Balada o smutné trumpetě

Tohle je dost možná nejbizarnější snímek, který jsem kdy viděl. Připomnělo mi to tento maďarský guláš, ovšem zvratky, hnus a vše kontroverzní, co by se dalo počítat jako mínus Taxidermie, je v Baladě často nahrazeno humorem, čož se projevuje daleko řidším odpadovým hodnocením. Žánr - válečné jen proto, že uvodní předtitulková pasáž se odehrává ve Španělsku v období nástupu fašismu, horor jen pro pár gore scén. V jádru věci se jedná o love story mixlou mezi drama a komedii. Celé je to zasazené do cirkusáckýho prostředí, takže Humberto meets kouzelnýho Bolka. Po úvodu se to začne točit kolem až na pár scén slaďoučké Caroliny Bang, která plete palice dvěma klaunům. Vrcholí to dost úsměvnou akční pomatenou řezbou, kde boj o žhavou Liv přechází až ve Volný pád. No je to strašná haluz, která mě neskutečně bavila, ovšem určitě nebude pro každého. Plný počet a repríza v plánu! (29.11.2012)

Tak tohle je prosím pořádně zběsilá jízdá, která pozvedá dekadentní image klaunů ještě o několik levelů výše. Za obrátky které klauni v druhé půlce naberou by se nemusel stydět ani Joker. Přesto právě druhá polovina je v ale porovnánim s prvními desítkami minut výrazně slabší. Rozbíhající se milostný trojůhelník klaunů v prostředí cirkusu v době devastovaného Španělska to, je prostě síla. No a když je ústřední trojice ještě taková a režisér nepochybně správný úchyl, zážitek je na světě. Děkuji, Španělsko, pobavilo jsi mě. Jediná šance na spokojenost je pomsta. (02.09.2012)

dobře dobře 5* za odvahu a za klauny.. když pominu tu nehorázně promarněnou šanci, že tam bylo spousta okamžiků kdy se to mohlo stočit v perfektní závěr.. během filmu jsem odpustil i to, že tady ten přepálený styl kamery se mi hnusí a málokdy se s ním pracuje kloudně..(tady je ten smysl v tom přepálení celého filmu, nejen kamera i v ději je toho tolik přepáleného, že se to občas nevyhne klišé..) jsem za to naštvaný a smutný, zároveň sem se skoro výsostně bavil. (24.02.2012)

Variace na klasické téma Macura vs. Rychtář & Bartošová. Zlý klaun bije svou ženu, která ho přesto miluje a smutný klaun se tomu snaží poměrně iracionálním způsobem stát v cestě. Samozřejmě to není tak jednoduché, protože v tom jsou prvky historického filmu, magického realismu, slasheru a bohužel i komedie. Podle mě námět i pojetí stály jen kousek od virtuózně zkomponovaného filmu, ale myslím, že se to nepodařilo vybalancovat. Některé postavy se chovají tak moc nelogicky, až to vypadá, že někdo vystříhal čtvrtinu scén, ve kterých to bylo více rozpracováno. Věřím, že kdyby Iglesia předal scénář Jodorowskému ke zfilmování, mohlo to dopadnout mnohem lépe. Vizuálně to působí celkem pěkně, ale obsahově a významově to dost kulhá. (16.05.2015)

Zběsilost prvního řádu. Režisér má zjevně traumata z cirkusu smíšené s traumaty z novodobé španělské historie. Film je hodně krvavou terapií, ve které si to v čilém grupáči rozdávají slavná filmová monstra, povětrné pulpové děvy, cirkus, pouliční divadlo, kabaret... Výsledek je postavený na tak nepopsatelných základech bez logiky a racionality, že jedinou relevantní kategorií je zábava. A tu mi Balada přinesla, i přesto, že hlavně v závěru (ne)dává smysl způsobem, který přestává být vtipný. Každopádně je to film plný strachu a nenávisti, plný přehnaných šminek, šílených odboček a ještě šílenější karambolů. Je to film o lásce a Španělsku - paradoxně mě oslovil něčím, co neumím popsat jinak než jako alergická reakce na normalizaci. Iglesiasovy vizuální osypky z glajchšaltované společnosti začátku 70. let jsou mi sympatické a i když pro ně nemám hlubší znalost španělské oficiální kultury, něco mi na Baladě přišlo velmi očistného i pro bytosti vzešlé z komunistické šedi. Každopádně zisk Zlatých lvů musel být podmíněn pumpovací brokovnicí v rukách Quentina Tarantina, pro nějž je tenhle film něco pokrevní bratr. (28.03.2011)