Do Říma s láskou

Nespôsobujú to chladné prijatie či negatívne komentáre privysoké očakávania od Woodyho Allena? Nie som odborníčka na jeho filmy, ale tento ma pobavil podobne ako tie ostatné. Smiala som sa, pozerala aj premýšľala. Navyše som z neho mala veľmi dobrú náladu. Potešili aj prvky absurdity, dokonca veľmi. Bolo to proste skvelé :-) (18.02.2013)

Americká turistka, márne hľadajúca fontánu Di Trevi. Ľavicový právnik, vždy ochotný pomôcť. Vzniká tak prvý pár. Aj prvá poviedka. Dôležitú úlohu v nej zohrávajú otcovia mladých snúbencov. Na jednej strane americký, hypochondrický divadelný a operný režisér, a na strane druhej majiteľ pohrebného ústavu, ktorého koníčkom je spev operných árií pri sprchovaní. Druhá poviedka je o páre, ktorý prichádza do Ríma nájsť nové perspektívy a azda aj nové profesijné príležitosti. Všetko im zamotá príchod nevolanej (no niekým zaplatenej) kurtizány na izbu mladého muža. Prichádza zľahka odená práve v momente, kedy je tento v spodnom prádle a jeho žena išla do kaderníctva. Vzápätí za prostitútkou vtrhnú do izby mladíkovi veľmi konzervatívni príbuzní. Manželka sa popri hľadaní salónu krásy zapletie so známym hercom aj hotelovým lupičom. Tretia poviedka sa nesie v znamení ustáleného partnerského páru, ktorý navštívi na ženino pozvanie jej sexuálne atraktívna priateľka. Ľady sa trhajú, partner neodolá vášni, napriek upozorneniam staršieho Američana, presne odhaľujúcemu zvody sexuchtivej, no neveľmi stálej kamarátky - herečky. No a napokon tu je obyčajný, predvídateľný úradník, ktorý si načas užije nečakanej mediálnej slávy, typickej prívalom superprimitívnych otázok a skenovaním intímneho súkromia. Týpek si vďaka tomu v posteli užije zopár atraktívnych mileniek, aby sa po presune slávy na inú persónu opäť spokojne vrátil k rodine.  Nenáročná poviedková rímska jazda. Ukazujúca, že v Ríme popustí skoro každý uzdu svojím vášňam. Chlípnosti sa totiž v Ríme po tisícročia úspešne darí. Celok je dôsledne hudobne zaštítený typickými italo motívmi, odkláňajúci sa od allenovsky typickej jazzovej jazdy. Za mňa spokojnosť. Veď cieľom nebolo urobiť nejakú sofistikovanú záležitosť, ale odľahčenú taliansku komédiu. 70%. (07.07.2021)

Bohužel jedna ze slabších allenovek - děj je zahlcen velkým množstvím postav, obsazení některých rolí, resp. některé herecké výkony mi jsou spíše nesympatické, děj občas pádí zběsile vpřed, až se v něm člověk může ztratit (nechápal jsem například, jaktože ostatní postavy střídavě Aleca Baldwina vidí a střídavě nevidí, nebo jak došlo k záměně Roberta Benigniho se slavnou celebritou, ale možná jsem jenom nedával dostatečný pozor), ta ústřední "italská" melodie, která se tam pořád opakovala, mi přišla dost hrozná, a humor některých situací je poněkud prostoduchý (obzvláště slabá mi přišla dějová linka s Robertem Benignim) - ale přesto je to podle mě stále pohodový a vtipný film, který jsem si užil i na druhé zhlédnutí. Nejvíc mě na něm baví krásné římské lokace a míchání italské kultury s tou americkou - vznikl z toho dosti podařený koktejl, byť - jak jsem již napsal - nad některými vtípky jsem se spíše jen pobaveně uchechtnul, jak mi přišly pitomé. Pro Allenovy fandy určitě fajn film, pro ty ostatní snad vcelku podařená komedie, kterou lze doporučit pro chvíle oddechu. (20.07.2012)

Je trochu škoda, že si Woody buď nepohrál víc s propojením jednotlivých příběhů, nebo je naopak zcela neoddělil... Výsledek tak skáče ze zcela bláznivé "italské" komedie k "neworskoidnímu" filosofování o vztazích, aniž by to bralo ohled na časové plynutí jednotlivých dějů (den a noc tu nemá žádnou (ani filmovou) logiku). ALE - každý z těch příběhů má nějaký skvělý nápad, a vydal by na samostatný film. A je jedno v jaké by to bylo zemi. Snad až na toho operního pěvce:) Tohle je fakt skvělý Woody, trochu roztříštěný, ale slabší chvilky si vybral v letech 2010 a 2007. V tomto případě opravdu ne! Va bene! (10.06.2015)

Přijde s věkem moudrost nebo vyčerpání? Jak kdy, Woody, jak kdy... Naštěstí mě má soudnost neřadí k zmanipulovatelnému davu, ze kterého si zde mistr utahuje, proto nemohu, než odečítat hvězdy - za kudrnaté jelito Eisenberga, afektovanou Page, neživého Baldwina, lacinou Cruz i odbytou návaznost jednotlivých příběhů na krásy a historii Říma, až mně zbývají jen dvě - za kratičké mezihry v táhnoucí se vatě a Allenova neurotického ducha, kterého mám, hned za vtipem, na jeho filmech nejraději. (27.08.2013)