Post Tenebras Lux
Post Tenebras Lux
Light After Darkness
Post Tenebras Lux
Post Tenebras Lux
Režie:
Carlos ReygadasScénář:
Carlos ReygadasKamera:
Alexis ZabéHrají:
Adolfo Jiménez Castro, Nathalia Acevedo, Willebaldo Torres, Rut Reygadas, Mitsy Ferrand, Joakim Chardonnens, Ander Vérez, Eleazar Reygadas (více)Obsahy(1)
Fascinující snímek jednoho z nejzajímavějších mexických režisérů současnosti Carlose Reygadase (Bitva na nebi, Japon), zachycuje osudy mladé rodiny, která se z města odstěhuje žít na venkov. Střet s realitou venkova však není tak poetický, jak se na první pohled zdálo. Místní jsou nedůvěřiví, vztahy na venkově jsou ovlivněny událostmi z dávné minulosti, mladý pár provokuje svým stylem života a stavbou opuletního, moderního domu. To vše ještě podpoří to horší ve vztahu mladého páru, který si musí uvědomit, že “život v přírodě” jim nezaručí lásku a spokojenost. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (57)
Post Tenebras Lux. Po temnote prichádza svetlo, pričom práve tesne pred úsvitom býva temnota najväčšia. Aký hlboký dokáže byť Tvoj smútok, taká veľká dokáže byť Tvoja radosť. Je toto kód dotyčného filmu? To neviem, ale úvodnú scénu s malým dievčatkom na lúke pred búrkou zaraďujem medzi najlepšie v poslednom období. A to nielen vizuálne, ale aj pocitovo. ()
Film pro quadruplegiky. Trpí, ale neutečou. Když usínám a nudím se, je to prý umění. Z kamery trochu bolí hlava a oči, asi taky umění. Nekonečné záběry o ničem. Hmm, asi jsem občas něco zaspal, ale neviděl jsem žádnou magickou scénu. Jen kecy o análu, který se nikdy nekonal. Krmení psů. Tlachy malejch harantů.... Veliké "umění" se tu zřejmě odehrává... ()
Ach jaj... Po Tichém světle pro mě docela zklamání. Ale zase nemůžu říct, že by Post Tenbras Lux byl špatný film, to vůbec ne. On je pro mě tak nějak mezi Tichým světlem a Japonskem, má to momenty, kdy to je neskutečně zajímavé a má to momenty, kdy je to nudné a utahané. Dějově to úplně špatné není, poetické to je, ale není to silné. Když si vzpomenu na Tiché světlo, to mě úplně vtáhlo a má to nejednu skvělou scénu. Tady to má úžasnou úvodní scénu, pak ještě scénu hned potom, když je tam ten ďábel, ale pak už tu žádná opravdu silná není, dobrá jo, ale silná ne, což je škoda. Příroda krásná, herecké výkony opět dobré, i když tu vůbec nehrají herci (třeba ty malé děti jsou děti pana režiséra), což u Reygadase dost obdivuju, tohle málokdo dokáže (Seidl to třeba zvládne s hlavními postavami, ale na ty vedlejší kašle), bohužel silný dojem mi tady chybí. No nic, teď jsem zvědavý na Nuestro tiempo. 3* ()
Hra obrazů, které dominuje úchvatná mexická příroda. Lidský příběh by v ní trochu rušil, a tak je omezen na minimum nezbytné pro jakous takous srozumitelnost. V dlouhých záběrech taky trochu déjà vu loňského Tenkrát v Anatolii. Jenomže zatímco Turek Nuri Bilge Ceylan využíval motivů realismu, Mexičan Carlos Reygadas se nebrání fantazii ani neřestem, a v komentářích se tak objevují narážky na porno. kult pro Cinema Mundi, 2013. ()
Poetické filmy mám veľmi rád, často sa síce hanobia tým, že nemajú nejaký pevnejší základ v deji a je akože jedno, čo tvorca nasníma pretože pseudo-inteligenti im to budú vždy žrať a honosiť sa, že sú niečo viac ako konzumný diváci ale je to (aspoň po väčšinou dúfam) absolútna kravina. Nepodarených pokusov o niečo myšlienkové a vnútorne silné som už zopár videl, aj z našich vôd, a kto na to proste nemá alebo, som mal niekedy pocit, že to robí z vyššie písaných dôvodov, tak čo narobím, nech si hovorí kto čo chce, tieto filmy, ako aj táto Mexická dráma, sú pre mňa duševnou očistou. Ide o veľmi krásny film v ktorom ma dojala hneď prvá scénka, ak som to správne pochopil, tak v nej sníva malé dievčatko o tom ako sa prechádza zo svojimi psami po ich lúke. psi na ňu dávajú pozor rovnako ako na dobytok. Po chvíľke však prichádza tma a búrka a ona začne hľadať svojich rodičov a brata, no tí sa neobjavujú. Že by náznak nočnej mory? Ale je to vlastne jedno keďže sa snímka v tomto momente dostáva do bdelého stavu. Načrtnutý príbeh rozpráva o jednej mladšej rodinke ktorá sa presťahovala do Mexika. Patria k tým majetnejším, majú pozemky, zvieratá a tak, a ako inak, zamestnávajú pôvodných obyvateľov, chudobných Mexičanov. Tí im luxusný dom autá a vo všeobecnosti jednoducho všetko závidia, takže nečudo, že na konflikt medzi domácimi a prisťahovalcami netreba dlho čakať. Snímka je nakrútená vo formáte 4:3. Zaujímavé je na tom však to, že väčšina obrazu je v kruhovom tvare a to ostatné okolo je tak čudne rozmazané. Možno to bude tým, sú to iba moje dohady, že sa pozeráme na film očami Satana. V snímke sa objaví dvakrát ako s nejakým kufríkom vchádza do vnútra domu. Myslím si, že tým sa sleduje náročná životná cesta postáv. Herci, hlavne tí detský boli famózny. Nemyslím si, že mali viac ako 4 roky, preto som nedokázal pochopiť ako sa tak odviazane dokázali správať pred kamerou, bolo to fakt neuveriteľné, povedal by som prakticky nemožné. Až neskoršie som sa dočítal, že to boli vlastne deti režiséra, a mnohé scénky sa natáčali uňho doma, preto dokázali "hrať" samých seba. Nech to je ako chce ide o vizuálne a myšlienkovo nádherný film, ktorý nepatrí k tým happyendovským, štandardným ani normálnym. Vo svojej originalite ide o neskutočne silný zážitok. ()
Galerie (16)
Photo © Independent Cinema Office
Reklama