Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko

Asi najsilnejší film o 01/09/11, aj keď sa nesústreďuje priamo na samotnú tragickú udalosť, no tento deň, ktorý zmenil život jedného neobyčajného chlapca, rezonuje celým filmom. Daldry skvele vystaval príbeh, v ktorom presne dávkuje emócie tak, aby ani ten najväčší cynik nezostal chladný a zároveň, aby sa vyhol obvineniam z citového vydierania. Dej si len tak plynie a vám je pri jeho sledovaní príjemne, na čom má veľkú zásluhu aj štvorica hlavných protagonistov, ktorí by si všetci zaslúžili nomináciu na Oscara, nie len Max. Kiež by bolo viac takýchto milých pozitívnych filmov. (12.08.2012)

Nechci překřičet odsuzující názory, naopak je v nich dost pravdy, nicméně Daldry nakládá s patosem tak, že na rozdíl od jiných, není za blbce. Jeho vedení je neuvěřitelně pevný; herci, hrátky s detailem, hudební podklad a především ta celková energie, která z toho lítá, sesazuje tu negaci rychlým šmahem. Nejvíc bych však vytkl prapůvodní záměr udělat z otce téměř nadzemskou bytost - vždyť on neměl jedinou chybu?! Naopak postava matky, které zůstala ve stínu hledání a ve skutečnosti to byla ona, která posouvala příběh, se mi stala opiátem filmu - a Sandra ji zahrála tak, až mě mrazilo! S časovým zráním je ten film ještě lepší a na rovinu: já se za něj klidně postavím! (29.02.2012)

Nie je to síce Reign Over Me, ale je to veľmi zaujímavo poňatý dôsledok udalostí z 11. septembra pre konkrétnu rodinu. Hlavnou postavou je chlapec (syn jednej z obetí), ktorý chce odhaliť záhadu, nesklamať otca, nájsť jeho odkaz a zároveň zabiť čas, ktorý trávi spomínaním na neho. Nastupuje sled udalostí tak banálnych (a pre hlavnú postavu tak dôležitých), až si človek začína uvedomovať, čo všetko je lepšie ako byť v nesprávnu dobu na nesprávnom mieste. (11.09.2012)

Stephen Daldry se "Billym Elliotem" prokázal jako režisérský zázrak, svou pozici nově objeveného režijního talentu potvrdil oskarovými "Hodinami" a pozici si udržel i temným "Předčítačem". Tímto podivuhodně nazvaným snímkem se po třech letech opět hlásí o slovo (a možná i o Oskary) ale nejspíše zklame všechny své příznivce a dlouhodobé odpůrce utvrdí v tom, že se jen pokouší oblbovat intelektuály a celou Akademii. "Neuvěřitelně hlasitě a nesmírně blízko" oprašuje již takřka zapomenuté téma 11. září 2001 a zkouší udržet herecké schopnosti Toma Hankse (i když zde hraje menší roli než by se mohlo zdát). Nebudu se tu rozepisovat o dramatickém příběhu s mysteriózní tematikou a napíši jen to, že se jedná o NEUVĚŘITELNĚ DLOUHÝ A NESMÍRNĚ NUDNÝ film, který by si přál být něčím hodně velkým. Neúspěšně. (07.10.2012)

Problém tohoto filmu je ten, že ač se strašně snaží a ten silnej příběh má pro to všechny předpoklady, tak mě prostě nejenže nechytl za srdce, ale nakonec ani pořádně neoslovil svým dějem. Postavy, zejména ten malej sebestřednej něcojakolehceautistický kluk, jsou děsně afektované a nesnesitelné, ústřední záhada hodně rychle přestane diváka zajímat, protože scénář se tak podivně stáčí různými nezajímavými směry, že nedokáže pořádně držet tempo. Za zmínku stojí parádní Desplatova hudba, která alespoň z toho závěrečného smíření vytáhla nějaké funkční emoce. (23.06.2023)