Rock života
A Year of The Stump
Režie:
Jan Gogola ml.Scénář:
Jan Gogola ml.Hudba:
Oldřich ŘíhaHrají:
Oldřich ŘíhaObsahy(1)
Olda Říha, zakládající člen a šéf skupiny Katapult, v roce, kdy mu zemřeli jeho dva hudební kolegové – Jiří „Dědek“ Šindelář a Karel „Káša“ Jahn. Příběh rockera, kterému se rozpadl vlastní svět a musí tak v pokročilém věku začínat od nuly. Rány osudu přitom vnímá jako přihrávky. Katapult se navzdory svojí jednoduchosti, anebo možná právě díky ní, stal legendou: dvojnásobný Zlatý slavík, téměř 40 let na pódiích, cca 7000 koncertů a milión prodaných nosičů. Písně skupiny se hrají v médiích i u táboráku, řada jejich textů zlidověla jako součást obecné češtiny: někdy příště, hlupák váhá, a co děti… Rock života není jen hudebním dokumentem či bilancujícím portrétem, ale hlavně setkáním s životní sílou obyčejného Oldy, který dokázal neobyčejné věci a stojí si stále za svým jako pařez. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (29)
Jana Gogoly mladšího se drží aura pozorného a špičkového dramaturga, o to větší je pak rozčarování z jeho nejnovějšího filmu. Anebo je to jen tím, že Katapultem jsem vždy opovrhoval a opovrhovat budu. Avšak není mi jasné, proč zrovna tak bulvární téma polovymřelé kapely za zenitem si Gogola vybral. Ano, téma, kdy člověku umírají nebližší a on se s tím největším sebezapřením snaží vyrovnat, je jistě zajímavé, ale jakékoliv rozumy z úst Oldy Říhy jdou zcela mimo mě. Nakonec tak film působí spíš jako bonus ke koncertnímu DVD, než plnohodnotný dokument. ()
Čtyři roční období a jeden den v životě hudebníka Oldřicha Říhy z Katapultu, který na mě ale bohužel působí jako stárnoucí rocker, který si nepřipouští, že jeho sláva stojí už jen na pár hitech a na tom, že jeho fanouškům dlouhodobá paměť slouží líp než ta krátkodobá.. Smrt jeho blízkých přátel ho stahuje zpátky do reality a dělá z něj nejistého egocentrika, který se za každou cenu snaží udržet na podiu a vyskakuje si na ostatní až po několika nezbytných pivech. Ale vlastně - on všem pomáhá. To je prostě fakt. I sám dokument působí dost nejistě a roztahaně a vlastně z něj ani nejde pořádně poznat, jestli jeho ústředním tématem má být Olda Říha, jeho mrtví kamarádi, nebo Katapult... ()
Som presvedčený, že som tu mal úplne neškodný komentár aj hodnotenie, ktoré zmizli. Nuž čo - pominuteľnosť elektronicky zaznamenaných dát je naozaj podenková*. Takže zostručnená rekonštrukcia zmiznutého komentáru: Rockoví Katapulti nikdy príliš neoslovovali môj hudobný obzor hudobne ani výpovedne. Uznávam ale, že frontman kapely charizmu má. Nekompromisne hovorí svoje bez ohľadu na názory okolia. A aj keď môže pôsobiť ako zostarnutý mastodont, Gogolov dokument ukázal, že charakterovo svojbytné osobnosti stoja za zaznamenanie. *podenka - niekoľko dní žijúci vodný hmyz. ()
"Ty vole, já na vás seru, já nejsem žádnej filosof." Olda Říha je stejný v dokumentu jako na pódiu, kde ho znají fanoušci Katapultu, pro které bude film srdcovkou. Těžší to budou mít ti, kteří nevědí, že hlupák váhá. Ale myslim, že stojí za to se podívat na příběh rockera, kterému "vymřela kapela". Jo, a Gogola, jehož Olda skvěle hlásí, není český Martin Scorsese, se kterým má společné jen to, že oba natočili film o rockové legendě. PS: V řadě přede mnou seděli Bursík a Jacques, myslim, že už mám určitou představu, kdo by se mohl skrývat za nicky Drsan a LaSandra. ()
Příšerný dokument, za jehož hrůznost může režisér Gogola, který pokládal ty nejhloupější otázky, co kdy v dokumentech zazněly. Dokonce samotné osoby před kamerou nad otázkami kroutily hlavou a radši se nenamáhaly ani odpovídat. Celý dokument na mě působil strašně amatérským dojmem, nepřipraveně a hlavně hloupě. ()
Reklama