Delikatesy

Těžko popsat film, v němž je až démonická kamera (záběry domu působí až poeovským dojmem!) sloučena ne vždy organicky s dějem, který je křížencem sci-fi, hororu i thrilleru a v něčem snad také grotesky. Herectví, které DELIKATESY vyžadují, je expresívní, vypjaté, v mnohém připomínající klasický horor éry němého hraného filmu či bujaré děje bulgakovovských próz, zejména MISTRA A MARKÉTKY. Neznámí jsou i herci a nesnadno zařaditelné jejich výkony. Na druhou stranu mistrovství formy, které film vyzařuje, imaginaci, kterou se přímo či nepřímo vyznačuje, umožňuje zjistit, odkud se bere pábitelizující ovzduší jedinečné AMÉLIE Z MONMARTRU, jak je možné, že film tak neobvyklý a právě tak hravý jako DELIKATESY, vůbec mohl vzniknout. "Vyšinuté" pojetí přitom lze stejně dobře chápat jako alegorické poselství o stavu civilizace, jako výzvu, varování, touhu zamezit silou ducha a umění civilizačnímu kolapsu. Uzavíraje svou úvahu, odkazuji se k tomu, čím jsem začal: obrazem vysokého činžovního domu, který v nočním oparu proti nebi tak trochu připomíná věž či hrad nebo zámek, sen, který je i hmotný a plný děje svých postav, ale také skutečnost, která chce být varujícím poselstvím. Jednoznačná odpověď, vyčerpávající závěr v této mlžnaté atmosféře prostě možná není. Takové bylo alespoň - podle mého názoru - skutečné přání tvůrců tohoto nevšedního díla. (07.06.2010)

Tohle byl fakt ulet, neco podobnyho jsem jeste nevidel. Jeunet proste zvlad velmi originalni film se zajimavou zapletkou. Kvalit Amelie sice nedosahuje, ale i tak jsem se skvele bavil. Ale narozdil od Amelie, je tenhle humor spis cernej. Je fajn, ze se tenhle film tak lisi a tudiz nevite co muzete cekat dalsi minutu a vetsinou se stane neco zabavnyho. Dominique Pinon tu konecne dostal hlavni roli a poradil si s ni vice nez dobre. Pak me taky zaujala Silvie Laguna, ty jeji sebevrazdy nemeli chybu. Dalsim kladem je vizualni podoba, at uz siroke zabery na zdemolovanej dum a spatny pocasi, tak blizke zabery a vse hezky ladeny do hneda. Par vytek by se k filmu sice naslo a na nekolika mistech na okamzik ztrati tempo, ale tech 5* dam. (08.09.2006)

Jeunet. Jean-Pierre. Narozen ve Francii léta páně 1953...Aneb...Výtvarník s kamerou, jehož Delikatesy jsou ódou na stylově rozbujelou mizanscénu a posedlost detaily. Vizuálně propracované do posledního detailu, vedení kamery promyšlené na každý milimetr (úvodní titulky!), děj opět zatlačen do pozadí. V Delikatesách to ovšem podobně jako v Amélii není žádná vada na výsledné chuti - s vypravěním převážně skrze obraz si tahle mile dekadentní hříčka vystačí a v místech, kde její jemně kořeněný humor začne vynechávat, všechno vyspraví Dominique Pinon se svou ojedinělou mimikou. (14.02.2009)

Pre divákov neznalých Jeunetovho diela bude asi lepšie, ak začnú jeho komerčnejšími dielami typu Amélia z Montmartru, alebo Príliš dlhé zásnuby. Opačne by to nemuselo fungovať, Delikatesy by sa im mohli zdať príliš undergroundové. Delikatesy možno vnímať spoločne s Kusturicovým Undergroundom ako akúsi európsku artovú odpoveď na Gilliamov výpravnejší a drahší Brazil. (10.08.2012)

2) Chno keď už mám tú diétu, tak som si dal aspoň tieto Delikatesy. Skvelá čierna komédia mi chutila výborne - bol to správny mix absurdity, kultovosti a zvrátenosti v dokonalom vizuáli Jeuneta a Cara. Postava Klauna je pre D.Pinona ako stvorená, J.C. Dreyfus ako mäsiar je rovnako dokonalý a všetky ostatné postavičky sú pečlivo vytypizované do dokonalosti (včetne môjho obľúbenca Rufusa (Vlak života)). Dej tu ustupuje formálnej hravosti, čo síce miestami chýba (napr. tí ´´undergrounďáci´´ by sa dali použiť dômyselnejšie), ale odhliadnuc od pár hluchých miest je to slušná pochúťka. (15.04.2005)