Atlas mraků

Prohra. Odvážná a nesmírně imaginativní, variabilní a hluboká kniha přesazená do dynamické a obratné sítě, která otázky nevyvolává, ale didakticky zodpovídá. Navíc si pomáhá otřepanými new age symetriemi, které důvěrně známe z Fontány, ale i z Pana Nikoho - pokud nevíte, jak spojit odlehlé linie, osudová láska je odpověď. Film k ní navíc přidává typický patetismus všeobsáhlých mysticizujících konceptů jako Věčnost, Nekonečno, Reinkarnace, Osud a pokud by to divák náhodou nepobral, pro jistotu to doslovně snad 4x některá z postav zopakuje. Výsledkem je pro mě zcela nezajímavé a mechanické dílo, které selhává i v okamžicích, jež jsem pokládal za "ložené" - 5. příběh Sonmi je v knize drásavým obrazem kapitalisticko-fašisticko-totalitní dystopie, v níž je i vzpoura jen prefabrikovanou součástí konzumeristického řetězce. Film se nezmůže navíc než na sterilní zploštění látky do podoby "Anny Proletářky s romantickým rozměrem" a dojímavého obrazu revoluce navzdory zvůli. To je málo, strašně málo. Proti trilogii Matrix, virtuózní jednohubce Speed Racer či Tykwerově "gender-dekonstrukci" Drei je tohle spíš atlas braků. (24.11.2012)

Pro čtenáře knihy pouhé osekání předlohy s přídavkem obrazu místo vlastní fantazie a hudby, místo vlastních myšlenek a tlukotu srdce. Avšak obojí dává kráse příběhu nový rozměr. Od sledování právníka Ewinga, na plavbě po Pacifiku, až po Sonmi 451, ve futuristickém Neo Soulu, je snímek audio-vizuální orgií, která zhmotňuje a zjednodušuje (vlastně ne, spíše zpřehledňuje) knižní předlohu do formy stravitelné pro diváka, jenž se nesmí zaleknout prvních minut a jednotlivých příběhů. Tři hodiny byly možná trochu moc, ale tahle výprava napříč časem, osudem a láskou, kde vše je propojena má svou sílu a možná na podruhé sáhnu po nejvyšším hodnocení. Do té doby ani se znalostí knihy nechci řešit, co tam není (Ayrsova dcera,...), co tam přebývá (akce?) a jen si užiji tuhle plavbu s fantastickými herci (Jim Broadbent zachraňuje nejslabší linii velmi suverénně). PS: Sextet je nádherný. True Truth. (25.11.2012)

Na prvykrat sa tento film neda vstrebat, treba ho vidiet viackrat a hlavne ja si ho musim pozriet vo svojej vlastne reci, pretoze nemcina mi moc nepomohla pochopit film, ktory je uz tak ci tak komplikovany. Vidiet sest roznych dejov, to chce obrovsku sustredenost, niektori ludia v kine sa smiali pocas filmu, kde nic smiesne nebolo a niektori aj odisli, zrejme cakali nieco ine. (23.11.2012)

Nerad bych jakkoliv zpochybňoval pětihvězdičková hodnocení mých velectěných kolegů a bezkonkrurenčích filmových kritiků směrem k této brilantní špici filmové tvorby a uznávám, že nejspíše bude chyba ve mně, přesto si, samozřejmě v rámci tolerance a bezvýhradné loajality, neodpustím jemné přátelské pošťouchnutí: ty pičo, ste se posrali, ne?! No, a hned se tu dá lépe dýchat. Děkuji za pozornost. (05.12.2013)

Wachovští opět naservírovali originální film, který prostě nelze k ničemu přirovnat. Když se mě někdo zeptá o čem to bylo, nebudu mu schopen dát uspokojivou odpověď a rozhodně ne stručnou. Propojení jednotlivých příběhů bylo znatelné, ale nepřišlo mi až tak zásadní. Nicméně se mi hodně líbilo to deformování informací a odkazů jednotlivých postav. Např, když se hláška o nepodrobení se zločinnému týrání z komické linie o důchodcích stane symbolickou větou vzpoury jídlonošky ve sci-fi budoucnosti. Žádný z příběhů nenudí, přesto nejradši jsem měl ten o útěku z domova důchodců a ten o jídlonoškách. Bohužel vzhledem k tomu kolik tam toho je se nedostaví nějaká extra katarze. Spíše jen touha si o tom pokecat, jestli jste to pochopili dobře a něco vám neuniklo. Rozhodně mě ještě žádný film takovou silou nenavnadil k tomu, abych si přečetl knižní předlohu. (03.01.2013)