Přelet nad kukaččím hnízdem

Společně s Amadeusem Formanův životní výkon. Nicholson stejně jako Louise Fletcher v roli hlavní sestry předvádějí úžasné výkony, které jsou doplněny, jak je u Formana zvykem, výbornými herci ve vedlejších rolích. Tento film nemohl natočit obyčejný Čechoslovák, Američan ani nikdo jiný. Tohle je brilantně odvedená práce, která z diamantu pokrytého špínou a nedostatky udělala zářivý a skvostný kousek do sbírky každého milovníka filmů. Nadčasová podívaná, která má své místo v historii navždy rezervované. (28.07.2005)

Trvalo mi hodně dlouho, než jsem se k tomuhle filmu dostala (za což se stydím), ale musím říct, že jsem nevěděla o co jsem celou tu dlouhou dobu přicházela. Přestože prostředí psychiatrické léčebny svádí filmaře k přehánění, tady je v rovnováze vše, od scénáře po fantastické herecké výkony. Tenhle film se těžko popisuje, ten se prostě musí vidět. (18.07.2005)

S tématem jsem hodně bojovala. Je to jeden z dalších filmů, kde vnímám jasné poselství, ale zřejmě není adresované tak docela pro mě. Nedokázala jsem se ztotožnit s nikým ze zúčastněných, s hlavním hrdinou už vůbec ne. Toto ryze americké téma pro mou osobnu postarádalo, co by ho převyšovalo. Uznávaný film, který mě neoslovil. (08.07.2014)

Příklad úspěšné adaptace na nové prostředí - i takto lapidárně lze shrnout Formanovu exilovou tvorbu. Že jde o dílo špičkové a mimořádné ve všech ohledech, je zřejmé. Někteří z nás však až příliš hýří superlativy, aniž by přihlíželi k domácí Formanově tvorbě (LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY, HOŘÍ, MÁ PANENKO), i špičkovým světovým dílům (KŘIŽNÍK POTĚMKIN, FRIGO NA MAŠINĚ, MONSIEUR VERDOUX, FORREST GUMP ad.). Atmosféra zneužívaného, neutěšeného psychiatrického ústavu propojená s bojem za základní lidskou důstojnost proti mafii v bílých pláštích, je určitě jedním z dominantních témat a výzev naší současnosti. Oskarového ocenění se Formanovi nedostalo jen tak. A film, jehož obsah určitě není fikcí, šel za hranice svého předlohového vymezení. Naopak. Ruské "psychušky" brežněvovské stagnace vždy měly nějakého souputníka v dalších zemích. Nicholson, kterého jsem si v tomto filmu před lety všiml poprvé, naskytlou nevšední příležitost využil beze zbytku. S jedním zhlédnutím se v případě PŘELETU opravdu nedá vystačit. Tomu, kdo dokáže být trpělivý, se pak Formanovo dílo víc než štědře odmění nevšedním zážitkem. A my i po letech stojíme před Čechem, který jaksi samozřejmě dokázal proniknout až na vrchol pomyslného kinematografického amerického Olympu (nebo spíš Parnasu). Stojíme a žasneme. (01.03.2008)

Když se na film podívám již po stoosmdesáté šesté, vždycky si uvědomím, že McMurphy jsem vlastně já sám. Já sám v tomhle světě, který je ve filmu zastoupen ústavem sociální péče. Také jsem obklopen nepochopením, také jsem obklopen asociály, chudáky, nabubřenými šmejdy, falešnými hráči a bohorovnými zástupci moci. A stejně jako McMurphy chci utrhnout ten monolit a vhodit jim to do okna a utéct. ALE NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. NEJDE TO. (17.10.2012)