Amadeus

Amadeus je všeobecně považovaný za Formanův až druhý nejlepší film, ale copak tohle může pro někoho znamenat menší divácký zážitek? Forman dovedl k dokonalosti původní scénář s myšlenkou, že Amadeus měl svého úhlavního nepřítele jménem Salieri. Nicméně tato hypotéza se z 99% nezakládá na pravdě. Smích Toma Hulce mě dokáže vždy fascinovat, jak začíná jít do tuhého, vyskytuje se stále méně a méně. 90% (30.05.2022)

Přestože jsem uchvácen Formanovou režií, hereckými výkony (nejen) obou hlavních protagonistů, Mozartovou hudbou i debilním smíchem Wolfganga Amadea Mozarta, nemohu dát filmu plný počet. Nedokážu to zdůvodnit, patrně vnitřní rozpoložení, které mne ani při druhém zhlédnutí verze Director´s Cut nezlomilo. (05.03.2010)

Geniální filmová adaptace divadelní hry Petera Shaffera, v níž tento dramatik zdůraznil především onu prazvláštní a až schizofrenní ambivalentnost vnitřního světa a motivací člověka, který na jedné straně jest schopen rozeznat skutečného génia, na druhé straně se ho ale až k smrti bojí a nenávidí ho, jenžto ten svým životem a dílem právě a jen jemu samému ukazuje jeho nedokonalost a rozhodující nedostatek talentu. Takový je i Salieri Formanův. Dramatická a filmová postava, která stojí jako skutečné antonymum vůči géniovi, vůči božskému dítěti Amadeovi... Salieri a Mozart - střet jedinečnosti a průměrnosti. To je hlavní poselství i dějová osa filmu, o Mozartovu biografii se vlastně ani nejedná (navíc je historicky trochu sporná). Tahle umělecká koncepce sice historicky a fakticky poškodí reputaci skutečného Antonia Salieriho, z kterého Shafferova divadelní hra i Formanův film udělaly téměř démona, graduje však symbolickou rovinu filmu a umožní Formanovi natočit skutečně nadčasové dílo o obecně platných civilizačních mechanismech nekompatibility geniality s unifikovanou průměrností. A tady se umělecká vize a realita protínají. Mozart byl skutečně génius, jeden z těch nemnoha, který předběhl svou dobu. Nestalo se náhodou tohle i Miloši Formanovi? Pomyslně smekám... (16.11.2006)

Ani v sne by ma nenapadlo, že Amadeus môže byť tak zábavná dráma, mám rad vážnu hudbu a Mozartove výtvory medzi ňu nepochybne spadajú. Od réžie cez hercov až k úžasnej hudbe nie je čo povedať, pretože je to dielo naozaj hodné oscara a 90%. Čo si však Peter Shaffer mohol odpustiť, bol retardovaný priam (ani neexistuje tak vulgárne slovo akým by som ho popísal) text s kňazom o tom, ako boh môže za všetko čo robíme. Mal som sto chutí strhnúť hviezdičku kvôli tomu textu, ale radšej som si povedal, že ohodnotím kvalitu film a Formanovu prácu než dementný text, ktorý mi kazil požitok s filmu. (07.01.2012)

Snaživý rutinér a geniální hejsek, to jsou charaktery, jež se spolu utkají v tomto mimořádném filmu. Forman vytvořil nezapomenutelné dílo, v němž jsou naprosto perfektně skloubeny režie, herecké výkony (Hulce a Abraham asi už nikdy nepřekročí tenhle stín), hudba, výprava a samozřejmě Shafferův scénář (odborným poradcem byl Zdeněk Mahler). Velmi dobře je tu zachyceno, jak dokáží skladatelé vnímat hudbu z notového zápisu, jak jim zní v hlavě jejich nápady. Samozřejmě je nutno si uvědomit, že jde o naprostou fikci. Nejde o životopis, ale o Salieriho fiktivní soukromou válku s bohem, který mu podle jeho názoru upřel skutečný talent. Ve skutečnosti je příběh k historickému Salierimu hrubě nespravedlivý (toto jeho vnímání založila Puškinova hra Mozart a Salieri, kterou se Shaffer velmi inspiroval), sama Constanze mu později svěřila hudební výchovu jednoho ze svých synů. Jeho žáky byli také Liszt, Schubert nebo Beethoven. A konečně, taková L'Europa Riconosciuta je podle mě prostě grangiózní opera. No, co se dá dělat, podobných filmových křivd už vzniklo mnoho. (04.09.2006)