Rekvalifikace

Bravo, vynikající satira na dnešní poměry. Jsou filmy, které diváci ocení až po mnoha letech. Z českých je to z těch starších například Řeka, Marijka nevěrnice, Extase. Z novějších pak určitě Ulovit miliardáře a nyní Rekvalifikace. Co na tom, že je z toho cítit málo peněz. Který podnikatel by na to taky přispěl? Mohl by se třeba poznat. Důležitější je ta pravdivost a realita života v postmoderní zglobalizované době, kdy nám vládne lumpenburžoazie. Zápletky ve filmu nejsou totiž příliš nadnesené. Podnikatel platí 5000 Kč za příraz a kolik platil nejmenovaný ještě nedávno šéf Světové banky a kandidát na francouzského prezidenta? Tomu servírovali lehké děvy až do postele a on to bral jako samozřejmost. Vlado Štancel se v závěru filmu dobře jistí smlouvami o přivedení do jiného stavu a dokonce mu to kryje pojišťovna. A co jiného jsou smlouvy nejvyhlášenějšího českého prasáka Dr. Bartáka s asistentkami o poskytování nadstandartních sexuálních služeb? Nic v tom filmu není mimo realitu. Ani ten golfový pronájem hřbitova. Takoví „podnikatelé“ a úplatní politici (starostové) jsou totiž všude kolem nás, v každém městě. Film nám zobrazuje, jak někteří naši spoluobčané už nevědí „co by“ a druzí zase nevědí „z které do které“. To je rozdíl mezi starostmi, jak uživit rodinu na jedné straně a nepřekročit dobu pobytu na slunci ani o sekundu na straně druhé. Film nám například u rekvalifikačního školení ukazuje, jak jsme papežštější než papež a přejímáme každou kravinu z ciziny. Taky jsme se dověděli, že tahle země není pro starý a vzdělaný lidi. V padesáti je člověk na odpis.... Co čekat od národa, který strpěl v čele vlády člověka, který běhal s holýma kulama kolem toskánských bazénů? Co čekat od lidí, s kterými nepohne ani slovutný pražský horolezec a jeho kamarád, který když se napije, tak opravdu špatně řídí? Co čekat od lidí, kteří jen kroutí hlavou nad miliony v krabici od vína? Třeba si poslechnou další část velkého díla „Přemluv bábu“, zanadávají si a nechají si zase s…t na hlavu. A proto vyjadřuji velký dík umělcům, kteří nejsou aktivističtí a tendenční a snaží se burcovat. Příkladem jim budou: Vorel, Štancel, Klus, Xindl X, Koller a další. (02.06.2012)

Rezie je hrozna a cely film pusobi strasne amatersky, vcetne hercu. Nevim ale, zda to nebyl zamer. Scenar a dialogy jsou ale neskutecne trefne a temer presne vystihuji neduhy dnesni doby. Pan Zrzavy a jeho problem se zamestnanim byl vyborny, skoda vedlejsi linie s mafiany, ta byla o poznani slabsi. Kazdopadne ten film ale vsem doporucuji, za podivani to stoji. (06.04.2013)

Celovečerní česká so(n)da, která odhaluje všechny vrstvy české společnost, potažmo jakékoliv měšťanské společnosti, vyjímaje politiky a bezdomovce. Je to satira a karikatura, ne umění, které je zbytečné v tomto filmu hledat. Naopak právě v takovém svém pojetí zrcadlí Rekvalifikace nejen absurditu umělého vytváření konceptu práce jako jediného oficiálně uznávaného zdroje obživy, ale i současnou podobu většiny českých filmů, zůstanu-li jen u domácí produkce. Hollywoodská produkce se odlišuje jen filmovějším vizuálem a hereckou hrou. Světlé výjimky jen zesilují celkový dojem. ____ Ještě k nutnosti práce. V současné civilizaci práce, která je často jalová nebo jen imitovaná, není vždy nezbytně nutná pro přežití lidstva, je však skoro jediným způsobem aktivního obstarávání peněz jako symbolického směnného prostředku. V souvislosti s tím je příznačné prohlášení anarchistů, s kterým v roce 2010 polepili plakáty s nápisem: „Za práci, co není děvka prodejná!" výlohy a vchodové dveře institucí práce a symbolicky je uzavřeli. K tomu řekli: „Blíží se 1. máj, chceme ve „Svátek práce" poukázat na podstatu námezdní práce, kterou zcela záměrně přirovnáváme k prostituci. Není totiž velký rozdíl mezi tím, když někdo nabízí své tělo za účelem placeného sexu, který není radostí a rozkoší, nýbrž rutinou a způsobem přežívání, a tím, když někdo nabízí své ruce či mozek za účelem námezdní práce, která taktéž není radostí, nýbrž rutinou a způsobem přežívání. Proti konceptu námezdní práce stavíme koncept práce svobodné, bez šéfů a ekonomického útlaku, tu jedinou pak má smyl oslavovat." Anarchisté zřejmě nečetli bibli, kde je napsáno: "V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš.“ (Genesis 3:19). Avšak smíří-li se člověk s tímto údělem, nemůže pak mluvit o svobodě ducha a duše. (08.12.2012)

Rudý Vladovous opět (a naposled ☹) zasahuje, tentokrát v levném celovečerním filmu. Měla to být komedie. Tedy, lépe řečeno, je to natočeno formou ?absurdní grotesky. Vyšlo z toho ale, bohužel, převelesmutné drama. Bohužel nikoliv kvůli slabému hereckému podání nejednoho (ne)herce. Za to si Vlado může ostatně sám, když to režíroval, měl si je zrežítovat. Třeba klackem. Ani proto, že na to očividně nebyly prachy. Dokonce ani pro ty neefekty a nevýpravu. Utratil Vlado většinu rozpočtu za zájezd pro zrzavou rodinku k moři? To "bohužel" píšu z jiného důvodu. Sdělení prostřednictvím příhod pana Zrzavého svým záměrně zveličeným způsobem upozorňují na dost smutnou každodenní realitu. A je škoda, že to tu má tak špatné hodnocení. Já si naopak myslím, že by se to mělo pouštět dětem, je to rozhodně lepší, než kdejaký televizní kecy. Však vy si ještě vzpomenete, co vám Vlado radil. A nebo možná ne... Hermíno, prosím Vás, kolik už jsem s tímhle komentářem ztratil času... (16.01.2018)

Přesně ten důvod, proč český film poslední dobou za moc nestojí. Příšerný příběh, příšerné herecké výkony a hlavně humor, kterému chybí to naprosto elementární - humor sám. Nezábavný film, který se místy snaží o nějakou tu společenskou kritiku, ale jednoduše selhává, protože se na to chvílemi ani nedá koukat. (15.12.2014)