Inherent Vice

Nemám rád noir filmy. Nebaví mě chlapácké a zároveň květnaté blábolení drsných postav nad zbytečně komplikovaným příběhem, který stejně nikam nevede a nic mi neříkají dlouhé záběry na houpající se mlhu v temných zákoutích města plného postav s podivným chováním a podivnou motivací. Inherent Vice podle mě noir je, nicméně je to především jeden velký drogový opar a halucinogenní haluz, z kterého občas vystoupí prvky příběhového zamotance. Po druhé za sebou jsem od PTA chtěl film, který mě rozdupe úplně vším a po druhé jsem dostal něco, čemu zřejmě moc nerozumím, ale cítím, že to má velkou vnitřní sílu a hodně zvláštním způsobem mě to dost bavilo. A vždycky je za tím neskutečný Phoenix. #kviff2015 (06.07.2015)

║Rozpočet $20miliónov║Tržby USA $8,110,975║Tržby Celosvetovo $14,710,975▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $702,969 //počet predaných kusov ?║ Tržby za predaj DVD v USA $730,331 //počet predaných kusov ?║ absolútne ale absolútne som sa nemohol dostať do deja, o čom to vlastne bolo? po niečo vyše hodine tápania som to vzdal, režisér Paul Thomas Anderson ide úplne mimo mňa /20%/ (25.11.2015)

"Paranoia alert." Vlastně dost skvělý film, ale pouze hlavou, nikoliv srdíčkem (ačkoliv jsem se tedy chvílemi smála nahlas). Nemyslela jsem si, že můžu ještě víc nenávidět přítomnost Katherine Waterston na plátně, ale očividně můžu. A jakkoliv ho mám ráda, tak Owen Wilson působil mezi ostatními jako šlápnutí vedle. Jonny Greenwood se předvádí. (03.04.2019)

Po druhém zhlédnutí mnohem lepší. Člověk je seznámený s konceptem a dokáže si jej mnohem víc vychutnat a vlastně mi celé vrstvení těch relevantních indicií až do zmatku bavilo, ale jakmile se po hodině a půl objasní jediná věc, které se divák může chytnout, tak ten film i po druhý hrozně ztratí. A to zrovna při nejtáhlejší sexuální scéně. Každopádně PTA to sám ví, že ten film je jenom o střídání scén, jak spolu lidi mluví, ale mě tenhle nekinematografický způsob nebaví a furt mi vrtá hlavou, proč každý velký filmař nakonec skončí u toho, že finále natočí nejméně filmovým způsobem ever, a to dialog u stolu. A nevěřte Rob Royovi, formálně je to nejvíc fádní, žádný pro PTA typické jizdy, steadycamy a dialogy většinou nasnímané v jednom táhlem master shotu, jak podle klasické poučky, že komedie v něm fungují nejlépe. (11.09.2015)

PTA má všechno velmi dobře promyšlené, uznávaní herci po spolupráci s ním slintají, protože vědí, že i otevírání konzervy umí natočit skutečně podmanivým způsobem, takže ten, kdo její obsah sní, má nominaci na nějakou hereckou cenu téměř jistou. Jenže tady, stejně jako u předchozího Mistra, dle mého tak trochu přecenil své možnosti (a možná i schopnosti). Atmosféra, herci, dialogy, detaily, aranžmá scén – všechno je znovu vypiplané, všechno je opět v takové konstelaci, že z toho musí být divácký superzážitek. Jenže alespoň v mém případě není. Znovu je to poměrně „těžký film“ na sledování, který toho nedá moc zadarmo. Leccos jsem nepochytil, nestydím se za to, holt si tenhle děj-neděj dám třeba za pár let znovu. Další one-man show Joaquina Phoenixe, tenhle herecký klenot nám ještě ukáže!! (26.03.2015)