47 róninů

Vizuální ikebana, emoční chudokrevnost (absence explicitní krve naopak přidává na stylovosti), samurajové nacházející čest a upřímnost až samuraji nejsou(?), mezitřídní lovestory za účelem navýšení zajímavosti (tržeb) a pobledlý Reeves schovávající se pod slunečníkem značky Sanada.. Zklamání, při kterém úzkoprsý japanolog hlavou bušidó zdi, Rinsch trpce poznává, že pro producentské samuraje je jen pouhým míšencem a divák, milující kulturu země sakurového květu, zažívá jen prchavé pozdvižení. Blockbuster, který se snaží být vším (výpravnou fantasy, milostným příběhem, popisem legendy, uctívačem tradic), ale ve finále mu od každého něco schází. Ze závěrečného seppuku se tak stává spíše harakiri.. (07.05.2014)

Úcta, oddanost, čest, hrdinství. A já bych uvítal o dost odvážnější rating. Jinak ale poměrně milé překvapení. Samurajská fantasy údajně nevznikala snadno, dohady tvůrců, navyšování rozpočtu, producentské zásahy. Nakonec jsem i tak dostal solidní (sic i místy děravé) samurajské drama. Děravé proto, že nelze přehlédnout několik úsměvných momentů, mezi kterými vyčnívá třeba fakt, že hlavního protivníka propustí z vězení pár dní před tím, než bude páchání zla zpečetěné svatbou. To, že se někde na place skutečně víc dohadovalo, než natáčelo poctivý hollywoodský biják, dosvědčuje i poměrně mdlá kamera Johna Mathiesona (přitom tenhle chlapík stojí za Gladiátorem, Fantomem opery nebo Královstvím nebeským). Pár přeletů nad krajinou mi opravdu nestačilo. Brzy padesátiletý Keanu Reeves (který si vybral látku, která je mu očividně hodně blízká) bohužel působí zbytečně, kdyby ve filmu nefiguroval, asi by se tolik nestalo. Ale jasně, bylo třeba oslovit i americký a evropský trh. Hollywood prostě zase po svém uchopil příběh z jiné kultury a nasekal do něj, co vybíravé americké hrdlo ráčí. Hlavní hvězda navíc selhává v souboji charismatu se spoustou svých kolegů, takový Hiroyuki Sanada ho bezpečně přejede. Sedla mi i Rinko Kikuchi (nohy roztahující hluchoněmá dívka z Babelu) coby zlá čarodějnice. Stejně tak finále s dobýváním nepřátelského hradu. Trochu jsem se naopak obával fantasy prvků. Nakonec jsem je snesl, i když byly místy použité spíš samoúčelně a mnohdy i necitlivě zakomponované do vyprávění. Ale holt ten obří rozpočet musel být někde vidět. Opatrné čtyři hvězdy. Ale s ohledem na očekávání velká spokojenost!! (12.04.2014)

Nechápem ľudí, čo dajú tomuto filmu jednu hviezdu alebo rovno odpad. Áno, od tradičnej klasiky Kurosawového alebo Kobajašiového samurajského poňatia to má síce ďaleko, ale čo mu bolo v tomto smere ubraté, bolo pridané inde. Rozhodne ide námetovo o originálnu vecičku. Fantasy zasadená do samurajského prostredia, prečo nie? Takých filmov je málo. Musím priznať, že to fungovalo na jednotku, zabavil som sa celkom slušne. Škoda tých pár hluchých, nudnejších miest, našťastie ich však nebolo veľa. Čistá popcornová zábava s trocha prehnaným melodramatickým koncom. Páčila sa mi aj výprava s kamerou, v tomto smere sa rozhodne nešetrilo. Z hercov najviac vynikol Hirojuki Sanada, ktorý filmu dodal nádych samurajskej autentickosti. Keanu Reeves tiež nehral zle, ale akosi mi sem nepasoval. Vôbec by som sa nenahneval, keby som film videl v kine, môj celkový dojem mohol byť ešte lepší. 75/100 (28.04.2014)

Čekal jsem 47 Konin a dostal jsem překvapivě solidní přímočarou fantasy, po níž bych moc rád viděl zdejší kohortu absolventů FFUK, sveřepých japanologů a dalších přechytřelých kokotích hlav spáchat harakiri pletací jehlicí, neboť jsem si to kvůli jejich osvíceným zvratkům málem nepustil. Dávám vám tímto příležitost zemřít jako muži a ne se zadusit vlastním egem jako esoteričtí žvaniví tranďáci. Ač plné až po titulky Maků a makaků skvěle zadržujících krev (a to i z useknutých hlav), které našinec od sebe rozezná jen za pomocí špatného a horšího anglického přízvuku, a ten Kínu zase vypadá s katanou jako panna s vibrátorem, má to spád, švih a je to zcela prosté čajových obřadů, haiku, Takešiho hradů a ostatních bambusáckých broskvovin pro otoky. (15.03.2014)

Dneska jsem neměl moc chuť nad něčím extra přemýšlet a zároveň jsem chtěl vidět nějaký dlouho uložený film z mého seznamu neviděného. A jelikož mi chuť padla na něco samurajského a zároveň toto je opravdu uleželá záležitost, s očekáváním jsem si film pustil. Ze začátku lehce podobného Avatarovi jsem byl mírně paf, protože příběh znám a tohle jsem tam nečekal. Pak jsem ale pochopil, že nekoukám na historické japonské drama o samurajích jednajících dle kodexu bušidó, ale prachsprostý Halywůd co si japonský příběh vypůjčil a lehce dokořenil barbecue omáčkou a kečupem.  A tak stejně jako v Mekáči nečekáte extra kulinářský zážitek od housky s čímsi zamotané do kusu papíru, nečekal jsem nějaké zásadní drama ani zde a jen jsem se bavil. A řeknu vám na rovinu, bavil jsem se dobře. Výprava úžasná, zvolené lokace také a až na pár míst nebylo skoro poznat co jsou digitální efekty a co nikoliv. A přeci jen, před 8 lety ještě písíčka nebyly tak nadupaný jako dneska a tak oceňuji práci grafiků.  Někdo to srovává se Samurajem, ale to prostě nelze. Já jsem naštěstí viděl film v cz dabinku, takže jsem byl ušetřen anglicky mluvících Japonců. Ono je to někdy naopak také děs, když se někdo snaží např. v angličtině nebo dokonce češtině napodobovat takovou tu japonskou ráznost v mluvě. To je teprve masakr. Trochu jsem byl zvědavý na závěr Made in USA, ale nezklamal. A protože se mi líbily i všechny ty bitky, dávám za 4 zdobené cuby. * * * * (20.07.2021)