Rande u přepážky

Přepadení bank už za ta léta, co jsou vděčným tématem pro desítky filmařů, jsou natolik otřepaná, že je téměř nemožné v této oblasti vymyslet něco nového a originálního. A tady se to málem podařilo, ačkoliv je předčasné se radovat, protože motiv použitý v téhle kriminální komedii se silným hereckým obsazením, vzdáleně připomíná jeden z motivů přece jen využitých dávno předtím, než se prezentoval tady (Obvyklí podezřelí), i když pravda v důmyslněji propracované variaci. Variace v tomhle filmu však také není úplně k zahození. Začíná to všechno tak, jak obvykle filmy na podobná témata začínají. Přepadne se banka, s tím rozdílem, že jednu a tu samou banku současně a nezávisle na sobě přepadnou dvě různorodé skupinky bankovních lupičů, s rozdílným postavením v žebříčku nejhledanějších bankovních lupičů. První skupinka je vlastně dvojice zhusta improvizujících lupičů sestávající z dvou svérázných troubů, dávajících si při svých "přepadovkách" legrační přezdívky, a druhou skupinku tvoří profesionální lupiči s (téměř) dokonalým plánem přepadení. Do toho se u přepadení nachomítne sympaticky záhadný muž s nejasnou motivací a trpící obsesivní poruchou (Patrick Dempsey), kterému nesmí dojít prášky a který postupně začne odhalovat tajemné zákulisí (nejen tohoto) přepadení, v jehož pozadí stojí jakýsi tajemný muž, kterého nikdo nikdy neviděl, a jehož podivně znějící jméno Vicellous Drum rozhodně nevěstí nic dobrého. Je však jisté jedno, že když v bance začnou postupně umírat rukojmí, jejichž převážnou část tvoří zaměstnanci banky, je nejhledanější lupič na seznamu FBI někde mezi rukojmí a jeho pravou identitu nebude snadné odhalit. Hra kočky s myší nemá úplně pevný scénář, který sice nepostrádá originalitu, ale současně se shazuje, když chce, aby tohle přepadení bylo pro diváka odvázané, ale chce také, aby ho divák respektoval. Obojí najednou nelze. Ze scénáře by se musely vypustit například komické figurky dvou zlodějíčků, a scénáři by si musela dát sevřenější podoba. Netvrdím, že po dusné a hutně temné atmosféře film nejednou sáhne nebo k ní má nakročeno, ale hned přijde nějaký moment odlehčení, který film strhne nesprávným nebo nechtěným směrem. Tipování, kdo je záhadným mužem, není tady až tak dobře vystavěno, ale není zase tak snadné odhalit, kdo ho ztělesňuje. Velmi mě překvapila režie Roba Minkoffa, která zdatně vyvařuje to lepší z nevyváženého scénáře, a nabízí dobrý vizuál, solidní cit pro akčnější pasáže a originální pojetí některých obehraných situací, ke kterým při přepadení bank dochází. K dobru připočítávám opravdu velmi silné herecké obsazení počínaje spoluproducentem snímku Patrickem Dempseym, přes Tima Blake Nelsona, až po Ashley Judd. Tohle přepadení sice nijak nezamává s filmovými dějinami, ale cení se velká snaha neopakovat stokrát omleté. 80% (13.12.2011)

Patrik Dempsey melie, melie, melie a melie... je duchom neprítomný 3/4 filmu, ale aj tak je jeho postava skvelá. Riadna zmes charakterov podľa vzorca "z každého rožku trošku", no aj tak to nefunguje až tak dobre ako by mohlo. Stačilo by natiahnuť stopáž filmu aspoň na 120min, na režisérsku stoličku posadiť niekoho zručnejšieho a navýšič rozpočet o nejakých pár percent a bol by z toho vskutku solídny mindfuck film á la Dannho Jedenástka. Teraz je to akurát tak solídny priemer. Ale taký lepší priemer... (17.10.2011)

Průměrná akční šílenost, kdy se všichni snaží vykrást banku. Jestli kvůli takovejmhle filmům skončí Patrick Dempsey v Chirurgách, tak si to bude vyčítat. Jeho nemoc tady jsem nepochopil. Postavy lupičů byly opravdu divný, hned na začátku se mi nelíbili. Postupně jsem si oblíbil aspoň Marmeládu. Konec byl trochu moc překombinovanej, ale jinak se to docela dalo. (07.11.2011)

Teda hodne je tu cittii vplyv Nemecka, a Nemci nemaju az taku kultovu kinematografiu, len obcas sa im podari nieco suprove ako Klepani na Nebeskou Branu. Tuna ide sice o dobry scenar, ale ten je utopeny v reziserskej rutine a nezazivnosti, + v strede vladne velka nuda. Takto najlepsimi filmami Mynkoffa ostavaju Mysak Stuart Little 1 a 2. 64 % (10.12.2016)

"Rande u přepážky" ... zpočátku jsem se s ním bavila přímo královsky - v přesvědčení, že (na rozdíl od svých vesměs pochybných hrdinů) nestřílí od boku, drží pevně v rukou všechny trumfy a další vývoj zápletky má plně pod kontrolou. Ne že by tomu tak nebylo, leč jeho představy o zdárném pokračování dějové linie i o konečném zúčtování se pomalu, ale jistě začínají rozcházet s mými. Marně na mě rozverně pomrkává, že černý závoj, kterým si zakrylo tvář, je jen podružnou rekvizitou - karnevalovou maskou bez většího významu. Obyčejně mívám ráda ten absurdní, znevažující a jaksi definitivní druh humoru, který vyznává, leč tady se mi zdá, že se takřka bez rozmyslu zbavuje postav, k nimž jsem si stihla vytvořit určitou osobní náklonnost, jelikož jsem s jejich fyzickou likvidací tak docela nepočítala. Krom toho si zakládá na nadmíru košaté konstrukci zápletky a nejsem si jistá, zdali mám mít k tak složitě uchopenému bankovnímu lupičství jednoznačně kladný vztah. Maličko rozporuplné 3* (07.02.2019)