Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko

První polovina dost dobrá, druhá hrozně otravná. Syndrom 9/11 zůstane navždy v srdcích Ameriky, ale určitě tak půjde činit méně uslzeně, jímavě a pateticky. Výborná kamera i hudba, moc dobrý výkon mladičkého Thomase Horna i jeho mlčenlivého průvodce Maxe von Sydowa. Klidně bych EL&IC nominoval za kameru, hudbu, střih i nejlepší mix a střih zvuku, ale film získal zářezy v hlavní kategorii (podle mě na úkor Martha Marcy May Marlene) a vedlejší herec… (06.02.2012)

Hodně citlivý příběh malého chlapce, který ztratil svého milovaného otce při známém teroristickém útoku na Dvojčata. Herecké výkony, především mladého chlapce a jeho dědečka, jsou velmi empatické. Hudební stránka byla excelentní! Bohužel pověstného vrcholu se podle mě film nedotknul, možná mohla režie víc zatlačit na city diváka. (12.05.2012)

Až neuvěřitelný film. Nedá se popsat, jak se cítí takový malý kluk. Avšak autoři myslím si, to vystihli naprosto skvěle a bravurně. Je to příšerně dojemný film, nebo aspoň pro mě. Ke konci jsem ho celý probrečela. Opravdu ho musíte vidět. Tak schválně, jestli s vámi aspoň trochu pohne a ohodnotíte ho minimálně čtyřmi hvězdami. ( Související film - Nezapomeň na mě ). (11.12.2017)

Ve svém jádru, tam hluboko uvnitř je to vlastně strašně krásný, citlivý a dojemný snímek. S tématem 11. září se jistě nesetkáváme naposledy. Myšlenka filmu je dobrá, je to pěkně natočené, najde se zde pár dobrých režijních nápadů, filmu dominuje krásná hudba Alexandrea Desplata. Všechny scény z tragického dne jsou výborné, dokážou dojmout a určitě si zaslouží o tu jednu hvězdu navíc. Výborné jsou i vnitřní výbuchy Oskara, ale pak je tady to něco mezi tím, co moc neumím popsat. Ačkoliv každým okamžikem, každým dialogem se film snaží něco sdělit, každému něco dát, na mě to působilo strašně podivně a navíc hlavní hrdina si opravdu nedokázal získat mé sympatie, tak chvílemi dorazila nuda, kterou vzápětí ale vystřídala nějaká silná emoční scéna, takže já mám z filmu vlastně docela smíšené pocity. Filmu by prospěla kratší stopáž. Jak tady píší všichni o nánosech patosu, já si nemyslím, že by to bylo nějak přehnané, tato tématika to občas potřebuje, uznávám, že v závěru už režisér moc tlačil na pilu a celé to jen oddaloval, úplná závěrečná scéna je ovšem nádherná. Víc než kdy jindy bych potřebovala hodnocení mezi, protože pro mě je to přesně na hraně mezi 3* a 4* a každou chvíli se ve mně vlastně výsledné dojmy z filmu mění. I tak ale režisér Stephen Daldry má ve své filmografii lepší filmy. (11.02.2012)

Musím přiznat, že se rád u filmů dojímám a působení na emoce se výrazně promítá do mého hodnocení ... Shodou okolností jsem si teto týden vybral dva filmy s tématy přímo vybízejícími k rozplakání citlivých diváků. Těmy tématy je vyhlazení Lidic a 11.září v NY. ... Obě témata (aniž bych je jakkoli srovnával) jsou natolik známá a "propraná", že představují pro filmaře výzvu - vzít je z jiného úhlu pohledu a vlastně je nějak zahrnout do jiného příběhu. Nic proti tomu. Příběh postavený na pozadí velké tragédie nabízí velké možnosti. Oba filmy ale u mě dopadly bohužel v podstatě stejně. Řemeslně kvalitní, herecky bezchybné, hlavní téma netlačilo přehnaně na pilu, ale to proč jsem se na oba snímky chtěl podívat nepřišlo. Emoce se nedostavily (skoro se to stydím přiznat - zvlášť u Lidic). Obě události by si zasloužily lepší filmové zpracování. V Česku se toho už asi nedočkáme, ale 11.září ... na to se určitě ještě nějaký ten dolar najde. Tak se těším .... snad příště. (19.09.2012)