Nell

Krásny film so zaujímavým príbehom, ktorý ma svojou atmosférou dokázal chytiť hneď od začiatku a už nepustil. Dramatických situácií mohlo byť aj viac, resp. mohli byť viac napumpované. Drobné chyby by som videl aj pri ztvárnení divožienky, na môj vkus na to, že bola sociálne izolovaná, bez kontaktu ostatných ľudí, sa vyjadrovala so značným emočným nábojom i repertoárom. Spočiatku ma iritoval onen neustály blabotajúci jazyk hlavnej hrdinky - Misa čika bí, misa čika bí. Ale jednoduchý príbeh uprostred krásnej panenskej prírody o hľadaní a nájdení nielen jednej osoby, ale hneď viacerých, bol ako taký balzam. Krása. (01.02.2023)

Nell možná žije jako zvířátko, možná jím i napůl je, ale je vnitřně mnohem čistší, než všichni pachatelé dobra, kteří jí o překot chtějí nacpat do škatulek, které sami vytvořili a předělat a podělat jí život podle vlastních pravidel a představ o tom, co je správné a normální. Ten život, v němž je šťastná, a který je svým způsobem mnohem kvalitnější, než jejich. (24.08.2016)

Krajina krásná, potěšila Natasha Richardson (Ta tu sakra měla být delší dobu než těch 45 let!!), ale ten příběh? V dnešní době?? Celé mi to přišlo takové přitažené za pačesy postupně čím dál víc, to nesrozumitelný žvatlání mi lezlo na nervy rovněž čím dál víc a ten konec "po pěti letech"?? To jako slavný soud jak ze Soudkyně Barbary slavně rozhodl, že polodivoška se může vrátit zpátky do divočiny a všichni budou dělat jakobynic?? I když ji předtím objevili novináři? A najednou jí dali pokoj? A živí ji jako kdo? Armáda spásy?? No nic, už těch dotazů nechám. Ve mně to žádný zásadní dojem nezanechalo, stejně jako pořád nějak nemůžu přijít na chuť Jodie Foster. Snad krom Mavericka. (02.03.2018)

Dojemný, možná až příliš zidealizovaný - ale především citlivě zfilmovaný zápas o budoucnost dívky Nell, která vyrůstala pouze se svou matkou v naprosté izolaci od okolního světa. Nabízí provokující otázku, zda je možné (a pro společnost přijatelné) takové zvláštní, zcela nevzdělané stvoření se svéráznými a přece jen poněkud problematickými způsoby respektovat jako svobodnou bytost s vlastní vůlí, která má právo se sama rozhodnout, jak bude žít dál - bytost, která se z pohledu "civilizovaného" člověka může jevit jako silně zaostalá, ale rozhodně není hloupá: Naučila se všechno, co jí dané podmínky umožnily - a co k přežití potřebovala. (03.12.2010)

Svůj dosavadní život strávila mimo platební karty a kabelovou televizi, nyní je bezbranná Nell konfrontovaná s civilizací. „Mluvit“ ji naučila matka po mrtvici, která měla jediný kontakt se světem díky poslíčkovi, který jim vozil potraviny. A nyní umřela. Zbyla po ní plachá a nedůvěřivá dívka s pudovým vztahem k přírodě, která pro civilizovaný svět dostane schopné průvodce v čele s doktorem Liamem Neesonem, který v ní jako jeden z mála nevidí senzaci. A hned tu máme drama, kterak svět neustoupí ze své arogance, že by její život mohl být v lecčems i plnohodnotnějším. Zájem o Nell i po letech spočívá v soustředěném, divokém i snivém výkonu Jodie Foster. Škoda posledních minut, které plně podléhají diváckému vkusu. Happy end je nevyhnutelný, Foster měla našlápnuto ke svému třetímu Oscaru. Obávám se (když vidím její role třeba za poslední dekádu), že to byla poslední šance. (02.07.2015)