Reklama

Reklama

Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (82)

kleria 

všechny recenze uživatele

I když tento film je hodnocení zde celkem dost špatně, že to vypadá tak že se na to nemá vůbec žádnou cenu dívat, ale mě to tak strašné nepřišlo. Znovu bych se na to asi už z těží koukala, ale řekla bych, že když nevíte na co kouknout tak zas špatné to není. Kdybych ale před kouknutí věděla, že je to německý film tak bych se na to vůbec nekoukala, protože se mi německé filmy vůbec nelíbí. ()

Chundys odpad!

všechny recenze uživatele

Tak tuhle hovadinu jsem viděl, když jsem vyráběl DVD z tábora a nemohl jsem uvěřit co tam všechno naplácali! Z tý černovlasý k.r.y jsem myslel, že se pozvracim, ta dcera toho černovlasýho blba byla taky dobrá blbka :D! No a ten černovlasej blb, vždycky jsem se smál jak byl vykulenej, kdykoliv byl na něj záběr! Doufam, že už v televizi nikdy víc nic takovýho nespatřim :D ()

Reklama

Jirkacek 

všechny recenze uživatele

Kopí osudu mně v žádném případě nemohlo zklamat, neboť jsem již předtím viděl podobné filmy s názvem Šifra Karla Velikého a Jantarová komnata se stejnými aktéry a herci, takže jsem věděl, co můžu očekávat. Tento film se stal druhým dílem ze zmíněné trojice a tak jsme již dobře znali Eika Meierse, historika a archeologa, kterého si zahrál jiný herec než v prvním díle a to Kai Wiesinger. Ten se sblížil s historičkou Katharinou Bertholdovou, kterou si zahrála podmanivá Bettina Zimmermann. Třetím do party byl chytrolín Jusus aneb Fabian Busch, dávný přítel Eika, který se s nimi opět zapojil do hledání legendární předmětu. Tím tentokrát bylo kopí osudu, jímž měl římský voják tradičně nazývaný Longinus probodnout bok ukřižovaného Ježíše Krista. O něj však usilovala také zločinecká banda, kterou si najal bohatý baron von Hahn v podání stárnoucího Jürgena Prochnowa. Kopí mu měl najít namachrovaný chlapík v drahém obleku a málo inteligentní karatistka, přičemž oba neváhali použít násilí pro získání dotyčného předmětu. Mne tyto honičky a pátračky po ztracených artefaktech hodně baví a i když tento německý film nikdy nebude stejně dobrý jako americký Lovec pokladů či Indiana Jones, zklamaný jsem rozhodně nebyl. Snímek Kopí osudu nás zavedl třeba na nádherný vyhlídkový skalní most Bastei, který jednou z největších dominant a symbolů Saského Švýcarska. Zde Eik a Katarína hledali ztraceného nadřízeného profesora Bachmana a namísto něj našli tajnou laboratoř slavného Goethea, který ukradl Napoleonovi kopí z jeho držení a ukryl jej tak, aby nepadlo do nepovolaných rukou, protože jeho držitel měl velkou moc a štěstí. A tak se pustili do pátrání po kopí a Bachmanovi, přičemž zažili velké dobrodružství. Úplně jsem hltal scény v kryptě, kde byl pochován německý spisovatel, básník, dramatik, estetik a historik Friedrich Schiller a jemuž chtěli ukrást jeho lebku. Později jsme se přesunuli na jiné krásné místo v Německu, kde jsme navštívili místo poblíž našich hranic, těsně vedle starobylého Řezna neboli Regensburgu. Obdivoval jsem památník s vikingským názvem Walhalla, který nechal postavit dědeček šíleného krále Ludvíka II. - Ludvík I. Bavorský. Ano, i sem bych se chtěl někdy podívat, stejně jako do Berlína, kde bylo celé pátrání završeno. Abych se jen nerozplýval, tak bych tvůrcům vytkl až příliš málo uvěřitelné náhody a moc složité objevení tajemných zákoutí a komnat na místech, kde přes tisíc let bylo tolik lidí, kteří byli asi slepí, že nic nenašli. Bylo to sice úsměvné, ale když vezmu v úvahu, že se jedná o TV film, musím smeknout klobouk, že oněch 114 minut uteklo jako voda a vůbec jsem se nenudil. Ano, byla to laciná zábava, ale lepší než jakože umělecky kvalitní snímek který by mne nudil. Každopádně si u mne Kopí osudu vysloužilo tři kopinaté hvězdy ***. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Kvalit Šifry Karla Velikého to už sice nedosahuje, Sadlera navíc vystřídal Wiesinger, jemuž chybí ona zasmušilost a jisté charisma Sadlera, vlastně vypadá spíše jako pokoutní prodavač pojistek, než dobrodruh, ale tak budiž. Otravná dcera zůstala, Justus naštěstí není za úplného hlupáka. Příběh jede v původním mustru a odhaluje další zajímavá místa německé historie. Ke kladům patří účast Jürgena Prochnowa a sem tam skutečně napínavé nebo zábavné scény (přece jen ta svatba v bavorském stylu měla něco do sebe). Bettina působí velmi sexy a má tu jednu částečně svlékací scénu, takže i to potěší. Vadí mi ale určité prostoje, zbytečná vata, kvůli níž je snímek zbytečně natažen a stopáž mohla být kratší. A pak mi vadí všechna ta nesmyslná vodítka - jak dostal Goethe do lebky stroj, aniž by lebku rozřezal? Jak dostal Goethe do Wallhaly vodítko, když stavba byla dokončena 12 let po Goetheho smrti? A ty prostory pod Magdeburskou bránou fakt při stavbě metra nebyly nikým odhaleny? Ale no tak. Být ta vodítka a celkové vyznění více uvěřitelnější, a mít to více vtípků (ne, že by nebyly, ale občas to žel už působí jako vaření z vody), asi bych hodnotil víc. Mimochodem, jak skončila ta chladnokrevná vymakaná zabijácká mrcha? Ta rána svícnem ji myslím neodrovnala navždy. A ostatně - i ten příběh za samotným kopím a dědictvím rodu mohl být daleko hlouběji a zajímavěji propracovaný. Takže jen průměr. Ale oproti třetímu dílu pořád ještě super. ()

Zazie 

všechny recenze uživatele

Totální slátanina plná nelogičností a opisující z kdečeho, ale když člověk vypne mozek, přestane se ptát proč a trochu přistoupí na jejich hru, je to celkem zábavné. Pravda, na filmu se mi spíš než nějaký příběh líbilo ono křížem krážem Německem a mám pocit, že si to Němci natočili hlavně proto, aby dokázali světu, že ta jejich země je taky hezká. Jako turistické PR působí perfektně a pár těch za hlavu přitažených záhad je jako bonus. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (2)

  • Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)

Reklama

Reklama