Simonův vesmír

Přiznám se, že ze všech filmových aspiků, které znám, mi byl Simon zatím asi nejméně sympatický, protože je zde vykreslený jako někdo, s kým je skutečně těžké žít nebo vůbec vyjít, což je poněkud rozdíl od všech těch filmů, kde jsou aspici vylíčeni jako roztomile výstřední matematičtí géniové, kteří jsou dokonce schopni navázat milostný vztah (v tomto ohledu jsem byl celou dobu zvědavý, kam se vyvine Simonova známost s Jennifer, kterou dohazuje svému bratrovi - myslím, že nejeden divák - včetně mě - čekal, že se ti dva nakonec dají dohromady). Mnohem bližší mi byl Simonův bratr Sam, který měl se Simonem skutečně svatou trpělivost, a velmi mě překvapil, že kvůli bratrovi obětoval i 5 letý vztah se svou přítelkyní. Postava Jennifer mi přišla nejméně věrohodná a spíše nezajímavá (podíl na tomto dojmu u mě bude mít pravděpodobně i mně osobně nesympatické obsazení té role, protože Cecilia Forss mi přišla jako taková ošklivější verze Petry Paroubkové; vlastně i tak nějak obecně mám pocit, že Švédky moc hezké nejsou, podobně jako třeba Němky). Jinak pozitivní na tom filmu je krátká stopáž a pak to, že místy je to docela vtipné; nějaké větší emoce to ze mě ale nedostalo a veskrze na mě ten film působil neobyčejně zbytečně, ve smyslu, že kdybych ho neviděl, o nic bych nepřišel. (02.03.2020)

Nevím přesně jak hodnotit, ale dám průměr.. Pro lidi, kteří se cítí jako podivíni nebo jsou jen velcí introverti je jistě tohle bomba (gíci). Mě spíš Simona bylo líto a taky ho mám ráda. Nezvyklé téma, ale celkově pro mne film nebyl bomba jen zajímavý průměr. Slušné herecké výkony. Já se zase tak nezasmála, já jsem totiž citová a né logická. Závěr byl pěkný. (05.12.2013)

SPOILERY JAKO JENNIFER: Konečně vtipný Rain Man. Bill Skarsgard si zřejmě bral hodiny u Dustina Hoffmana, a tak je jeho Asperger divácky velmi přitažlivý a vtipný. Co na tom, že spousta věcí krapet nesedí, komedie, navíc laskavá, přece vše vysvětlí. Scéna první: Bezradní rodiče, kteří si ani po letech výchovy svého tak trochu jiného syna neví rady a volají tomu druhému, aby je zachránil. Myšlenka: Simon bude asi pěkně v prdeli, tolik let nepochopení... Rozuzlení: Simon je v pohodě, aha, komedie. Scéna druhá: Simon se baví s dívkou celý den. Bratr pobíhá, ztracený a zničený, kde se Simon ukrývá? Myšlenka: Simon nemá mobil? Rozuzlení: Nemá. Proč, nevíme. Asi proto, že není kulatý nebo aby bratr mohl být v prdeli. Scéna třetí: Jennifer je dokonalá! Po schůzce se Samem však odchází jen jako jeho přítelkyně. Simonův vesmír se hroutí. Myšlenka: To mu to nemohla přijít říct i se Samem? Tedy hned. Rozuzlení: Nemohla, nebylo by to takové překvapení, nebylo by to tak, tak, marně hledám slova, silné! Famfáry, přichází ta nejnádhernější pointa ze všech, a tak to máme přece rádi! Rozhodně laskavá komedie, překvapivě slušně nastudované příznaky Aspergerova syndromu, sic mírně až moc vytržené z kontextu, ale nejvíc ze všeho bez ohledu na výše zmíněné průhledně vykalkulovaná fraška, ale tak to máme přece rádi. Jennifer je totiž jen mýtus, i když krásnej. (17.09.2017)

"Proč se rozešli ??" - "Nechtěla se změnit !! Tak mu musíme najít nějakou jinou holku, která to se mnou vydrží.." ;) Láska chce zkrátka čas, stejně jako dobrá omáčka, která se prostě musí vystát.. Vystát se ovšem dá jen dost těžko právě Simon, hrdina tohohle výborného švédského bijáku o severském Sheldonovi, o dalším aspergerickém Diogénovi v sudu.. V sudu se střelným prachem.. Totiž hvězdným prachem..;) Nesmírně podvratné vůči vlastnímu žánru, z jehož kruhu se však nakonec biják nezvládne úplně sebevědomě vymotat, i nesmírně zábavné.. (01.04.2017)

Rain Man, Lužin, Shaldon Cooper a Simon a jiní autisti, ke kterým patří i lidé s Aspergerovým syndromem, jsou zábavní (občas) jenom ve filmech a seriálech. V realitě je život s nimi spíše nudou nebo utrpením - mám na mysli těžší formy autismu. Bylo by zajímavé zjistit, zda procento autistů v populaci stoupá v porovnání s minulými stoletími nebo jsme svědky jen zdánlivého nárůstu hlavně v důsledku definice a diagnostiky těchto forem fungování lidského mozku (záměrně se vyhýbám označení "porucha"). Každopádně bylo by naivní se domnívat, že současný svět a moderní civilizace nemají žádný vliv na lidské geny. Vždyť i genetika již dnes potvrzuje, že genotyp + prostředí = fenotyp. Krátce řečeno, tito lidé v lidské společnosti jsou a dokonce si získávají u filmových diváků nejen pozornost, ale i jistou popularitu. ___ Simonův vesmír je příjemný, spíše teenagerovský film, který moc nenadchne, ale ani moc nezklame. (10.12.2011)