Spartakus: Bohové arény

oproti Blood and Sand až příliš zaměřené na povětšinou nezajímavé tlachání a různé intriky a málo na postavy samotných gladiátorů či na souboje.. rovněž je cítit absence charismatického hlavního hrdiny (Gannicus je fajn, ale není to Spartacus), kterou nemůže vynahradit ani ještě větší množství vcelku dobře koukatelného soft porna.. silnější 3* (22.12.2015)

Kvalitou srovnatelné s "Blood and Sand", díky diametrálně odlišným charakterům starých známých navíc poměrně překvapivé (největší svině se ironicky stávají z těch nejzásadovějších). Oblíbené postavy: Batiatus, Lucretia, Solonius, Gannicus, Dagan. Kéž by takhle vypadaly všechny prequely.;-) (10.05.2012)

Co působilo jako výplň a snaha o zdržování seriálu na divácky i akčně nejvděčnějším místě, se nakonec ukazuje jako ta vůbec nejlepší sezóna. Dokazuje navíc, jak chytře je celý koncept nastavený, kdy je jedno, že víte, jak to s jednotlivými postavami bude o pár let později, kam se dopracují nebo jak skončí, protože přes všechnu krev a zdánlivě samoúčelný sex a utrpení měl tenhle příběh vždycky v první řadě silné charaktery a s tím související upřímné emoce. Takže když přibude někdo nový, tak jen netrpělivě poposedávám v nervozitě, jak (moc špatně) daný nováček dopadne. Oproti již legendární první sérii vedou Bohové ještě o chlup díky tomu, že se nemusí hledat ve vizuální stránce, nemusí hnát dopředu a naopak svoje tvůrčí klady dokonale znají. (23.03.2021)

6/6 (3x) I já se připojuji ke 100% uspokojeným. Čekání na Spartacus: Vengeance je nyní ještě těžší... Římská nobilita a její problémy řešené násilím, sexem, opiem a denáry. Spartaka není absolutně třeba. Lucrétie je ta, o kterou tu běží. Šest dílů je neskutečně málo, veškerá myslitelná tabu odešla do posmrtného života už hodně dávno a nyní je čas na nikdy nekončící orgie. Nejmilovanější z nových postav je sluníčko Gaia, dávná přítelkyně Lucrétie, v současné době také milenka její a jejího muže Batiata. Past Transgressions rozkošně rozehrává prolog celého příběhu, o časech, kdy aréna v mocné Capui teprve čekala na svůj rozkvět, Solonius byl Batiatovým přítelem a Oenomaus měl svou ženu a přítele Gannica po svém boku. Závěrečný kontrast sexuálních hrátek manželky a ponížení jejího muže je nádherně hořkou suitou. Missio se vyznačuje zásadní rozlukou Solonia s Batiatem, posílením přátelského trojúhelníku Oenomaea, Gannica a Mellity a odvetou za ponížení zlotřilým Tulliem. Navzdory tomu všemu rozkoš poskytnutá výše postavanému Vettiovi je nad všechny smysly. Bylo by zločinem toto vítězství neoslavit nejrozkošnějšími radovánkami ve třech. Paterfamilias s razantním příchodem Batiatova otce mění rozkoš a vrcholící intriky v totální depresi. Změť pocitů zmaru a destrukce je podtržena nechutným činem Vettiova přítele Cossutia a zánikem gay gladiátorského románku mezi Barcou a Auctusem. Nicméně Luc nachází své zalíbení v Crixovi a mladý Batiatus začíná osnovat plán na své osvobození z otcovské náruče. Beneath the Mask oslavuje vzestup Batiatova domu za pomoci uspokojení všech, kteří by měli co nabídnout na oplátku. Sic cena negování konkurence je příliš vysoká a do hry se také dostává samotný svazek Batiata a Luc. Jak jen tohle Gaia mohla dopustit? Gannicus se nechává strhnout vlastními city. Reckoning Touha po pomstě a místě na slunci je mocná čarodějka. Zrada stíhá zradu, zmije se nadále hřejí na prsou a vše vrcholí ve skutečné antické tragédii. A na těchto základech vzkvétá nejpevnější svazek manželství. Upřímnou soustrast všem zúčastněným. Život v domě Batiata už nikdy nebude takovým jako dřív. The Bitter End Králem všech sviní se stává Ashur, převlékačem kabátů Solonius a Diona nejsmutnější popravenou. Exkluzivní hry města Capua boří všechny dosavadní představy o pořádné show. Příběh se zacyklil a 2. série hlavního příběhu může pokračovat. (23.01.2011)

Prequel ke Spartakovi je to parádní a na to, že to vlastně vzniklo jen tak z nouze je to neuvěřitelně dobrá minisérie. Přesto to podle mě kvalit Spartaka nedosahuje. Má to jen šest dílů a čtvrtej a pátej jsou v podstatě jen vata. Zato první je super a poslední je ultimátní kurva mega nářez. Gannicus je skvělej řízek opravdu taková rocková hvězda minulosti, ale Spartakus to byl prostě magor. Měl prostě větší koule. A i celej ten Blood and Sand mě donutil nedýchat a dočumět to téměř hned, kdyžto Gods of Arena jsem si "jen" parádně užil. Mno těšim se na druhou sérii Blood and Sand (kurva škoda toho přeobsazení) a vůbec bych se nezlobil, kdyby se tam našla role i pro Gannica. (12.03.2011)