Vlasy

Čtyři a půl zlatého vlasu tenkrát ještě ne děda Formana... Jen půl vlásku chybí k věčnosti. Jo, to člověk musí ale rozumět kosmickýmu vědomí...:-) A vlastně - když se člověk podívá na to, kam se svět za to čtvrstoletí od natočení filmu dostal, bez rozpaků to hodnocení zaokrouhlím nahoru. Tenhle příběh, muzikál ani film jen tak nezestárne... - - - P.S. Privátně jsem ještě navíc ujel na tom nádherném čokoládovém Lincolnu Continental 68 Convertible... (29.12.2005)

Moc příjemný hippie muzikál s ještě příjemnějšími písničkami, u kterého mi každý sliboval maximální zážitek. A i když Formanova touha po svobodě prolíná celý film, nějak mi u toho něco chybí a pořád mám pocit, že se vždycky radši podívám na Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem, který mě přece jenom u srdce chytil o hodně víc. Dlouho jsem přemýšlela mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale už jenom kvůli závěrečné scéně s Bergerem musím ty čtyři dát. (27.03.2007)

Skvělý muzikál za velkou louží slavného českého režiséra Miloše Formana. Prvních deset minut bylo hodně nestravitelných, ale když divák přistoupil na pravidla žánru - pak to byla jízda. A konečná (protivietnamská) katarze povýšila Vlasy na geniální dílo. Pro mě naprosto nezapomenutelný filmový a hudební počin, který rozhodně musím vidět minimálně ještě jednou... (12.02.2005)

Muzikály mně k srdci nikdy nepřirostly. Na druhou stranu, po přeskočení písniček má film hned trochu přívětivější stopáž:) Tady to nebylo o moc lepší, i když hudbu z období okolo Vietnamu mám docela rád. A když už jsme začal pomalu Vlasy zatracovat, přišel geniální konec. Takhle mě za koule už dlouho nic nechytlo. (04.02.2012)

Nejsem zvláštní obdivovatel Miloše Formana, tohoto rodáka z Čáslavi, který je rok od roku módnějším tvůrcem a znalost jeho kompletního díla patří k lepšímu jménu. Nicméně už od dětství mě provází láska k jeho dvěma filmům, právě k Vlasům a k Valmontovi. Všechno ostatní beru víceméně vlažně. Samozřejmě, že po seznámení se s jeho ranou tvorbou je mnohem snazší v jeho pozdějších filmech identifikovat jeho typické znaky, ale tak je to přece během každého procesu, když se někomu věnujeme intenzivněji. Aktuálně mám za sebou nevšední zážitek kino projekce šílené archivní kopie z NFA. Toto bych raději nezažila, přeci jenom barevné širokoúhlé hudební filmy jsou tu od toho, aby své diváky zaplavily nádherou a kvalitním zvukem. Naštěstí mám ještě v dobré paměti lepší kopie a z nich mohu vycházet i nadále. Je nade vše jasné, co se Milošovi líbilo na celém tématu a proč si uhájil realizaci Hair i anachronicky proti proudu času. Miloš dává tomuto muzikálu skvělý humor, nezbytnou českou zálibu v trapnosti a hlavně široké srdce, které je sto pojmout všechny bolesti západního světa. Choreografie je velmi živá, dialogy do ní přecházejí přirozeně a lehce, je zkrátka radost prožít si těch pár dní před Claudeovým narukováním a zjistit, kdo to byl prostovlasý Berger. Závěrečná pointa v Nevadě mrazí více, než jakékoli jiné soudobé vážné drama a my se přes to všechno můžeme prosmát od začátku dokonce. Souznění s partičkou volnomyšlenkářů je univerzální a nemusí nutně apelovat na naše názory k válce ve Vietnamu. Květinová mládež nebyla o tolik jiná něž jakákoli před ní nebo po ní. Mít ostré nebo snobské rodiče není nic zvláštního, otázky kolem svobodného mateřství jsou stále stejné, podobně jako postoj k vlastní identitě. Věk vodnáře možná přinesl určitý postoj a styl, ale Hair dokázali překonat propast času ve jménu přátelství. (13.12.2012)