Kluk na kole

Neobyčejně obyčejný příběh, kdy nahlédneme do života jednoho malého kluka. Kluka s kolem, kterých je všude kolem tisíce. Nejprve nás ten spratek možná štve a nejradši bysme se na něj vykašlali jako všichni kolem. Najednou však zjišťujeme, že je nám ho docela líto. A tak se tak koukáme, jak ten kluk s kolem snáší jednu ránu za druhou až jeho příběh náhle skončí. Stejně náhle jako začal. A my si uvědomíme, že v nás něco zanechal. Kluk na kole je jedním z malých velkých filmů. Jedním z těch, které vynikají mezi kupou neoriginálních sraček. 80% (16.03.2012)

15 FFF Trapné. Ne umělecky trapné jako Strom života, ale jen trapné. Zápletka seriálového typu, hloupé herecké výkony a naprosto stupidní dialogy. Bože jak ho sundal tím šutrem? A ta bejzbolka? Ano skutečně, když dvanáctiletý kluk bouchne dospělého muže do ramena, tak ho omráčí a pak hned i jeho syna. =D Opravdu humorná záležitost. Tohle jsou ti slavní Dardannelovi? Běžte se bodnout, kdyby ten blbej kluk spadl z kola hned na začátku bylo by vše OK. Verbala na vás! (25.11.2012)

Už dlouho jsem se u nějakého filmu necítila tak rozpolcená ve vztahu k hlavní postavě. Cyril je na jednu stranu nešťastný kluk, který se nechce smířit s tím, že jeho otec je kolosální nula, která se ho zřekla jen proto, aby zachránila vlastní drahocennou existenci. A na druhou stranu je to nezvladatelný sobecký spratek, jehož kariéra by nepochybně pokračovala nástupem do pasťáku, nebýt samaritánky Samanthy. U té mi zas úplně unikaly její motivace. Že se o opuštěného kluka stará o víkendech, dobře. Je to od ní hezké. Že kvůli němu vykopne svého hřebce, budiž. Ale lehkost, s jakou Cyrilovi odpustí, co (jí) udělal a dokonce je za něj ochotná splácet náhradu škody – to by už chtělo menší vysvětlení. A tato nedotaženost provází příběh až do samého konce. Prostor pro dohady je někdy fajn, ale neměl by se stát pustou plání. (19.02.2015)

(1991) Prvně jsem si nebyla úplně jistá, co se mnou vlastně film dělá, ale potom jsem si vzpomněla na mého kluka na kole a že je to vlastně založené na jeho osudu a na mém životě a najednou jsem se cítila velmi blaženě. A byla jsem velmi pyšná na moji sestru, která říkala, že by ji zajímal příběh té ženy, proč je taková, jaká je. (10.11.2012)

Kamera se hodně zaměřuje na hlavního hrdinu, kterého snímá v detailech a polocelcích v různých úhlech. Jeho svět a jeho pohled na svět tak máme v bezprostřední blízkosti a vtahuje nás do hrdinova života, abychom ho pocítili spolu s ním. I když jsou některé jeho projevy negativní, divák pochopí, co ho k nim vedlo. Rozumí tomu zmatku, opuštěnosti a touze k někomu patřit, která je nešikovně vyjádřená i projevená, protože hrdina je malý kluk, který si zatím neprožil zrovna šťastné dětství a reagovat vstřícně moc neumí. Nebyl nikdo, kdo by ho to naučil. ____ Ten film je normální a reálný, s hezkým koncem. Moc se mi zamlouvá přístup belgické policie (sociálky), její pochopení pro situaci, které tak dává naději na zlepšení. Zatímco příkrý trest a unáhlený soud by v téhle dětské popraskané dušičce vyvolaly jen další vzpouru a nasměřovaly by ji do pekel, tady mu dali další šanci a ukázali názorně, že všechno nemusí vždycky skončit špatně. /15. 8. 17./ (15.08.2017)