Kopí osudu

Totální slátanina plná nelogičností a opisující z kdečeho, ale když člověk vypne mozek, přestane se ptát proč a trochu přistoupí na jejich hru, je to celkem zábavné. Pravda, na filmu se mi spíš než nějaký příběh líbilo ono křížem krážem Německem a mám pocit, že si to Němci natočili hlavně proto, aby dokázali světu, že ta jejich země je taky hezká. Jako turistické PR působí perfektně a pár těch za hlavu přitažených záhad je jako bonus. (24.07.2011)

Kopí osudu mně v žádném případě nemohlo zklamat, neboť jsem již předtím viděl podobné filmy s názvem Šifra Karla Velikého a Jantarová komnata se stejnými aktéry a herci, takže jsem věděl, co můžu očekávat. Tento film se stal druhým dílem ze zmíněné trojice a tak jsme již dobře znali Eika Meierse, historika a archeologa, kterého si zahrál jiný herec než v prvním díle a to Kai Wiesinger. Ten se sblížil s historičkou Katharinou Bertholdovou, kterou si zahrála podmanivá Bettina Zimmermann. Třetím do party byl chytrolín Jusus aneb Fabian Busch, dávný přítel Eika, který se s nimi opět zapojil do hledání legendární předmětu. Tím tentokrát bylo kopí osudu, jímž měl římský voják tradičně nazývaný Longinus probodnout bok ukřižovaného Ježíše Krista. O něj však usilovala také zločinecká banda, kterou si najal bohatý baron von Hahn v podání stárnoucího Jürgena Prochnowa. Kopí mu měl najít namachrovaný chlapík v drahém obleku a málo inteligentní karatistka, přičemž oba neváhali použít násilí pro získání dotyčného předmětu. Mne tyto honičky a pátračky po ztracených artefaktech hodně baví a i když tento německý film nikdy nebude stejně dobrý jako americký Lovec pokladů či Indiana Jones, zklamaný jsem rozhodně nebyl. Snímek Kopí osudu nás zavedl třeba na nádherný vyhlídkový skalní most Bastei, který jednou z největších dominant a symbolů Saského Švýcarska. Zde Eik a Katarína hledali ztraceného nadřízeného profesora Bachmana a namísto něj našli tajnou laboratoř slavného Goethea, který ukradl Napoleonovi kopí z jeho držení a ukryl jej tak, aby nepadlo do nepovolaných rukou, protože jeho držitel měl velkou moc a štěstí. A tak se pustili do pátrání po kopí a Bachmanovi, přičemž zažili velké dobrodružství. Úplně jsem hltal scény v kryptě, kde byl pochován německý spisovatel, básník, dramatik, estetik a historik Friedrich Schiller a jemuž chtěli ukrást jeho lebku. Později jsme se přesunuli na jiné krásné místo v Německu, kde jsme navštívili místo poblíž našich hranic, těsně vedle starobylého Řezna neboli Regensburgu. Obdivoval jsem památník s vikingským názvem Walhalla, který nechal postavit dědeček šíleného krále Ludvíka II. - Ludvík I. Bavorský. Ano, i sem bych se chtěl někdy podívat, stejně jako do Berlína, kde bylo celé pátrání završeno. Abych se jen nerozplýval, tak bych tvůrcům vytkl až příliš málo uvěřitelné náhody a moc složité objevení tajemných zákoutí a komnat na místech, kde přes tisíc let bylo tolik lidí, kteří byli asi slepí, že nic nenašli. Bylo to sice úsměvné, ale když vezmu v úvahu, že se jedná o TV film, musím smeknout klobouk, že oněch 114 minut uteklo jako voda a vůbec jsem se nenudil. Ano, byla to laciná zábava, ale lepší než jakože umělecky kvalitní snímek který by mne nudil. Každopádně si u mne Kopí osudu vysloužilo tři kopinaté hvězdy ***. (25.07.2018)

Kopí osudu, léta ukrývané z důvodu své velké moci, se stává hlavní cílem dobrodružné výpravy v tomto snímku. Důmyslně nedůmyslné skrýše a hádanky, se střídají s komičností scén jako nechtěná účast na místní svatbě, kde jsou hlavní hrdinové dokonce oblečeni klasicky "bavorsky". Holt musíme vidět odkud v tomto snímku vítr vane. Indiana Jones to samozřejmě není, ale zkouknout se to dá. Je to stále ve stylu předchozího německého snímku ŠIFRA KARLA VELIKÉHO, ve kterém se mimo jiné rovněž objevili Fabian Busch i Bettina Zimmermann. Ta je mimochodem na tom večírku v těch červených šatech opravdu k "nakousnutí". (24.07.2011)

20% - Německá národní verze Šifry mistra Leonarda, kde univerzální génius Leonardo da Vinci byl nahrazen univerzálním géniem Johanem Wolfgangem Goethem. O ději se nemá cenu rozepisovat, protože to je celé od začátku až do konce nesmysl. Díval jsem se na to jenom proto, že mě zajímaly ty hádanky. Zatímco Šifra se bere úplně vážně, zde byl zřetelný určitý ironický nadhled, ale spíš než zábavně to působilo trapně. Holt, německý smysl pro „humor“. Na druhou stranu, u Šifry jsem dvakrát usnul, tohle jsem dokoukal do konce. (19.07.2012)

Američané velmi často "kradou" náměty na filmy z Evropy a jiných destinací a Němci koukám si je zase "půjčují" od amerikánů. Bohužel kvalita stále klesá, což je krásně vidět i na tomto filmu dosti se podobujacímu Indiana Jonesovi, nebo Lovcům pokladů. Dějově slaboučké, herecky docela trapné, takže ty 2* mohu dáti pouze za Sonju Gerhardt a pár dobrých vizuálních nápadů na skrýše pro indicie. (24.07.2011)