Do Říma s láskou

Woody překvapil s touto komedií. Mile překvapil. Chtěl jsem na to jít do loni kina, ale když jsem zjistil, že se jedná o povídky, tak jsem raději nešel. A to byla chyba, poněvadž jsem se nesmírně bavil. Scény byly natolik komicky zpracované, až jsem žasnul. Je to umění, posílám panu Allenovi pochvalu a pět hvězdiček k tomu. (22.12.2012)

Po skončení filmu jsem si sednul v nejnemovaný žižkovský útulně na pivčo a musel přemýšlet proč mě ze srdce nekouká věčný město, tak jako v roce 2008 Barcelonský léto nebo v roce 2011Pařížský uličky, pak přišli ke stolu slávisti a začali mé myšlenky barvit na červenobílo a místo vnitřní pitvy mých pocitů jsem vnímal dialogy typu "tak co sešívaný, sokolící Vám pěkně rozdupali trávník, co ?" "velký hovno, vy se radší naučte kopat penalty rudokožci." Uznejte, že v takové atmosféře se o allenovských letních tripech opravdu těžce rozjímá. Naštěstí je tu ještě sladký domov, kde nejsou ani rudokožci, ani sešivanci, kde je jen jeden velkej zelenobílej klokánek a kde se v klidu dá odhalit výše zmíněná příčina. Vidím dvě. Podlě mě měl Woody hrozně málo času, aby se v něm Řím zabydlel a rozehrál až příliš mnoho partií. Film nepostrádá vtipné momenty asi největší byl v momentě když si Woody třese rukou s majitelem pohřebního ústavu, ani scény slintačky, kdy se na pokoji otevřou dveře, dovnitř vtrhne Penelopička zatřese těma svejma dudlíčkama a řekne "jsem tady a udělám vše co si budeš přát." Hmmm, to bych si taky nechal líbit a jen přání co bych měl k Penelopičce bych předříkal asi dva dny, ale bohužel poslední kdo v mých dveřích něčím třás byl starej tlustej pošťák se složenkou za plyn. I když ty Allenovský příběhy nepostrádali smysl a vnímal jsem je jako "obrazně řečeno" nezapůsobilo to na mně ani jako celek ani jako jednotlivé příběhy tak, abych z kina odcházel jak zhulený sluníčko, bohužel. (25.07.2012)

Woody by měl přejít na systém film za tři roky, aby měl čas na vymýšlení zápletek a následné pilování scénáře. Prostě by tahle totální scénáristicko-režijní legenda potřebovala, aby jí někdo občas řekl, že to nebo tamto se povedlo méně. Co na tom, že tu máme výtečné herce a líbivé římské kulisy. Allen se dál kochá krásami evropských velkoměst, ale zapomíná u toho tak nějak bavit. Je to celé bez života, povrchní, mdlé. Paralelně se k nám dostávají čtyři nesouvislé příběhy, z nichž ve dvou se řeší pochybná sláva a uznání, zbytek vyplňují klasická allenovská témata: tudíž vztahy nebo nevěra. Jenže chybí hořkost, na kterou jsme u něj zvyklí, chybí energie a snaha o překvapení. Chybí jednotící prvek, postavy z jednotlivých linií se neznají, celé je to takové odtažité, sebestředné (ostatně nejlepší vtípky si nechal Allen pro sebe, jindy se smát moc nebudeme). Allen-herec nicméně alespoň dokáže před kamerou pořád zaujmout, celé to sehrál s grácií. Ostatní jsou rovněž fajn, jenže nedostávají zdaleka tolik prostoru, kolik by si zasloužili, takže třeba prostitutky Penélope Cruz si moc neužijeme, naopak přesná je Ellen Page. Ve výsledku je to ovšem zoufale málo, Allenův typický humor v každé třetí větě mi začíná moc a moc chybět. 55% (08.11.2017)

Do Říma s láskou, z Říma otrávený, nesraný a s otlačenou prdelí. Ve sedmasedmdesáti už by se měl člověk soustředit spíše na udržení moči a zkoušení nějakého slušivého kvádra do truhly a ne točit filmy za každou cenu! Nejproslulejší neurotický šereda dal světu nepochybně spoustu zábavy, orginality a stal se kultem, nicméně jsem toho názoru, že odcházet se má "na štítě". Jakmile jeden začne ucrkávat tolik milovanou ironii do inkontinenčních plen a zapomínat, do kterého šuplíku mu strčil ten Němec jeho úžasný sysel pro tumor, je nejvyšší čas vybrat si nějaký ultraluxusní dům s pičovatelskou službou a strávit tam zbytek dní slintáním nad fotkami polonahých třináctek. Zvyklý na jeho vysoký standard teď přemýšlím, jestli Wúdy už jen senilně rekapituluje, nebo dostal grant z Centro si Turismo, aby s pár profláklýma držkama narychlo splácal turistického průvodce mezi sedmi pahorky, který skryje dusivé výfukové plyny kolem chátrajícího Colosea a smradlavé splašky v Tibeře. O nic jiného se totiž nejedná! Já se chtěl, kurva, smát, a ne čumět na pár nedopečených, nudných postaviček a jejich unylé sexuální interakce mezi Fontánou di Trevi a Forem Romanem, na hony vzdálené mistrově dřívější invenci. Stařík už se nám holt kompletně vystříkal a já si příště pustím raději nějaké cigánské homosexuální porno s názvem "Do Roma s láskou". Nikdy bych neřekl, že někdy budu muset ohodnotit Allenův film jen jedinou, scvrklou, upocenou rudou hvězdou a to ještě s odřenýma koulema. Doba je zlá! (02.01.2013)

"Hej Alecu, víš co je špatný na tom bejt Baldwin?" "Ne, co?" "Nic!" - a to platí i tady. Spolu se sprchovou operou ideální, ale ve společnosti superotravné Ellen Page, nevýrazného/iritujícího dua Mastronardi/Tiberi a spousty dalších allenovsky nebo jinak protivně laděných postav z aplikace "Letní film Woodyho Allena z Evropy - snadno a rychle" nemůže vzejít nic snesitelnějšího. Tak třeba příště, v Kodani. (11.07.2012)