Nic nás nerozdělí

Bayona není Emmerich! Už dlouho tu nebyl takhle syrový katastrofický film, v kterém téměř každé objetí nutí do slz. Intenzivní dvě hodiny strávené ve vodě, prachu, špíně, krvi a zvratcích, kde na konci čeká jen smířlivé ticho. Ve výsledku pak vůbec nevadí, že emoce, které jsou vzbouzeny, jsou jen čistě instantního rázu. (18.01.2013)

|| Scenár: Sergio G. Sanchez | Hudba: Fernando Velazquez | Produkcia: Alvaro Augustin, Belen Atienza, Enrique Lopez Lavigne | Distribúcia: Warner Bros (Spain), Summit Entertainment (US) | Štúdio: Apaches Entertainment, Telecinco Cinema | Rozpočet: 45 miliónov $ | Tržby: 172,477,293 $ || Ťažko nedotiahnutý film s obrovským potenciálom. Najväčšia prírodná katastrofa 21. storočia dostala slušnú filmovú podobu, ale napriek tomu, že je výprava na vysokej úrovni, možnosti zfilmovania samotnej ničivej sily vĺn nebola využitá. Rodinná zápletka (jediná!) je chabou dejovou štruktúrou pre celovečerňák, a tak sa režisér utápa v spomalených záberoch v každej druhej scéne. Dodať trochu viac záberov o ničení vody, rozšíriť dej rôznymi príbehmi ľudí, a mohol to bych katastrofický epos desaťročia. Takto len šumienka s citrónovou príchuťou. (25.05.2013)

No konečně nějaká letošní "oscarovka", která má především srdce a je lidská. Byla jsem připravená na spoustu patosu a klišé, k mému velkému překvapení se však přesně tomuto režisér Juan Antonio Bayona do jisté míry dokázal vyhnout a vsadil spíše na realističtější a hlavně syrovější pojetí. Film, který nám opět připomíná, že na této planetě stále vládne příroda, je smutné, že podobné katastrofy lidstvo potřebuje, aby se alespoň občas dokázalo spojit, najednou nezáleží na barvě pleti, nebo národnosti, ale jde o to, že každý jsme živá bytost. Je jasné, že se na určitých místech musel poupravit scénář ku prospěchu filmu (scéna v nemocnici přece musela mít v sobě nějaké napětí), ale co na tom když mně tekly potoky slz, neměla jsem však pocit, že je někdo ze mě násilně ždíme. Režisér si zaslouží pochvalu za samotné zobrazení tsunami a vynoření Naomi je dokonalá ukázka znázornění okamžiku vítězství jednoho člověka. Celkově Naomi Watts je výborná a právě ona dost snímku přidala na jeho intenzitě. Není to dokonalý film, ale dojmout musí zákonitě každého. (09.01.2013)

Nečtěte oficiální synopsi!!! Vynikající drama, které neustále zneklidňuje, a to i když se oceán definitivně uklidní. Impossible si rozhodně zaslouží velké plátno, protože když udeří první vlna tsunami, je to neskutečně silné. Intenzivní zážitek podtrhuje nervující hudba ("kvílící" žestě), která připomíná tu ze seriálu Lost na konci většiny epizod. A kdyby to nestačilo, tak mě konečně přešly choutky jet v této divné zimě někam k moři./// *Spoilery* Finále je sice trochu natahované (operace, odlet), ale největší emoce jsem prožila při shledání sourozenců. Bayona velice citlivě natočil příběh, který působí tak neuvěřitelně, že by ho nenapsal ani ten nejhollywoodštější scenárista. Zároveň nezapřel své hororové já, takže váš čeká odlupující se maso z nohy a vůbec velmi zubožená Wattsová, že místy film působí téměř dokumentárně, neboť jak už napsal Sandiego - ruční kamera a maskéři zážitek činí zážitek velmi fyzickým. *Konec spoilerů* Celkově jde o film, kde je happy end bez kýče, napětí (pokud jste nečetli obsah), brilantní dětský herec Tom Holland (většinou jim vypjaté momenty nejdou), epická kamera, decentní i majestátní hudba, věrohodné dialogy, syrová a realistická atmosféra, která je obohacena o jednu výbornou scénu umělečtější rázu ve slow motion (vynoření). Mínusem však je, že vyprávění tvoří jen dvě paralelní linie rozdělené rodiny, a další postavy jen vzdáleně míjíme, aniž bychom poznali jejich osudy... Byť několik mikropříběhů ostatních se ve filmu najde. [Kino] (10.01.2013)

Hrát si s fakanama na schovku v posttsunamovém Thajsku může být docela kůl zábava, avšak nesmí se toho pak chytit nějaká otylá, životem zklamaná vdova, co z toho udělá močopudného harlekýna o tklivých trampotách vzorové americké rodiny, která před tím hrála v reklamě na Cornflakesy. Divím se, že hamburgeři po Vlně neprohlásili přírodu za mezinárodního teroristu a CIA nemučí koloušky a zajíčky, aby prozradili, kde se skrývá Matka Gaia, jednička na listu nejhledanějších. Poté by se toho mohla ještě chytit ta zpolitizovaná stvůra Katka Bigellow a ukázat nám, jak je třeba takový medvídek koala odolný proti waterboardingu. Nicméně, Eman MekŘehoř byl naštěstí najat jen jako kulisa, a tak to moc neprasil, Vlna je svěží a pěkně udělaná, a když se jeden povznese nad ten scénář Rosamunde Pilcherové a připraví si ke křeslu kýbl na zvracení patosu, dá se to bez větší újmy dokoukat do konce. (19.01.2013)