Koupili jsme ZOO

Cameron vyměkl. Knižní předloha ho sice evidentně zaujala, přesto však téma, které zpracovává, zůstává tuctové a zdaleka se nevyrovná tomu, jak se s ním například popasoval Payne v Descendants, případně Levine v 50/50. Ti se ve filmu o umírání nebáli jít za hranici a dokázali ze svých hereckých svěřenců vytřískat maximum. Taková Scarlett zde působí zcela vyčpěle a kdejaká neznámá herečka by ji snadno dokázala nahradit. Roztomilost Maggie Elizabeth Jones působí strašně nepřirozeně a někdy až otravuje. Dvacet sedm druhů zvířátek je sice fajn, ale i tak si myslím, že Crowe by měl zůstat u toho, čemu nejlíp rozumí (tedy hudbě) a točit hudební filmy a dokumenty. Na průměrný rodinný mainstream je tu řada jiných. (11.01.2012)

Kto by to bol čakal, že jedného dňa si bušič Jason kúpi Zoo, stretne tam stratenú Charlotte a stane sa starostlivým tatkom i báječným gazdom. Spýtam sa ale takto, nestačilo už toho preháňania? Uf, Crowe bol vždy taká vlezdoprdelka, no tentokrát je patrné, že sa do toho zadku chce natlačiť celý a ostať tam čo najdlhšie. Pokiaľ sa v kabínach/kuloároch rozplýval nad športovým duchom/biznisom alebo v koncertných backstageoch nad neuveriteľne páčivou novinárčinov - bolo to viacmenej v poriadku. U "Jerryho" ma uspokojilo zobrazenie nekonečného prívalu ruchu/stresu/prehier i výhier s ktorými sa fundovaný hráčsky agent musel vysporiadať aby dosiahol kýženú rovnováhu. "Na pokraji slávy" som bol zas ešte oveľa intenzívnejšie uzemnený tým nádherním stmelením sedemdesiatkového hudobníckeho prostredia a anekdoty o jednom enormne nadanom novinárovi. Avšak v tejto zoologickej záhrade mi nevadia snáď len tie zvieratká a dve solídne klapky (laptop, kaviareň), inak sa to zasekáva od meravých hercov, cez citlivuškársky skript až po ošúchanú réžiu. V miestach kde sa to tvári závažne, ma doráža tá vytŕčavá teatrálnosť a pokusy o žart miznú ako prd vo vetry. Tak premrštene idylickú kravinu o prekonávaní smútku a nových začiatkoch som už dlho nevidel a po tomto prepatetizovanom delikte si na C.C. dám do budúcnu riadneho bacha. (10.01.2012)

Klasický rodinný film se všemi klišé, které k tomu patří. Je tady smrt matky a následná beznaděj otce, který se musí nyní sám starat o dvě děti. Nechybí ani komplikovaný vztah otec - syn a jejich následné postupné sbližování, hledání nových hodnot a nového životního směru. A to vše je zasazeno doprostřed zoo a ano, zvířátka prostě stále zabírají. Myslím, že neexistuje možnost, že by jakákoliv rodina s dětmi odcházela z kina zklamaná. Opravdu pozitivní film, ačkoliv divák ho má samozřejmě prokouknutý od první sekundy a od začátku ví, kam a jak se bude celý film ubírat, ale díky strašně příjemnému obsazení to zde ani nevadí. Musíte být na film správně naladěni a nečekat od něho žádný zázrak. A má oblíbená skladba Hoppipolla na konci rozhodně potěšila. (17.03.2012)

Cameron Crowe patří k mým srdečním záležitostem. Jako kdyby točil filmy pro mě (a třeba i pro ostatní :). Jako kdyby vycítil, jak se budu v ten který rok cítit, jak budu schopen jeho nový film vnímat. ... Vždycky výborně vybraní herci, tradičně skvělý soundtrack a také vždy nejméně jedna nezapomenutelná scéna (tentokrát určitě vzpomínka na seznámení v restauraci). ... Není to asi úplně 100%, ale za tu náladu, kterou jsem po filmu "chytil" musím přidat. (12.04.2012)

Americké žánrové filmy dneška zjevně znají jenom dva extrémy. Úplné odmítnutí jistot a zpochybnění základních existenčních hodnot na straně jedné, bezpečný únik do pohádkově zidealizovaného světa na straně druhé. Nový film Camerona Crowea se do druhé skupiny řadí s tak neodolatelnou bezelstností, až je mi stydno mu jakoukoli naivitu vyčítat. Neboť se v mém případě neustále vnucovaný dobrý pocit nakonec nedostavil, nehodnotím výše, jedním dechem vám zároveň doporučuji dát tomuhle dojmovému, převážně na aktuálním rozpoložení odvislému filmu šanci. Zrežírován je solidně a i když dojde na zvířátka, vystačí si s vkusným humorem. ___ Svou příslušnost do kategorie vánočních (americká premiéra 23.12.) rodinných komedií ZOO nemaskuje, zároveň s ní nedokáže nijak chytře (sebereflexivně) nakládat. Jde zkrátka o cíleně hezký film a víc nic. Typizace postav je bezchybná, nehrozí, že by někdo vybočil z jasně vymezené dráhy. Radikální, ovšem jen dočasné odchylky jsou dovoleny buď v rámci přiznané hry (MacCready) nebo kvůli stvrzení dokonalého úspěchu hlavních hrdinů (Ferris). Úplně chybí záporná postava, kterou by šlo brát vážně. Na přesnost úchylný inspektor je karikaturou jako vyňatou z knihy pro děti. Stejně jako zvířecí osazenstvo ZOO slouží pouze k rozehrání komických situací, jež odlehčují truchlení za mrtvou manželkou a hledání cesty zpátky k lidem. Jedinou snahou o důmyslnější zapojení všudypřítomné zvěře do ústřední zápletky je patetická (i na filmem nastavené standardy) epizodka s umírajícím tygrem. Jinak zvířata jenom a) generují groteskový humor, b) sugerují nám, že je přirozené, když jsou zavřená v klecích. Nejvíc z nevděčné role dokázal vytěžit Thomas Haden Church, který svá velká moudra oproti Damonovi může podávat s lehkým nadhledem. Ten filmu jinak zoufale schází. ___ Se stupňovanou intenzitou dávkovaná „fajnová“ nálada u mne ke konci (zejména zásluhou vysmáté Elle Fanning) vyvolala podezření, zda Crowe nespojil tvůrčí síly s Divadlem Sklep a nejde-li tedy o záměrnou stylizaci a v důsledku velmi chytrou recesi. Ale spíš asi ne. 55% Zajímavé komentáře: FlyBoy, ZkuKol (11.04.2012)