Méďa

Výborná taškařice, silná v detailech a odkazech na věci na kterých jsem vyrůstal. Alfa a omega je tady sice fuckující méďa, ale v celku jde o klasický příběh o opuštění chlapeckých bot. MacFarlane výborně vrství vtipné scény a balí je do formátu, který přijmou masy s úsměvem a ovacemi. Škoda, že šťastně končí jenom pohádky. Kdy ty mě koupíš prstýnek ty sráčí, co? (03.08.2012)

Za to, jak se MacFarlane v posledních sekundách vypořádá s jednou pseudohvězdou série Twilight, si ty 4* zaslouží. Potěšil méďa, potěšil uvolněný Mark Wahlberg, potěšily chytré popkulturní narážky na všechno možné. Byla to taková fajn přisprostlá jednohubka. A zaujala maminka s malou holčickou (které si evidentně spletly film, asi nalákány dětským názvem), sedíc ob sedadlo vedle mě, když po zhruba 10 minutách po začátku filmu, při jednom z filmových dialogů, kde se to hemžilo orály a anály, chvatně sypaly ze sálu :o) (29.07.2012)

Romantická komedie nakřížena s pohádkou a akčním thrillerem. Kombinace divoká, ale díky ústřední dvojce lehko ukoukatelná. Méďa proti zastydlosti svého námětu bojuje s pomocí rádoby dospěláckého humoru, který se ale jako skutečně vyzrálý a nekřečovitě nekorektní projeví jenom párkrát (dva nejlepší vtipy jsou na nás vybaleny až těsně před titulky). MacFarlane sice scény inscenuje hodně sitkomově (dvě sedící postavy klábosí), zato dokáže výborně využít ambivalentní kombinace méďova roztomilého vzhledu s jeho prohnilou náturou. Některé momenty jsou díky tomu obojaké, baví i dojímají zároveň. Přehnaně rušivý v důsledku není ani žánrový obrat v poslední třetině. Navíc, aby hrdina konečně dospěl, musí čelit skutečně vážné situaci, kterou pro něj příznačně nepředstavuje riziko rozchodu s partnerkou (který přijme stylem „jsem looser, co naplat“), ale riziko ztráty celoživotního kámoše, v přeneseném významu ztráty svého napojení na svět dětství. Protagonistova proměna z nespolehlivého kňouby v zodpovědného partnera není oproti jiným romantickým komediím definitivní a nevratná – shovívavě je mu povoleno dále blbnout, citovat z Flashe Gordona, hulit z bonga a během bouřky bázlivě zalézat pod peřinu. Zásluhou toho, a společně s kvantem narážek, odkazů a poct (včetně bizarní citace scény z parodie, sloužící k demonstraci, nakolik je Johnova mysl infikována osmdesátkovou popkulturou), je Méďa perfektním kouskem pro analýzu způsobů, jakými se Hollywood vtírá do přízně významné divácké skupiny ne již úplně mladých, leč duchem rozhodně nedospělých a dospět odmítajících mužů. 75% (04.08.2012)

Ale jo. Kdejaký pičoidní nápad nadchl můj vkus i v minulosti, proč by mluvící plyšový rosomák měl být výjimkou, že. Frky se urodily v množství snesitelném. Ovšem několik negativ sundavá mou (jindy extrémně štědrou, jak vědí i mladistvé romské posluchačky školy ulice z centra naší metropole) ruku z hvězdného sypače a ponechává resultát ve znění: tripl! Naprosto zbytečné červenoknižní kreace jsou důvodem jedním, fakt, že Míla Kundis mi vůbec nepřišla dostatečně erektivní, tím druhým. Šmarjá panno, působila na mě jako Brežněv s kozama a bazerovkou. Ta dylinka, kterou prznil plyšoidek svou buclatou pacičkou, stála za hřích podstatně více... (09.12.2012)

Smrtící hlášky na začátku, smrtící hlášky na konci a jeden velký Flash Gordon odér zajišťují nezvykle obsazené (Wahlberg + plyšový medvěd) buddy komedii čtvrtou hvězdu. Příběh je až nebezpečně obyčejné schémátko expozice - kolize - krize - peripetie, nicméně punc originality a zábavy mu zajišťuje právě fakt, že je jedna z postav živý plyšový medvěd. Scény ve stylu "Haló, policie? Chci nahlásit únos... unesli mi medvídka!" či "Celý život mi uniká, páč největší mou zábavou je zhulit se s plyšovým medvídkem!" v notně přisprostlém podání skutečně JSOU v mnoha případech zábavné. Korunu všemu nasazuje geniálně stupidní (ano!) scéna se Samem Jonesem, završená zfetovanou bitkou s asiatem. K závěru už se film malinko táhne a lezení po stožárech asi nutné nebylo, na celkovém dojmu se však nic nemění. Flash - a-ááááááááá! (11.11.2012)