Ze světa lesních samot

Knihy Karla Klostermanna mám rád, tedy i jeho stěžejní dílo "Ze světa lesních samot". Z nádherného příběhu, od kterého jsem se pro jeho napínavost a atmosféru nemohl odtrhnout, ve filmu nezůstalo naprosto nic. S knihou má film společnou jen nádhernou přírodu šumavských hvozdů a jména hlavních postav, jinak tak přetvořený paskvil oproti originálnímu příběhu jsem již dloho neviděl. Nevím, co vedlo scénaristu k tomu, aby přetvořil příběh k obrazu svému takto ohyzdným způsobem. Je mi záhadou,proč byl film v roce 1953 zrekonstruován a jestli by nebylo lépe toto "dílo" ponechat v archívu a natočit jej zcela znova. Jedno vysvětlení se ale nabízí. V padesátých letech minulého století se stavěla "železná opona" kolem našich hranic a tento film by ji částečně mohl z ideologického hlediska pomoci obhájit, neboť bavorští pytláci ,kteří přecházeli za úlovkem na české území, zde byli vyobrazeni jako bohapusté bytosti, kteří se kvůli své neochotě pracovat, radši živili tímto pokoutným způsobem a lidský život pro ně neměl žádnou cenu a tak ohrožovali poctivé české lesní zaměstnace.Tedy po poválečnému odsunu Němců z pohraničí voda na mlýn zastáncům ostnatých drátů. Ty dva body dávám za pár dobových vyobrazení šumavské přírody a za dokumentárně cenné záběry tehdejšího způsobu těžby dřeva. (22.02.2010)

:D :D Myslím si, že je hlavně velice důležité, že na začátku filmu je významné upozornění, jelikož jinak by plno lidí mohlo být na pochybách, co je ten film vlastně zač. Ve snímku se to hodně projevilo, i když se hodně snažili ho "slepit" a dát do kupy...Ale i tak - chvilkama jsem se musela smát, protože něco "takového" jsem dlouho neviděla. Bylo hodně okamžiků, při kterých jsem se ztrácela, ale tak aspoň se pokusili ten snímek zachránit.... (06.09.2011)

Z původního příběhu toho moc nezůstalo, ale jedna hlavní dějová linie je znatelná a na ní jsou tyto zbytky filmu postaveny. I přes značný zmatek je třeba ocenit záběry šumavské přírody či těžké práce dřevařů. V neposlední řadě také odvážné detailní záběry části obličejů, očí a rukou. Ale jinak má film hodnotu spíše historickou. (09.09.2011)

První třetina vypadla jako zajímavý film, v druhé třetině to začalo šramotit, na konci už to byl pořádný rachot. To jak se Karel Klostermann obracel v hrobě. (27.10.2016) Poetické záběry rušila špatné technická kvalita, bylo poznat, že některé střihy jsou na vrub potrhanému filmu. Byť československý archiv v úvodu vysvětlil, co film provázelo, pro diváka nejsou informace, proč dílo nedopadlo jak autoři zamýšleli nijak ku prospěchu. Jediné, co lze, je přijmout film jako jakýsi fragment a posuzovat ho jako studijní materiál. Nu co naplat, i to se v životě stává ... (13.7.2018) (27.10.2016)

Ono by to nemuselo být tak špatné, jak je zde líčeno... V podstatě nikdo nemáme šanci to zjistit, neboť jde o sestřihanou verzi dochovaného materiálu, zhotovenou v roce 1953. Herečka Emilia Sedláčková měla odtočeno před svým tragickým skonem zhruba polovinu scén a většina materiálu shořela, to se pak těžko něco rekonstruuje... Zvuková stopa mimo dialogové scény v podstatě neexistuje. Nicméně já jsem dostal přesně takové ztvárnění Klostermanna, jaké bych si představoval. Scénografie a kostýmy jsou odpovídající vyobrazovanému časoprostoru a herecké výkony jsou autentické. Z hlediska režie je tento snímek unikátní v tom, že můžeme vidět postupy z éry němého filmu již ve filmu zvukovém - často se uplatňuje například Kulešovův efekt. Dobře napsaný scenáristický debut tehdy dvaadvacetiletého Otakara Vávry - dost by mě zajímalo, jak by film ztvárnil on sám. Škoda, že nepoznáme, jak měl tento film vypadat, kdyby si neprošel tak strastiplným porodem, jakým si prošel. (22.01.2021)