Nic nás nerozdělí

The Impossible je vážně nádherný film s naprosto autentickou mrazivou atmosférou a skvělými herci - myslím tím samozřejmě hlavní dvojici, ale i Toma Hollanda, který i taková herecká esa jako Watts nebo McGregora chvílemi zastínil. Těžko si lze nějakou takovou katastrofu představit, pokud jste to na vlastní kůži nezažili, ale to zoufalství na mě dýchalo skrz obrazovku, když se topili, tak jsem se topila i já v slzavém údolí a celkově to působilo opravdu realisticky. Nicméně je to také dobrá ukázka toho, že příroda je opravdu mocná a dává o sobě vědět.. (14.01.2013)

Režisér je velký talent, příběh je zase jedna z nejsmutnějších událostí současnosti. Tušil jsem, že tohle bude emotivní nářez jako prase. Ještě aby ne. Příběh podle pravdy, který sice vypráví o jedné z mnoha rodin, ale zároveň se v ní promítá příběh všech rodin, které tam zůstali a tsunami se jich přímo dotklo. Natočeno je to tak, že jsem kolikrát nechápal, jak režisér dokázal tak dokonale zakomponovat digitál do reality. Přiznávám se, že chvílemi jsem jenom tupě zíral. No, co chvíli, vlastně celé dvě hodiny. Prostředí bylo tak reálné, že mi přišlo, jak kdyby španělský autor skutečně nechal vyplavit nějakou vesničku, aby tam natočil tenhle film, který by každému z nás měl ukázat, jak hrozně to tam vypadalo, když se přihnala tsunami vlna. Vrcholem, kdy jsem se rozhodl filmu vpálit pět hvězd, byla chvilka, když jsem četl, že na film koukali přeživší a tvrdili, že věrněji atmosféru vystihnout nešlo. Klobouk dolů. (18.06.2013)

Už vím, jak se cítí bakterie v toaletě při spláchnutí! Tak tohle se mi u nás na kopci v Prdelovicích stát nemůže: možná mi při vichřici spadne na lebznu sousedovic modřín, v krajním případě by mě mohlo tornádo odnést do země Oz, ale utopit se můžu maximálně ve vaně. V prdelovickém potoce je totiž vody po kotníky (při povodních až po kolena!) a místní rybník je ve skutečnosti kaliště, kde je vrstva generacemi starousedlíky produkovaných hoven natolik souvislá a napěchovaná, až by po hladině mohl šílený dobrovolník v gumákách přejít neposranou nohou. Do Thajska ani na žádné jiné mořské pobřeží se rozhodně nechystám - jako by nestačili všichni ti prehistoričtí agresivní žraloci, přerostlé vyhladovělé krakatice a japonské godzilly, teď bych tam ještě hrůzou cedila bobky, že by mě vlna tsunami prohodila hotelem a nadělala ze mě žrádlo pro kraby. První polovina filmu byla strhující ve všech významech toho slova; překvapilo mě jen, jak skoupí byli tvůrci na ukazování mrtvých těl mezi troskami. O to víc se vyřádili v nemocnici: trpěla jsem fyzicky s mamčou Bennettovou a její synek mě dokázal spolehlivě dojímat. Bohužel potom otěže částečně převzal fotr Bennet a s ním přišel patos, lehce marinovaný v nudě. Závěr pak byl potvrzením původního názvu "Lo Imposible" a osobně bych byla radši, kdyby scénáristé přepsali skutečnou událost na něco méně kýčovitého, tragičtějšího. Happyendová tsunami dost pocuchala mé předchozí pozitivně otřesené dojmy a při posledních vteřinách před titulky už se ve mně zase potměšile šklíbila cynická čůza: to by byla prdel, kdyby to letadlo spadlo! Za první poločas bych dala i stovku, ale celkově to vidím tak na 75% s přivřenýma očima a ucpaným nosem. (27.08.2013)

Kam se probůh všichni poděli? To jsem si říkal hned ze začátku, když se bezprostředně po tsunami z vody vynořila výhradně Naomi Watts, její syn a další (příhodně anglicky mluvící) dítě, jinak je hrobové ticho a nikde nikdo. Naštěstí se po čase lidi objeví a mohou rozehrát stereotypní film o přežití. Hezky natočený, ale naprosto nezajímavý. (11.02.2013)

No konečně v té záplavě suchých, vykalkulovaných lapačů cen film, kterému zůstalo srdce, takže si ho člověk užije i bez teoretického analyzování. Strašnej doják. Intenzivní, skvěle natočený (scéna tsunami!) a v závěru dojemný jak dlouho nic. Samozřejmě je to občas až moc viditelně upravené pro potřeby filmového scénáře (náhodné hromadné setkání mi tak trochu připomnělo podobně vykonstruovaný telefonát z Arga). Ale co už, když to tak skvěle funguje. (06.01.2013)