Perfect Days - I ženy mají své dny

Nejvetsi pozitivum, ktere mi prineslo promitani Perfect Days, je ukazka na film Laska je laska, ktery nas ceka v lednu. Jinak jsem bohuzel byla spis zklamana. Je to strasne umele (Pariz na zacatku?), zbytecne nastavovane (at uz predstaveni skokanu ci bubnujicich barmanu), hudba me neustale iritovala a zenske osazenstvo me nepotesilo ani trochu. Chylkovou mam jinak rada, ale tady mi proste nesedela (ze by uz na to byla stara?), Kronerova (matka Slovenka, co rika poŘad?) mi pripominala ucitelku cestiny ze zakladky a sileny vyraz Bydzovske me spis desil. Naproti tomu muzska cast obsazeni me bavila nadmiru. Hlavne Sokol (ackoli malinko prehraval, byl kouzelny) a Kotek (ani se nestydel vybalit svou pneumaticku). Bohuzel intim sceny mi prisly skoro nechutne (rozdil 25 let ze neni moc? Vlasakova s Dykem v Zenach v pokuseni meli mezi sebou jen 13!). Nemuzu rict, ze bych se uplne nudila, ale jednoduse uz si ted nevybavim zadnou vtipnou scenu (snad krome te, kdy se Kotek schovava v koupelne). Nellis ma zkratka na vic - jeji Vylet miluju (ackoli, co ma porad s temi urnami?) a doufam, ze se jeste neceho podobneho dockam. (05.12.2011)

Alici Nellis, zdá se, opustily ambice točit „velké umění“ a jala se parfémovat mrtvá zvířata. Perfect Days jsou navoněnou zdechlinou vcelku vážně míněným využitím reklamní (potažmo televizní) estetiky, předstíranou světovostí a neochotou ukázat alespoň kousek hnusu, který ona vůně překrývá. Neštěstí se dějí zásadně vedlejším, sociálně viditelně slabším postavám, hlavní hrdinka jen neví, kým chce být. Jakákoliv (zá)vážnější scéna je okamžitě vytěsněná infantilním humorem a popíkovým songem. Žije se pro hmotné statky a tělesnou slast. Divadelní členění na akty upozorňuje na původ předlohy a podtrhuje myšlenku života coby nonstop párty (narozeniny, Vánoce, Nový rok, Valentýn, narozeniny, Den matek, narozeniny). Hlavně si to užít. O „unheimlich“ věcech se zde, stejně jako v mnoha jiných romantických komediích, raději ani nemluví (dispozitiv sexuality tyto filmy přejímají v lepším případě z doby před padesáti lety). Nesmyslná tabuizace jistých témat, neschopnost mluvit na rovinu postavám komplikuje život a natahuje zápletku nosnou nanejvýš pro jednu epizodu televizního seriálu. Dospěle, bez hysterčení a pitvoření, nejedná nikdo a pokud už má v režisérčině světě někdo nárok být brán vážně, tak ne muži. Jeden z nich je za necitlivého burana, druhého si hrdinka během ponižující procedury přetvoří k obrazu svému (z alternativce v metrosexuála) a třetí je gay, plnící roli kamarádky na klábosení (s tou nadstandardní funkcí, že může posloužit rovněž coby dárce spermatu). Větší zájem Nellis v zásadě věnuje jen Erice, která jí je, předpokládám, nejbližší. Ostatní postavy redukuje na komediální figurky nebo zosobněná varování před tím, kam by se protagonistka svým poslušným plněním očekávané role matky/ženy v domácnosti mohla dostat. Jsou filmy, které nám dávají možnost na dvě hodiny uniknout do růžovějšího světa a jsou filmy jako Perfect Days, které nás do onoho světa zavlečou a dvě hodiny nás přesvědčují, že takhle a jedině takhle je to OK. Není. 35% (09.11.2011)

S "Perfect Days" mám jeden základní problém - viděl jsem je nejprve na divadle. Nikoli v režii Alice Nellis se Zuzanou Bydžovskou v hlavní roli, ale v Jihočeském divadle, kde si hlavní roli zahrála Věra Hlaváčková, což vám asi moc neřekne, ale s klidem můžu konstatovat, že jsem se u představení velmi dobře bavil, protože herecké výkony byly výtečné, navíc na divadle přece jen vypadají příběhy lépe, hlavně pokud jsou pro divadlo primárně určeny. Podobný pocit jsem měl například z "Boha masakru", který nebyl v Polanského verzi špatný, ale pořád se jednalo více méně o divadelní hru přenesenou na plátno, kde divadelnost byla potlačena ve smyslu menších gest, i když ani v tomhle případě se nejednalo o velký rozdíl. Původní hra byla dobrá, dobrý byl i film. V případě "Perfect Days" to úplně neplatí. Na plátno se nepodařilo přenést příběh tak, aby zůstal stejně vtipný. Není to ale proto, že by Chýlková nebo Sokol hráli špatně, naopak, jsou výteční, například v porovnání s otravným Kleplem prostě vynikají. Kotek je na pomezí toho, aby ho člověk nesnášel nebo si ho oblíbil. S novým sestřihem, který mu hlavní postava vykouzlí, vypadá více teple než celý Sokol. Problém u filmu je v tom, že je trochu roztahaný a nějak se díky tomu nedaří vtipy gradovat tak, aby skutečně vyzněli zábavně. Usmějete se, ale za břicho se popadat nebudete. Přesto se jedná o dobré převedení hry na plátno, které určitě neurazí. Navíc, téma je velmi aktuální, hlavně tedy pro ženy. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/08/warrior-x-ms-1-sibir-5x-rychle-zbesile.html (25.02.2013)

Možná Alice Nellis natočila film pro masy s dobrou reklamou, v něčem šla podobnou cestou jako Vejdělek a je to komerce, ale nutno si také uvědomit, že právě tyto filmy mají v kinech výbornou návštěvnost, vydělají a ač je třeba kritika trochu shodí, lidem se prostě líbí... A krom toho, Perfect days v mých očích prostě JE vtipný a příjemný film s nadhledem. Trailer mě až tak nenalákal, ale byl jsem fakt překvapený, že se jedná o poměrně pěknou oddychovku s výbornou Chýlkovou a Sokolem. Nečekal jsem to, ale je to tak. Všechy vážná témata jsou v tom snímku odlehčená a to je občas vážně potřeba! Prostě líbilo, pobavilo a rozhodně to beru jako nadprůměr. Kritici, nechť si dál stěžují, jak je to bezduchý klišé film. PS. A co se týče přechod z komedie na drama, tak mě to tu až zas tak nerušilo. Naopak vážné scény směřovaly stejně opět k nějakému vtipu a většinou vkusně. 75%. (17.11.2011)

V Mamas & Papas se Nellis dostala s tím svým efektem přirozenosti na hranu a teď z ní spadla do bahýnka banálního vztahového kašpárkování. To je sice taky hrozné, ale alespoň se na to dá dívat. Ovšem s jednou obří výhradou - tenhle film vlastně říká, že je v pořádku, když se čtyřiačtyřicetiletá ženská rozhodne s náhodným kolemjdoucím počít dítě jen proto, že už jinak neví coby. To mi přijde až příliš nechutné na to, abych z jinak celkem vtipného filmu odcházela v dobrém rozmaru. (08.11.2011)