá a nakonec dospěje k jasnému konci "jesus christ, what the fuck happend?". Jen pár osudů z mnoha, vždyť jich je tam opravdu hodně. Obrovský plus za originální hudbu k filmu, a také za perfektní sbírku oldschool hip hop songů. Film, který vidět v patnácti bylo opravdu velmi "inspirující". Záleží jen, čím se člověk nechal inspirovat. Dnes si to dávám v originále, což mé hodnocení drží ještě pevněji. (03.10.2011)

Ďalší z kontroverzných filmov ktorý mapuje jeden deň v živote tínedžerov, tentokrát v meste New York ale rovnako tak by sa dej mohol odohrávať v ktoromkoľvek meste. Svet mladých sa točí iba okolo sexu, alkoholu a drog a čerešničkov na torte je v tomto príbehu Telly, ktorý využíva naivitu 12 a 13 ročných dievčatiek ktoré sú radi že o nich prejavil záujem starší chlapec a sú preňho ochotné urobiť čokoľvek. Kto sa stretáva aj s mládežou v dnešnej dobe vie že tento príbeh nie je až tak strašne vzdialený realite, čo je smutné.Za zmienku stojí aj fakt že pred uvedením filmu do kín museli jeho autori vysvetľovať niektoré zo svojich záberov a obhajovať sa že ich cieľom nie je propagácia detstkej pornografie, po zhliadnutí filmu možno povedať že mali pravdu, aj keď v niektorých momentoch je to ozaj na hrane. (02.12.2020)

O něco dřívější, notně syrovější a realističtější Prci, prci, prcičky... No jo, generace dnešních rodičů, co doufá, že to mají jejich děti jinak. Zase ale na druhou stranu z vlastní zkušenosti vím, že minimálně půlka z toho vyroste. Blbé je, že půlka ne. Takový ten film, který je dobrý svou nepříjemností. Hlavní hrdina je až nádherně nesympaticky na pěst. Chlöe byla neskutečná... Poslední půlminuta filmu je top. V podstatě shrnuje celý děj. (24.02.2021)

Díky svému silnému společenskému odkazu se Kids mohou i po letech řadit na přední místa mezi snímky, které se absolutně neohlíží na „morálnost“, neustále diváka tlačí do té nejhlubší deprese, kladou tabuizované otázky. Pravděpodobně nejvíce diskutovaným aspektem snímku je jeho přístup k násilí, k sexualitě, drogám a jeho živé vyobrazování. Jeho uchopení je platné i po letech (když se občas z doslechu dozvím, jak se dnešní šestnáctiletí, ale i třináctiletí, baví, tak mi jde mráz po zádech - doba se nenávratně mění, před několika lety si školáci pod lavicí prohlíželi pornočasopis, dnes na školách jedou drogy, v tašce místo učebnic nosí nože), z podobně laděných snímků na mě ale podstatně více zapůsobila například na první pohled průměrná (o to víc zajímavá a působivá) Třináctka režisérky Catherine Hardwicke. (27.07.2007)

Tak tohle rozhodně nebyl zrovna můj šálek čaje. Sice je to o trochu lepší než (Clarkův )Ken Park, ale ne o moc. Nic se ve filmu neřeší a vlastně se ani nic moc neděje. Podle popisu by měl film poukazovat na problémy mládeže, ty jsou ale tak nechutně vyhnané do absurdních scén plných až zvráceného humoru. Takže to na mě spíš působí jako parodie na filmy, které se touto problematikou zabývají. Asi chápu, že někomu se tohle přitáhlé pojetí může líbit, ale na mě to dojem nedělá. (09.07.2012)