The Art of Flight

Aj ja chcem vedieť lietať! Dobre tak pri záberoch priamo na snb počas jazdy som mala nachvíľu pocit že som toho súčasťou, čo považujem celkovo ako dobrý nápad, taktiež aj tie slow motion, ktorých áno bolo veľa, ale poskytli pohľad na viac detailov a omnoho hlbší zážitok (určite lepšie s nimi ako bez nich). A ako čerešnička na torte bol určite soundtrack obsahujúci skupiny ako The Naked and Famous a Sigur Ros. Určite som to nevidela naposledy, to odbíjanie konára stále nechápem aj po 100x slow motion, už len kvôli tomu, a tie pády au, tie moje by pri tom vyzerali prinajmenšom smiešne. Ale holt nie vždy všetko vyjde, ale risk je často aj zisk. (28.11.2011)

Óda na radosť z pohybu po nedotknutých kopcoch na Aljaške, v Andách ale v Patagónii. Partia snowboardových bláznov rešpektuje len počasie, iné živly sú nepodstatné. Lavína, ktorú bežne spustia na takmer kolmých svahoch, nie je problém, stačí byť od nej rýchlejší. Športový dokument je ako dlhší hudobný klip alebo reklama, s prípravami alebo nejakým predstavovaním, kto čo prečo, sa neobťažuje. Tak po krátkom čase som mal skákania a lietania dosť bez ohľadu na premakanosť záberov alebo akčnosť jazdy. (30.01.2015)

Dle mého gusta. Mě jako snowboardistovi se to nemohlo nelíbit, navíc když má někdo dva dny před odjezdem na hory jako já, jiný film by si podle mě pouštět neměl. Minimum mluvení nahradilo úžasné, bláznivé, ale profesionální triky těchto šíleně dobrých magorů na prknech, které doprovázela skvělá hudba. Oficiálně si troufám říct, že se jedná o nejlepší snowboardingový film a nejlepší dokument vůbec. Hodnotím 95% (10.03.2012)

Sám jsem aktivní a vášnivý nesportovec, který jakékoliv fyzické úkony provádí leda tak na PlayStationu. A virtuální realita natrhává skutečnosti zadek i tentokrát - nejde ani tak o to, že by jezdci nepředváděli zábavné vylomeniny, ale po hodině a čtvrt jednotvárné smyčky nějak nechápu, jaký je smysl tohoto dokumentu. Chtěl snad nás, lenivce, přimět, abychom sebrali výplatu, vtrhli do obchodu a všechny peníze bezmyšlenkovitě prošustrovali za prkno a další vybavení a okamžitě vyrazili do hor? Nebo nás chtěl obeznámit s moderními technologiemi, kdy si dnešní kamery poradí s efektními zpomalovačkami, ve kterých vidíme, jak prkno lahodně krájí hluboké vrstvy čerstvého prašanu? Či nám snad chtěl ukázat, jací jsou ti jezdci nezbední floutci, kteří nežijí ničím jiným než snowboardingem, a když je špatné počasí a nemůžou si vyjet na svah, zastřílí si pro zábavu ze vzduchovek a pušek? To bych moc rád věděl. Soundtrack je fajn, ale pokud chcete nádavkem zažít i extatickou zábavu, doporučuju raději nejnovější SSX, o kterém jsem se nepřímo zmiňoval na začátku. (02.03.2012)

Po prvních deseti minutách jsem na vteřinu zatoužil oblékat se jako negr, poslouchat hip-hop sračky, snowboardovat na Aljašce a při špatném počasí střílet brokovnicí mladé smrčky. Ale vážně jen na vteřinu. The Art of Flight mi navždy znechutil tento zvrácený druh lámání končetin pro fyzicky zdatné nedonošené retardy s rovným kšiltem. Po pár minutách se efektně natočené skopičiny na sněhu stávají extrémně monotónní a od půlky jsou provázeny hlasitým zííííív. Jako výplň pak slouží několik takových výstavních exemplářů výše zmíněného filozofující o snowboardingu a to je poslední hřebík do rakve. Pokud nejste negr nebo snowboarďák, tak se tomuto dokumentu vyhněte obloukem. (07.04.2012)