Obsahy(1)
Tajomná kabelka v Shanghaiskom hoteli, ktorá môže ale nemusí byť súčasťou skutočného príbehu, alebo sna, ktorý sa mohol, ale aj nemusel hlavnej hrdinke prisniť. Tápanie po skutočnosti a snaha pochopiť, čo sa deje, dáva odvahu hlavnej hrdinke si spomenúť na veci uložené hlboko v jej podvedomí, v ktorom vystupuje jeden muž a modrá ruža. (ScarPoul)
(více)Recenze (49)
krátky film, o ktorom zatiaľ neviem, čo si mám myslieť. ako reklama to rozhodne nefunguje. ako samostatný film tiež nie. mám pocit, že v tejto novej, "digitálnej" ére sa lynch vracia ku svojim najranejším koreňom, keď točil svoje prvé filmy, prvé kraťasy premietané na sochy a podobné experimenty ešte ako študent výtvarnej školy. rukopis a štýl je tu ľahko rozpoznateľný a typicky lynchovský (dialógy, hudba...), ale nemôžem si pomôcž, estét vo mne sa búri a tomuto jeho obdobiu zatiaľ nemôžem prísť plne na chuť. ()
Tradiční Lynchův postup spočívající v nepochopitelnosti nepochopitelného. Velkým plusem, ale zároveň i mínusem byla kamera - v prvním případě záběry z hotelu, v tom druhém prapodivně sekaný a rozmázlý obraz. Marion Cotillard byla pro tuto roli skvělá, stejně jako výběr oné dobové hudby, ale všechno to přebíjí nedostatek jakéhokoli hlubšího smyslu, který jsem zde já (možná ke své smůle) nenašel. ()
Nejdřív mě napadlo, že si třeba dělá legraci. Třeba ho tak popudilo, že má po Blue Velvet točit reklamu na modrou kabelku, že se rozhodl vzít to, natočit co největší hloupost s několika nicneříkajícími 'lynchovskými' prvky a pak sledovat, jak to všichni jak poslušné ovečky chválí. A ač se tohohle nápadu ještě plně nevzdávám, tak jak ubíhala jedna dlouhá minuta za druhou, začalo mi docházet, že to pan Lynch asi bohužel myslel vážně. Škoda. ()
Pro jednou zase jeden lynchovský kraťas, který, když už nic jiného, má alespoň trochu děje. Marion Cotillard se vrací do hotelového pokoje, kde se zjeví kabelka. Ono je to vlastně celé velká reklama na značku Dior. Kde se tam ta kabelka vzala? Co to znamená? No, odpověď, jasnou, nečekejte. Tohle je prostě Lynch, který už si tak moc hraje, že vlastně zapomněl, že jsou tu i jiní, co chtějí něco vidět. No, jsem zvědavý, jestli se ještě dočkáme něčeho, co by bylo trochu koukatelné bez potřeby LSD. ()
Jeden z mála Lynchoidních kraťasů, který vzniknul v období po Mulholland Drive a stojící za pozornost. Tématikou bych řekl, že se opírá o minulý život a jeho znovu prožívání, resp. znovu vzpomínání. Krásná tajemná až snová atmosféra. Ke shlédnutí ZDE. ()
Reklama