Vodnické zpívánky

"Underwater Love" o sobě prohlašuje, že je první pinku muzikál, dokonce toto žánrové vymezení má potřebu konstatovat v úvodním titulku s názvem snímku (úvodní titulky jsou navíc psané na růžovém podkladě, aby i největší tupci pochopili, že toto je pinku). Jenže to není pinku, nýbrž festivalová komerce stavící svůj PR na známosti a lákavosti pinku. Pinku filmy jsou určené primárně pro japonské publikum, promítají se ve speciálních kinech, natáčejí je lidé z branže, mají mizivé rozpočty (v přepočtu cca 600 000 Kč), nepůvodní hudbu, krátkou dobu natáčení a normovanou stopáž okolo 60 minut. Nic z toho "Underwater Love" nesplňuje. Už úvodní titulek, který vysvětluje, co je kappa (zjednodušeně řečeno japonský vodník), naznačuje, že tento film je zamýšlený pro zahraniční diváky. Projekt pochází z hlavy německého nadšence Stephana Holla, který vede distribuční společnost Rapid Eye Movies, jež se specializuje na asijské filmy a na DVD i do kin uvedla několik pinku filmů. Hudbu složilo francouzsko-německé duo Stereo Total a kameru vedl proslulý spolupracovník Wonga Kar Waie Christopher Doyle. "Underwater Love" s festivalovou normovanou stopáží 90 minut tedy striktně řečeno není pinku, nýbrž vysněný projekt evropského fandy pinku filmů, který je primárně určený pro festivaly a zahraniční distribuci (ostatně sales agentem filmu je německá firma Film Boutique, která pase nové filmy Sokurova či Tarra). Stranou kategorizace nabízí "Underwater Love" v rámci tradičního programu filmových festivalů sice vítané povyražení, ale pouze protože se jedná o potrhlý film, který vágně vrší absurdní slapstickové scény a muzikálová i sexuální čísla. Ve srovnání s nabízející se "Chutí melounů" Tsaie Ming-linanga se německo-japonský projekt ukazuje jako naprosto samoúčelná a nekoncepční rozjívenost, kde hudební vložky nemají jakékoli opodstatnění v ději ani nevypovídají nic o postavách či jejich emocích. Také oproti jiným absurdním či burleskním pinku jako "Nádherný život Sačiko Hanai", "Sexuální mašina: Sezona obscenit" či režisérovým předchozím filmem "Uncle’s Paradise" představuje "Underwater Love" pouhou afektovanou taškařici bez jakékoli jiné kvality. Ve jmenovaných snímcích totiž bizarní události a karikaturní postavy představovaly ozvláštnění příběhu či základních myšlenek, ale zde jsou v pozici centrální a jediné atrakce. (04.05.2011)

Japonskej softporno muzikal s vodnikem. Tezkej ulet ale moc ftipny. Ke sledovani doporucen alkohol a jiné latky podobneho charakteru. (Pokud bych bral v ohledu atmosferu, kde vetsina salu prijde vyzbrojena alkoholem a sve nadseni se neboji dat najevo, pripocetl bych jeste jednu hvezdicku. Ale takovyhle projekce - kdo zvas to ma!) (12.07.2011)

Podle jakýchkoliv objektivních kritérií pochopitelně zcela nehodnotitelný film a to nejenom proto, že se jakémukoliv zaškatulkování (žánrovému, řemeslnému,...) úpěnlivě vyhýbá a brání. 5 hvězd pro totálně absurdní, zábavnou, správně perverzní a pokřivenou šílenost, jakou umí jenom Japonci. 46. MFFKV (11.07.2011)

Japonský bůh smrti v tangách? Dívka nchápající sílu anální perly ("A co s tou anální perlou budeme dělat")? A jako sladká tečka na konec roztomilá anabáze oživování. Proboha... Tohle bylo fakt moc. Není to ani zábavné, ani líbivé. I ty písničky (a ty mě na tom zaujaly nejvíc) znějí dost zápaďácky. Ale pojďme se všichni tvářit, že to bylo ohromně bláznivé a zábavné a budeme ti správní intektuálové. Brrr. (08.05.2012)

S pinku filmy jsem ještě nikdy tu čest neměl, každopádně jestli vypadají nějak takhle (a to se má jednat o verzi natočenou pro zahraniční, tak jak pak vypadají ty ostatní, co mají být jen pro Japonce?), tak to není nic pro mě. Mám rád bizáry všeho druhu, když o něčem jsou nebo když mě dokáží zaujmout. Tohle je prostě porno, mezi kterým se děje šílená romantická zápletka o holce pracující v továrně na zpracování ryb, která se má brát se šéfem té továrny, jenže pak jednou narazí na Kappu (jakýsi japonský vodník), kterým je vlastně její mrtvý spolužák ze střední, ona se do něj zamiluje, na šéfa továrny se vykašle... a dál nebudu spoilerovat. Do toho je zde dost sexuálních scén, písniček, ve kterých když zazní víc jak 10 různých slov tak je to zázrak a zbytek tvoří nudné scény o ničem. Už jsem chtěl nadávat, že to je naprostý blábol, ale naštěstí to na konci nějaký smysl dá, naštěstí, ale stejně z toho nic geniálního nevypadne. Líbila se mi fantazie tvůrců, protože to evidentně mělo nízký rozpočet a tak si celkem hezky vyhráli s kostýmem vodníka, fantasy prvky nebo s vodníkovým penisem, který je tak strašně amatérsky udělaný, že to až vlastně působí mile (prostě tvůrci koupili vysoký mlýnek na pepř a hotovo :D). Jenže i tak jsem se u toho dost nudil, nebavilo mě to a vlastně ani pořádně nemělo čím. Bizarní to je sice dost, ale neoslovilo mě to. Ani jsem se nezasmál - a to tam na to některé momenty byly jako stvořené. Ale tak aspoň je to zajímavá zkušenost s dalším žánrem vyloženě japonské filmografie... 2* (27.01.2021)