Elysium

Neill Blomkamp je určitě jedna z nejvýraznějších postav světového filmu. Především pak určitě bude modlou pro sci-fi maniaky, protože, to co tenkrát předvedl s mimozemšťany uprostřed Joburgu, to mě na několik způsobů sejmulo a ještě jsem se z toho pořádně neoklepal ani dnes. Neill prostě do světa filmu vtrhl s hodně slušnou vytrvalostí. O to víc mi udělalo radost, když jsem zjistil, že chystá další sci-fi. Tentokrát už ale s hollywoodskými herci, což slibovalo větší rozpočet a pokud možno, tak epičtější příběh. Na závěr jsem už doufal, že z toho hollywoodští zvířata, pošuci a papaláši neudělají nějakou politickou agitku s tím, co si Neill může dovolit a co si v rámci dobrého amerického blockbusteru dovolit nemůže. Nakonec jsem byl příjemně překvapen. Nebylo to úplně nejhorší, také to ale nebylo úplně dokonalý, jako District 9. Možná právě proto, že to bylo dost podobné. A největší problém jsem měl především s kamerou. U District 9 jsem to bral. Byla to nízkonákladovka, přišla s jedinečným nápadem a celé to mělo takový osobitý náběh polodokumentu, minimálně tedy první půlka. Jenže tenhle film je film, a když je to takový film s takovými nápady, očekávám, že veškeré ty vesmírné lodě, příšery a moderní stroje uvidím čistě. A ne, že se na to všechno budu koukat tak, jako kdybych seděl v kočáře, taženém koni skrz nějakou hrbolatou stezkou někde mezi horami. Byl to problém, byl. Kamaraman Trent Opaloch ale s Neillem spolupracuje a spolupracovat bude, takže nepředpokládám, že se to u jeho filmů v dohledné budoucnosti změní. Alespoň, že se tady opět objevil, až démonický, Sharlto Copley. (18.12.2013)

Pár nelogičností by se tady našlo, nad kterými jsem se pozastavila, ale jinak to byla výborná, akční záležitost od začátku do konce. Vize budoucnosti opět neutěšená a snaha dostat se za každou cenu z exkrementů byla pochopitelná. Taky bych se snažila. Roztřepané kamery jsem si všimla jenom jednou, když se tam s Krugrem nahoře fackovali, jinak pohoda. Ani to třepání nebylo tak strašné. Matt byl ve své roli vynikající a totéž Jodie. Takhle drsnou mrchu jsem ji snad v žádném filmu ještě hrát neviděla. Jinak, kéž by takový stroj na kompletní uzdravení vynalezli co nejdřív. Samozřejmě i za cenu toho, že bych pak byla bez práce. (12.06.2016)

Takový obyčejný Béčko, který se sice snaží vypadat jako něco víc, ale nějak to nefunguje. Na ty necelý 2 hodiny to docela zabaví, ale ta snaha o "hlubší" myšlenku byla poněkud křečovitá. Konec byl pak vyloženě k smíchu. Na tom Elysiu by se všichni ty lidi, který potřebovali něco vyléčit, nejspíš dost brzy ušlapali a zdrhali by ještě rádi zpátky na Zem :-) (03.03.2014)

Jako kdyby Pyunovi narostlo ego a jal se točit Cyborga jako kritiku kapitalistického zdravotnictví. Jen tu chybí Van Damme, céčková upřímnost a jakákoli šance na guilty pleasure špatnost.. Naopak přebývá přebujelé ego samozvaného sociálního kritika,který si neumí přiznat, že točí debilní přímočarý akčňák s černobílými figurkami (a v případě kuního ksichtu ještě zoufale odehranými a směšně siláckými), nezvládá držet styl a do zemdlení (a vyloženě sebemrskačsky) opakuje tři stylistické nástroje. Gradace (hlavně v závěru) hrozně na sílu, finální souboj tragický a bez satisfakce, a radši nemluvit o tom, jak kolikrát trpí i orientace v prostoru a jak je scénář převážně stavěný na oslích můstcích náhody a jen zlomkově příčinně. Asi mě měly rakety země-vesmír v prvních 5 minutách dostatečně varovat, že se bude rozmazávat jen o něco naleštěnější lejno než před 30 lety. A ještě s nosem nahoru. (18.11.2013)

Blomkampova schopnost zasadit takový děj do uvěřitelné audiovizuální reality je jistě obdivuhodná a vzešlo z ní to, co je na filmu nejlepší, ale udělat z dobře našlápnutého sci-fi v druhé půlce tak hloupé a nesčetněkrát omleté klišé už takové umění není. A že je ta druhá půlka fakt mimořádně blbá... (26.09.2013)