Do Říma s láskou

Ďalší Woodyho film! Tento suchý fakt by sám o sebe mohol stačiť, pretože je to vždy taký malý sviatok (aspoň pre mňa:). Čakať od Woodyho zázraky už asi nikto normálne uvažujúci a poznajúci predchádzajúcu tvorbu očakávať nemôže (resp. môže a bude asi sklamaný).To Rome with Love potešilo najmä samotnou účasťou Woodyho po dlhšom čase, snáď nie naposledy. Film ako taký je zlepencom výborných a nápaditých dejových línií (sprcha - FENOMENÁLNE!, línia s Robertom Beningnim,) rovnako tak málo podarených a umelo silených línií (story okolo Eisenberga, talianskeho páru), pričom takú účasť Aleca Baldwina považujem za ťažký fail a iritujúcu zbytočnosť. Woodyho geniálne hlášky tentokrát treba viac hľadať, ale kto hľadá nájde... Napriek tomu, že môj dojem je rozpačitý, už teraz sa teším na ďalší film:) (26.11.2012)

Průhledná, vyprávěním jen chabě opodstatněná snaha protlačit do filmu maximum záběrů malebných římských uliček a turisticky atraktivních lokací – pokud už je tematizován italský způsob života, pak bez nadhledu, perspektivou člověka nekriticky nadšeného vším italským (jídlem, operou, památkami i jazykem, který spadá mezi pár aspektů činících sledování snímku snesitelnějším). Minimum vtipů, nad kterými je třeba přemýšlet (i nad těmi nemnoha lepšími hláškami, které si Allen nechal pro sebe, je lepší moc nedumat) – častěji někomu něco „legračně“ spadne nebo je s někým přistižen in flagranti a úplně nejčastěji, tj. po většinu filmu, se prostě nic směšného neděje. Rezignace na složitěji vystavěné vyprávění – povídky kromě města a tématu lásky nic nespojuje, nijak se neprolínají, vzhledem k jejich různorodé míře fantastična by více smyslu dávalo, kdyby jedna následovala po ukončení předchozí. Nestydatý sexismus v zacházení s ženskými postavami – plastičtější hrdinky (Greta Gerwig, Judy Davis) dostaly výrazně méně prostoru než náruživá Anna, povrchní Monica a prostinká Milly, pro které představuje intimní sblížení s nedávno poznaným mužem stejně přirozenou náplň dne jako ranní hygiena. Ohrané zápletky i sdělovaná moudra – pakliže budete dost shovívaví, abyste přijali, že nám Allen filmem sděluje něco jiného než „navštívil jsem Řím a bylo mi tam krásně“. Přebytek allenovských neurotiků, nejspíš ve snaze ušetřit čas vymýšlením nových charakterů – tři roztěkané mužské postavy jsou na jeden film příliš. Výsledek? Nejslabší komedie Woodyho Allena (a to jsem viděl i Co je nového, kotě?). 50% (19.07.2012)

Americká turistka, márne hľadajúca fontánu Di Trevi. Ľavicový právnik, vždy ochotný pomôcť. Vzniká tak prvý pár. Aj prvá poviedka. Dôležitú úlohu v nej zohrávajú otcovia mladých snúbencov. Na jednej strane americký, hypochondrický divadelný a operný režisér, a na strane druhej majiteľ pohrebného ústavu, ktorého koníčkom je spev operných árií pri sprchovaní. Druhá poviedka je o páre, ktorý prichádza do Ríma nájsť nové perspektívy a azda aj nové profesijné príležitosti. Všetko im zamotá príchod nevolanej (no niekým zaplatenej) kurtizány na izbu mladého muža. Prichádza zľahka odená práve v momente, kedy je tento v spodnom prádle a jeho žena išla do kaderníctva. Vzápätí za prostitútkou vtrhnú do izby mladíkovi veľmi konzervatívni príbuzní. Manželka sa popri hľadaní salónu krásy zapletie so známym hercom aj hotelovým lupičom. Tretia poviedka sa nesie v znamení ustáleného partnerského páru, ktorý navštívi na ženino pozvanie jej sexuálne atraktívna priateľka. Ľady sa trhajú, partner neodolá vášni, napriek upozorneniam staršieho Američana, presne odhaľujúcemu zvody sexuchtivej, no neveľmi stálej kamarátky - herečky. No a napokon tu je obyčajný, predvídateľný úradník, ktorý si načas užije nečakanej mediálnej slávy, typickej prívalom superprimitívnych otázok a skenovaním intímneho súkromia. Týpek si vďaka tomu v posteli užije zopár atraktívnych mileniek, aby sa po presune slávy na inú persónu opäť spokojne vrátil k rodine.  Nenáročná poviedková rímska jazda. Ukazujúca, že v Ríme popustí skoro každý uzdu svojím vášňam. Chlípnosti sa totiž v Ríme po tisícročia úspešne darí. Celok je dôsledne hudobne zaštítený typickými italo motívmi, odkláňajúci sa od allenovsky typickej jazzovej jazdy. Za mňa spokojnosť. Veď cieľom nebolo urobiť nejakú sofistikovanú záležitosť, ale odľahčenú taliansku komédiu. 70%. (07.07.2021)

Zpočátku trochu hektické a neuspořádané, ale poté se z toho vyklube satirická bláznivina pojednávající o pomíjivosti. Nejlepší byly určitě epizodky s Robertem Benignim (slavný Leopoldo Pisanello) a Fabiem Armiliatem (sprcherní pěvec). Ostatní příhody taky nejsou špatné - zaučující Cruz či podléhající Mastronardi, mentor Baldwin, nepoučitelný Eisenberg či přelétavá Page - snímek prazvláštní silou drží pohromadě a nakonec se mi i dost líbil, ale i tak už se těším, až Allen zase přičichne k něčemu přemýšlivějšímu a dramatičtějšímu - věřím, že na to stále má! (14.10.2013)

Povedený film Woodyho Allena. Dlouho, dlouho jsem se Allenovým filmům vyhýbal (nevím proč), ale nedávno jsem to změnil a po velice povedených filmech jako Kasandřin sen a Půlnoc v Paříží, jsem si pustil i Do Říma s láskou a opět dávám 4 hvězdičky. Všechny příběhy v tomto filmu byli velice povedené (až na jeden), obzvlášť se mi líbil příběh Roberta Benigniho, ten byl fakt super, musel jsem se u něj celou dobu smát, fakt perfekní! :-) Naopak příběh Jesseho Eisenberga, Ellen Page a Aleca Baldwina se mi moc nelíbil, hlavně jsem nechápal, co tam celý film dělá Alec Baldwin, ten tam byl totálně zbytečnej. Jinak ostatní příběhy byli hezké a Woody Allen jako herec také zahrál dobře. A co je potřeba také zmínit, tak krásu Penélope Cruz, ta byla neskutečně sexy!!! (07.12.2014)